Supermarkety ztrácejí, lidé chtějí kvalitu

Hypermarkety a diskonty se stávají nejoblíbenějším místem pro nákupy. V loňském roce do svých sítí přitáhly téměř šedesát procent českých zákazníků, většinou na úkor upadajících supermarketů.
Z průzkumu společnosti Incoma Research vyplývá, že v roce 2005 poklesly preference supermarketů na patnáct procent. Ještě před pěti lety v nich přitom nakupovala téměř třetina zákazníků.
Podle odborníků proto nyní musí změnit svou strategii, aby získaly zákazníky zpět.
Důležitou roli při nakupování většiny Čechů stále hraje cena zboží, postupně ale zesiluje skupina lidí, pro které "levný nákup" přestává být prioritou. Nechtějí stát v dlouhých frontách, požadují hlavně kvalitní výrobky.
"Zdaleka ne všichni zákazníci jsou cenově orientovaní," říká Zdeněk Skála ze společnosti Incoma Research. Obchodník, který dokáže nabídnout alternativu v podobě pohodlného nákupu, proto může být úspěšný.
"Náročných" zákazníků je nyní zhruba deset procent.
A právě díky nim stále existují malé prodejny, specializované zeleniny či řeznictví, které v centrech měst i přes cenovou konkurenci velkoprodejen nadále prosperují.

Fronty odrazují
Podle průzkumu společnosti Incoma totiž překvapivě lidem při nakupování vadí zejména přeplněné obchody a nepohodlí v prodejnách. Dokonce i cena se začíná objevovat na spodních příčkách tohoto pomyslného žebříčku.
Představám zákazníků se začínají pomalu přizpůsobovat i diskontní řetězce. Cena pro ně sice zůstává i nadále prioritou, zlepšují však kvalitu sortimentu a nyní nabízejí například čerstvou zeleninu. Řetězec Plus Diskont jde ještě dál a v Rakousku svůj sortiment rozšířil například o nabídku sushi.
Movitějším zákazníků zase vycházejí vstříc obchodní řetězce.
Příkladem je nedávno otevřený supermarket Albert v pražské stanici metra Můstek. V něm řetězec nabízí na menší ploše luxusnější zboží. "Vždycky se musíme přizpůsobit lokalitě. Důležité je také, co prodáváme," říká Kateřina Černá, mluvčí společnosti Ahold. Ta v Česku kromě 53 hypermarketů Hypernova provozuje i síť 241 supermarketů Albert.
Nejsilnější pozici na trhu si nadále drží Kaufland, kde většinu potravin nakupuje až šestnáct procent lidí. S odstupem následují řetězce Penny Market a Plus Diskont.

Tesco mouka či Delvita čaj
Většina supermarketů v bojích o zákazníky sází na své privátní značky. Ty jsou i o několik procent levnější než stejné výrobky značkové, charakteristické jednoduchým obalem s nevýrazným či jednoduchým designem.
U zákazníků ale žádnou loajalitu k řetězci nevyvolávají.
"Privátní značky věrnost nezaručí. Zákazník ji kdykoliv vymění za levnější," dodává Skála.
Lepší cestu budování vztahů k zákazníkům zvolil obchodní řetězec Globus. Místo levných privátních značek sází na kvalitu, zejména u svých uzenin.
Cena v tomto případě nehraje nejdůležitější roli, ale zdá se, že tato "taktika" vychází. Podle hodnocení zákazníků má Globus nejenom nejširší sortiment, ale jde také o prodejnu s nejlepší atmosférou. Na rozdíl od ostatních konkurentů jsou proto všechny prodejny společnosti Globus ziskové.
Přestože tuzemský maloobchodní trh je téměř nasycený, i v tomto roce lze očekávat další expanzi obchodních řetězců.
"Nové prodejny určitě připravujeme, jejich počet však nesdělujeme," říká Černá. Dá se však předpokládat, že se obchodníci zaměří především na menší města.

Podíly supermarketů

Autoři: Zuzana Luňáková, Miroslav Čepický