Biopotraviny jsou dražší. Cenu zvyšuje způsob výroby

Biopotraviny jsou dražší než srovnatelné konvenčně vyráběné výrobky. Třeba kilo bio kuřete vyjde až na 300 Kč, za "obyčejné“ kuře zaplatíte okolo šedesáti. Vyšší ceny biopotravin ovlivňuje hned několik faktorů.

Poctivé jídlo i drahá výroba

Ekozemědělci dosahují nižších výnosů plodin a nižší užitkovosti hospodářských zvířat. Příkladem je kuřecí maso. "Zatímco klasické kuře je vykrmováno zhruba 40 dní, biokuře dvojnásobně delší dobu a navíc cena bio krmiva je výrazně vyšší,“ vysvětluje Martin Leibl, vedoucí oddělení enviromentální politiky ministerstva zemědělství. Navíc ekozemědělci musí více používat ruční práci, která je samozřejmě dražší. Stejně tak ekologická ochrana proti škůdcům například ve formě dravých roztočů stojí více než v konvenčním zemědělství běžně používané chemikálie.

Cenu biopotravin zvyšuje jejich "poctivost“, tedy absence chemických konzervantů a nejrůznějších přidaných náhražek. "Bio jogurt je vyrobený z bio mléka, obsahuje kousky bio ovoce a naopak v něm chybí chemická aditiva. Naproti tomu mnoho běžných jogurtů má v sobě místo ovoce jen ovocné aroma a umělá barviva, místo cukru umělé sladidlo a hlavně chemický konzervant prodlužující trvanlivost,“ popisuje Iva Buriánková, majitelka obchodu s biopotravinami Biotop.

Navíc už jen výroba biopotravin je dražší, například výrobce musí mít oddělenou výrobu biopotravin od ostatních produktů. To se týká také výrobců uzenin. "Už jen základní surovina, vepřové a hovězí maso, je v biokvalitě. Navíc při výrobě bio salámu se nesmí používat dusitany a fosfáty,“ říká Pavlína Janoušková ze společnosti Kostelecké uzeniny, která vyrábí bio uherský salám.

Navíc se biopotraviny vyrábějí v malém množství, což jejich konečnou cenu zvyšuje, příkladem je české bio kuře, které na trh dodává pouze jediný výrobce. Nemusí to tak být ovšem napořád. Třeba dnes už český bio jogurt stojí prakticky stejně, nebo dokonce o něco méně než běžné produkty. Mlékárenské výrobky v biokvalitě se dnes už vyrábí ve velkém objemu.

Vzhledem k rostoucímu zájmu spotřebitelů lze jednoznačně očekávat, že se i na výrobu biomasa vrhnou velcí producenti. Pokud se pro výrobu biopotravin rozhodne velká potravinářská firma, je schopná je na trh dodávat relativně cenově dostupné. Dočkáme se tedy brzo i levnějšího biokuřete, které bude moci cenově lépe konkurovat kuřatům z klasických velkochovů.

Bio = více ekologie

Za vyšší cenou biopotravin se jako bonus ovšem skrývá ekologický aspekt jejich produkce. "Při produkci konvenčních potravin dochází k znečišťování vod hnojivy a pesticidy, které jsou pak složitě čištěny z peněz daňových poplatníků. Špatné hospodaření také vede k vyčerpání půdy a její erozi. Náprava je opět obtížná a drahá,“ vysvětluje Jana Průšová z PRO-BIO Ligy. Podle ní při nákupu domácích potravin investuje spotřebitel do "živého venkova“ a podporuje tak místní producenty.

"Mnoho lidí díky tovární výrobě potravin a devastaci zemědělské produkce zcela ztratilo přehled o tom, jak se co produkuje, zpracovává a vyrábí. Pak se jen velmi těžko vysvětlují rozdíly mezi konvenčně vyráběnými a biopotravinami,“ je přesvědčena Průšová. Proto podle ní také vznikají mýty o tom, že biopotraviny jsou drahé jen kvůli vyšším ziskům obchodníků.

"Z výsledků řady srovnávacích pokusů vychází, že ekologické zemědělství vykazuje lepší kvalitu půdy, více užitečných půdních organizmů a vyšší biodiverzitu živočichů,“ doplňuje Karolína Dytrtová z Bioinstitutu. Například na ekologicky obhospodařovaných farmách se vyskytuje o 85 % více rostlinných druhů, o 25 až 44 % více ptáků, o 34 % více netopýrů a o 17 % více pavouků. "Ekologičtí zemědělci hospodaří na menších polích s větším podílem zelených ploch. Na ekofarmách najdete také mnohem častěji krajinné prvky jako jsou remízky, kamenné hromady nebo křovinné pásy. Ty všechny slouží jako rezervoár rostlin a živočichů, které v blízkosti konvenčních polí již téměř nenajdete. Přirozená biodiverzita je podporována také pestrými osevními postupy a podobně,“ dodává.

Cena až na prvním místě

Čeští spotřebitelé jsou však spíše konzervativní a cena potravin hraje rozhodující roli při nákupu. "Biopotraviny jsou stále pro někoho i luxusní záležitost. Mnohé biopotraviny jsou opravdu znatelně dražší než běžné potraviny. U potravin, které se kupují denně, jogurty, mléko, sýry, maso, může cena za biopotraviny nabourat rodinný rozpočet v řádu i stokorun,“ tvrdí Jan Mišurec ze Sdružení na obranu spotřebitelů. Podle něj jsou biopotraviny dostupné hlavně lidem s vyššími příjmy, naopak hůře situovaní sahají po biopotravinách jen v rámci zpestření jídelníčku, pokud vůbec.

Podle agentury Green Marketing pravidelně biopotraviny nakupují jen 3 % spotřebitelů, čtvrtina nepravidelně. Průměrná spotřeba biopotraviny na člověka a rok byla v roce 2006 v Česku 74 Kč, což je sice nejvíce ve východní Evropě, ale stále je to jen malý zlomek oproti Rakousku nebo Německu.

Na druhé straně spotřeba biopotravin v Česku stále roste. "Spotřebitelé jsou stále více ochotní si připlatit za kvalitní biopotravinu,“ je přesvědčený Leibl z ministerstva zemědělství. Biopotraviny volí lidé mladšího a středního věku, kteří mají možnost nakupovat ve specializovaných prodejnách nebo jsou zvyklí na výrobky přímo od farmářů, za kterými jsou ochotni dojíždět.