Některé firmy kvůli kvótám končí

Už jen pouhých pět týdnů zbývá do doby, kdy v Evropské unii padnou kvóty na dovoz mimoevropského, zejména čínského, textilního a oděvního zboží. Pokud dojde na pesimistické prognózy, tuzemský trh po novém roce zaplaví levné asijské zboží a textilky začnou propouštět.
Podle profesní asociace je ohroženo až čtyřicet tisíc pracovních míst, zvláště v oblastech s vysokou nezaměstnaností. Například textilka Slezan Frýdek-Místek už oznámila, že od února, právě kvůli lednovému zrušení dovozních kvót, sníží počet zaměstnanců o 141 lidí. Důvod? Už nyní začíná přicházet o objednávky.

Čeká se, s čím přijde Čína

Výrobci konfekce čekají na to, za kolik látku od nového roku nabídnou čínští obchodníci. "A ti, co metráž dál berou, zakázky podstatně redukovali," vysvětluje personální ředitel Luděk Korč. Kvůli levné asijské konkurenci ohlásila ukončení výroby společnost Hybler Reeling v Benešově u Semil. O práci zde přijde přes padesát lidí. Podle šéfa firmy Petra Dědečka je za tím právě nadcházející plná liberalizace trhu s oděvy a textilem. "Kvůli zrušení kvót a cel končí náš jediný odběratel v Belgii. A za toho nemáme náhradu," uvedl Dědeček. Právě s tím souvisí i ukončení výroby v benešovské továrně. Podobný osud přitom hrozí i dalším podnikům.
"Ohrožení je velké. Ale kolik firem padne a kolik jich přežije, nikdo neví. České textilky totiž nepřijdou jen o přímé trhy, ale jako subdodavatelé ztratí i své zákazníky na Balkáně či v Bělorusku. Lze čekat, že i ti přijdou o své trhy," říká Jan Prokop, prezident Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (ATOK).

Vyváželo se na kontinent

Tuzemské textilní podniky už s levnou asijskou konkurencí bojují několik let, dosud však měly únikový prostor na "chráněném" trhu zemí Evropské unie. Jestliže vloni se z Česka vyvezl textil za 48,816 miliardy korun, pak do Evropy ho mířilo plných 96 procent. V případě exportu oděvů to bylo ještě víc - ze zboží za 17,838 miliardy korun ho v Evropě zůstalo devadesát osm procent.
"České firmy se na kontinentu prosadily i díky tomu, že v Evropské unii existovaly množstevní kvóty na asijské zboží," upozorňuje ekonom Pavel Dytrych. Čeští výrobci kvůli nechráněnému domácímu trhu zvýšili podíl exportu ze čtyřiceti osmi procent v roce 1993 na loňských téměř sedmdesát procent. Přitom však nebyli schopni své zboží prosadit na jiných trzích. Právě tato zkušenost mnohé děsí. "Bojím se, že ani další snížení nákladů či specializace už mnohde problém nevyřeší," dodává Dytrych.
Zatímco japonský a evropský trh s textilem je zcela otevřen, mnohé země hlavně z jihovýchodní Asie a Jižní Ameriky své trhy dál chrání celními a jinými bariérami a prakticky ho tak uzavřely. To je příklad Indie, Mexika, Argentiny, Indonésie, Brazílie či Thajska.
Evropská unie se ohrožením svého textilního a oděvního průmyslu přitom začala zabývat až v roce 2003. Do roku 2001 se zde liberalizace pokládala za bezproblémovou. Teprve po vstupu Číny do WTO v prosinci 2001 a prvních zkušenostech s její expanzí, přišlo vystřízlivění. Během dalšího roku stoupl v Evropě dovoz čínského textilu a oděvů z dvaceti tří na třicet pět procent v hodnotě zboží a z dvanácti na třicet procent v objemu. V Japonsku a Austrálii, kde zrušili i omezení na dovoz textilu a oděvů, nyní podíl čínského zboží tvoří sedmdesát sedm, respektive sedmdesát procent.

Rukavice jen za šest korun

"Jsme schopni prodat pár rukavic za třicet šest až padesát korun. Ale u nás se objevují dovezené rukavice dokonce i za šest korun. Jít na takovou cenu je v našich podmínkách prostě nemožné," říká obchodní a výrobní ředitelka Tostexu Aš Zdeňka Hanzlíková.
Evropská komise v říjnu vydala materiál nazvaný Budoucnost textilního a oděvního průmyslu v rozšířené Evropě a ustavila skupinu nazvanou High Level Group. Ta má navrhnout koncepci, jak řešit potíže evropských textilních výrobců. "Jde o materiál, jenž dává řadu doporučení i národním vládám. Věříme, že ta česká nezůstane stranou," říká Prokop.
Textilní a oděvní podniky tak od ledna čekají krušné měsíce. Posledními chráněnými odvětvími kvůli vysoké citlivosti, dané mimo jiné jedinou pracovní příležitostí v regionech, zůstane v Evropě už jen trh se zemědělskými produkty a trh s ocelí.

Textilní a oděvní průmysl v loňském roce

Regionální struktura vývozu textilu
Celkem exportován textil za 48,816 miliardy korun. Z toho: Evropa 96 procent (EU 72 procent, ostatní Evropa 15 procent, Slovensko 7 procent, země ESVO 2 procenta), Amerika 3 procenta, Austrálie a Oceánie 0 procent, Asie 1 procento, Afrika 0 procent.
Regionální struktura vývozu oděvů
Celkem vyvezeny oděvy za 17,838 miliardy korun. Z toho: Evropa 98 procent (Evropská unie 83 procent, ostatní Evropa 5 procent, Slovensko 6 procent, země ESVO 4 procenta), Amerika 1 procento, Austrálie a Oceánie 0 procent, Asie 1 procento, Afrika 0 procent.

Zdroj: ATOK

Autoři: Zdeněk Zuntych