Největší zdražení za 6 let

Ropa je nejlevnější za poslední tři roky, cena energií na burzách klesá, v Evropě je krize a i domácí hospodářství začíná zadrhávat. A k tomu všemu čeká Česko začátkem příštího roku - paradoxně - nejtvrdší zdražení elektřiny za posledních šest let.

Všichni tři dodavatelé proudu včera oznámili, že příští rok zdražují: ČEZ a Pražská energetika o 9,9 procenta. E.ON, který prodává proud na jihu země, dokonce o 16,4 procenta. Loni cena v průmě-ru stoupla o 9,1 procenta.

Vzorová domácnost, která elektřinou od E.ON ohřívá vodu i topí, zaplatí podle výpočtů regulačního úřadu 43 542 místo 36 443 korun. U ČEZ účet stoupne o čtyři tisíce.

Rozdíly mezi různými dodavateli tak příští rok poprvé budou dost velké na to, aby se vyplatilo přejít ke konkurenci. To není tak komplikované, i když to zatím udělalo jen kolem třiceti tisíc lidí.

Hodný ČEZ a zlý E.ON

Šéf ČEZ Martin Roman si zahrál na hodného. Neodolal tlaku politiků a cenu nezvedl tak, jak si původně představoval. Ukrojil si z obchodní marže a z prodeje elektřiny nebude mít takový zisk. Jenže ČEZ si to může dovolit: "chybějící" peníze si jako největší tuzemský producent vydělá na výrobě elektřiny.

To, že vláda zatlačila na polostátního lídra trhu, aby jej donutila k cenové zdrženlivosti, včera přiznal i premiér Mirek Topolánek. A to i přesto, že dříve tvrdil, že do volného trhu s elektřinou nemůže stát zasahovat.

"Původní analýzy hovořily o zvýšení cen elektřiny až o 24 procent," upozornil premiér a dodal, že se vláda pomocí svého vlivu v ČEZ a ve státním Energetickém regulačním úřadu zasadila o nižší nárůst cen.

"U ČEZ se podařilo původní záměr fakticky snížit o padesát procent. To je dobrá zpráva pro všechny spotřebitele," prohlásil včera Topolánek.

ČEZ oficiálně zdůvodňuje nižší ceny hlavně tím, že jeho dceřiná společnost ČEZ Prodej v dostatečném množství nakoupila elektřinu v předstihu za výhodnější cenu. PRE a E.ON tak zřejmě nakupovaly dráž.

Co je dobré pro spotřebitele, nemusí ale být výhodné pro menší akcionáře. Jejich zisky z akcií jsou přímo úměrné růstu ceny proudu. Jenže vládu si nyní - v době ekonomické krize - otevřeně kritizovat nedovolí.

"Jako akcionář energetické společnosti to vítat nemůžu. Ale v této mimořádné situaci tento jednorázový krok chápeme," říká partner J&T Daniel Křetínský. Skupina má více než 40procentní podíl v Pražské energetice. "Tlak vlády je mírné negativum pro investory, ale pozitivum pro výrobní sféru a tím pro celou ekonomiku," prohlásil majitel brokerské firmy a také investor do akcií Jan Pravda.

Podniky pod tlakem

Jenže ani intervence vlády neuleví některým podnikům. I jim se cena zvedne. Bez ohledu na dodavatele. "Od ledna se nám cena elektřiny zvedne o více než pětinu," řekl HN šéf Slévárny a modelárny Nové Ransko František Kubát.

Drahá energie drtí už celé průmyslové obory - třeba sklárny či textilky. "Pro textilní firmy je to naprosto zásadní problém," říká finanční ředitelka Slezanu Frýdek-Místek Taťána Recmanová. "Už letos jsme zrušili energeticky nejnáročnější provozy a propustili 1200 pracovníků. Kromě elektřiny nám ale zdražuje i plyn a uhlí. Propočítáváme, zda to vůbec jsme schopni přežít," stýská si Recmanová.

"Zvyšování cen elektřiny je nehorázné a téměř sprosté vůči všem spotřebitelům, kteří se nemohou nijak bránit a elektřinu potřebují," prohlásil včera prezident Hospodářské komory Petr Kužel.

Například u společnosti E.ON zaplatí malí podnikatelé napřesrok o 18 procent víc.

Regulovat!

V případě tvrdšího postupu vůči ČEZ vzácně s vládou souhlasí i opozice. "Regulace není sprosté slovo," prohlásil včera dříve horlivý zastánce volného trhu s elektřinou, stínový ministr průmyslu Milan Urban.

A není sám, kdo si na politické scéně myslí, že v době krize je zdražování energií pro ekonomiku zátěží.

Vůči energetikům přitvrzuje i Brusel. Ve středu Evropská komise představí plán na zmírnění dopadů ekonomické krize. A jeho součástí jsou důslednější zásahy proti "nepřiměřenému" růstu cen energií. "Komise plně využije nástroje, které má k dispozici pro zásahy na vnitřním trhu a proti porušování hospodářské soutěže, v případě, že výši cen nebude možné ospravedlnit," stojí v pracovní verzi plánu, z níž včera citovala agentura ČTK. Ke stejnému postupu zřejmě komise vyzve i jednotlivé členské státy unie.

Urban přemítá o dalších regulačních prvcích. "Představuji si větší pravomoci regulátora a možná i další systémové kroky, které by zohlednily ceny, náklady a zisky ČEZ. Regulace ale musí být v rukou nezávislé instituce," zdůrazňuje poslanec Urban. Navíc prohlašuje, že růstu ceny elektřiny na trhu ještě napomohlo loňské zavedení energetické burzy. S tím souhlasí i další experti. "ČEZ je na burze tvůrcem trhu, není bez vlivu," říká investor Jan Pravda.

Za plyn levnější

Ještě větší tlak než na výrobce elektřiny je podle politiků třeba vyvinout na plynárenské firmy.

"Rapidní pokles světových cen ropy v posledních měsících otevírá prostor pro snížení ceny zemního plynu, ze kterého by profitovaly především domácnosti," říká ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.

Také premiér Topolánek zdůrazňuje, že plynárenský trh je třeba více regulovat, protože jde o "monopolní až oligopolní" prostředí.

Kočkovanou hraje s plynaři i regulátor. "Celková cena dodávek plynu pro domácnosti se od ledna nezvýší," řekl včera předseda ERÚ Josef Fiřt. Dominantní RWE sice ještě ceny neoznámil, ale minulý týden opatrně naznačil, že se chystá zdražit. Při zvyšování svých cen plynárníci vždy argumentovali růstem ceny ropy a topných olejů. Ty jdou ale v posledních týdnech příkře dolů. Tím spíš signály o růstu ceny plynu veřejnost dráždí.