Novým předsedou Akademie věd byl v úterý zvolen její dosavadní místopředseda, fyzikální chemik Jiří Drahoš.
Podle akademiků má Drahoš chladnější přístup a bude s to udržovat korektní vztahy s představiteli různých politických stran.
O funkci šéfa akademie se Drahoš utkal s ředitelkou Ústavu experimentální medicíny, fyzioložkou Evou Sykovou. Podle některých soudů členům vadilo, že Syková dávala najevo snahu Akademii věd podstatně zmodernizovat.
Drahoš zvítězil s přehledem
Drahoš nakonec ve volbě zvítězil s přehledem. Dostal 188 hlasů, Syková 27. Devětapadesátiletý Drahoš působí v Ústavu chemických procesů Akademie věd. Tři roky je už místopředsedou akademie s odpovědností za chemické vědy a vědy o živé přírodě. Zaměřuje se na hydrodynamiku vícefázových toků v chemických reaktorech. Publikoval přes 60 vědeckých prací, které byly 600krát citovány. Je spoluautorem deseti zahraničních a devíti domácích patentů.Jeho úspěchy a kvality podtrhuje vedle řady ocenění především uznání, které se v jeho osobě dostalo i českému chemickému inženýrství, když byl opakovaně zvolen do funkce prezidenta Evropské federace chemického inženýrství (2006 až 2009). Působí rovněž jako člen exekutivy Světové rady chemického inženýrství (World Chemical Engineering Council) a od roku 2002 předsedá Mezinárodnímu kongresu chemického a procesního inženýrství CHISA.
Také na domácí půdě působí ve vědeckých radách, redakčních radách mezinárodních časopisů a je členem řady odborných sdružení, především je předsedou České společnosti chemického inženýrství.
Chemici v čele akademie
Po profesoru Rudolfu Zahradníkovi bude Drahoš dalším chemikem v čele akademie. Navíc rozšíří od roku 1990 nepřetržitou řadu předsedů AV rekrutujících se z oblasti věd o živé přírodě a chemických věd (Otto Wichterle byl makromolekulární chemik, Rudolf Zahradník fyzikální chemik, oborem Heleny Illnerové je fyziologie a Václav Pačes je biochemik).
Chemie bavila Jiřího Drahoše, který se narodil 20. února 1949 v Českém Těšíně na Karvinsku, už od střední školy. Uvažoval tehdy i nad humanitními obory, třeba srovnávací literaturou, ale chemie převážila.
V roce 1972 absolvoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Na škole se v roce 1994 habilitoval pro obor chemické inženýrství a v roce 1999 obhájil doktorát věd. Od roku 2003 je profesorem.
Od roku 1973 působí v Ústavu chemických procesů AV ČR (dříve Ústav teoretických základů chemické techniky ČSAV). Postupoval přes vědeckého pracovníka, vedoucího vědeckého pracovníka na zástupce ředitele (1992 - 1995 a 2004 - 2005) až po ředitele (1996 až 2003). Od roku 2005 je místopředsedou AV.
Je ženatý, vychoval dvě dcery. Vedle vědy má i zcela humanitní zájmy jako literaturu a hudbu, zejména sborový zpěv.
Prioritou nastávajícího představitele českých vědců je zejména zlepšování kvality výzkumu v ústavech akademie. Mezi další priority patří také koncepční spolupráce s vysokými školami, rád by rozšířil působení špičkových zahraničních vědců v ústavech a zajistil vyšší účast AV v mezinárodních projektech. Budoucnost společnosti totiž vidí především ve znalosti. "Pokud nepostavíme budoucnost na znalostech a na high-tech, a to v myšlenkách i inovacích, neuspějeme," říká Drahoš.
Volbu sněmu ještě projedná vláda a navrženého kandidáta předá ke jmenování prezidentovi Václavu Klausovi. Funkci předsedy převezme Drahoš koncem března 2009 po profesorovi Václavu Pačese, který vedl Akademii věd od března 2005.
