Čína vyostřuje rétoriku, zatýkání v Tibetu údajně pokračuje

Název: Tibetská autonomní oblast

Státní zřízení: autonomní oblast Čínské lidové republiky (od r. 1965)

Správní středisko: Lhasa

Rozloha: 1,22 mil. km2 (v historických hranicích 2,5 mil. km2)

Počet obyvatel: 2,6 milionu (92,5% Tibeťanů, zbytek Číňané)

Úřední jazyky: čínština, tibetština

Hlavní náboženství: buddhismus

Peking po vypršení pondělního ultimáta vůči tibetským demonstrantům výrazně zostřil rétoriku, uvedly světové agentury.

"Nacházíme se uprostřed boje na život a na smrt proti dalajlamově klice," řekl podle serveru China Tibet News sekretář komunistické strany v Tibetu Čang Čching-li s tím, že je třeba zostřit politickou kontrolu v celé autonomní oblasti. Proti tibetskému exilu podle něj čeká Čínu "dlouhodobý boj" a dalajlama je "vlkem v rouše beránčím".

Už v úterý zopakoval čínský premiér Wen Ťia-pao stanovisko své vlády, že za tibetskými nepokoji z minulého týdne stojí dalajláma a jeho stoupenci, kteří mají za cíl sabotovat přípravy na letošní olympijské hry v Pekingu.

Tibetský duchovní vůdce nepřímo reagoval úvahami o možné rezignaci na vedení tibetského exilu, pokud dojde k dalšímu vyostření nepokojů.

Čtěte více: Tibetská krize ničí olympijskou image Číny - ZDE

O pondělní půlnoci vypršela lhůta, kterou čínské úřady daly demonstrantům na to, aby se přihlásili úřadům. V takovém případě mělo být s narušiteli pořádku "zacházeno shovívavě", s ostatními však "přísně podle zákona".

Podle agentury Nová Čína se mělo policii přihlásit už více než 100 lidí, úřady v tibetské metropoli Lhase mezitím podle tibetské exilové vlády pokračují v domovních prohlídkách a zatýkání protičínských aktivistů. Státní média popsala několik modelových příběhů demonstrantů, kteří byli zapleteni do zapalování aut a obchodů a následně se přihlásili policii.

Podle předběžných čínských odhadů se škody během demonstrací vyšplhaly na 99,1 milionu juanů (asi 224 milionů korun).

Rozdílná čísla

Bilance obětí tibetské krize se na obou stranách stále výrazně liší. Zatímco tibetská exilová vláda eviduje až stovku mrtvých poté, co se protičínské demonstrace minulý pátek přelily v masivní pouliční nepokoje, čínské úřady hovoří o třinácti lidech zabitých demonstranty.

Průběh tibetské krize

10.3. Tibeťané si připomněli 49. výročí neúspěšného protičínského povstání, po němž musel duchovní vůdce dalajlama odejít do exilu. Více čtěte ZDE.
11.3. Skupina asi 100 Tibeťanů oznámila, že bude pokračovat v šestiměsíčním protestním pochodu z Indie do své vlasti, přestože ho indická policie v pondělí zakázala. Více čtěte ZDE.

14.3. Tibet prožívá nejsilnější protičínské protesty za posledních dvacet let. Stovky demonstrantů v místním správním středisku Lhase v pátek zapálily obchody a policejní automobily na protest proti čínské nadvládě v provincii. K nepokojům došlo v pátek poté, co čínské bezpečnostní složky zasáhly proti nenásilným demonstracím a vytlačily protestující mnichy z ulic. Po prvních násilnostech policie podle čínských bloggerů a amerických organizací na ochranu lidských práv obklíčila tři největší buddhistické kláštery, které následně uzavřela. Podle stanice CNN v pátek hořela třetina Lhasy, došlo k výpadkům energie i telekomunikační sítě. Údaje o počtech obětí se různí, postupně se ustalují na asi třech desítkách mrtvých. Více čtěte ZDE.

15.3. Chaos a nedostatek informací trvají i den poté, co v tibetské Lhase vypukly nepokoje. Peking dává demonstrantům ultimátum, aby se vzdali do pondělní půlnoci. Podle světových tiskových agentur vládl v sobotu v oblasti klid, v ulicích byly rozmístěny policejní jednotky a podle různých zdrojů rovněž tanky. "Situace byla lepší než v pátek, ale ozbrojené složky i nadále pokračují v likvidaci ohnisek demonstrací," uvedl. Více čtěte ZDE.

16.3. Podle tibetské exilové vlády si nepokoje vyžádaly osmdesát lidských životů, oficiální čínské zprávy mluví o deseti obětech. Nové nepokoje propukly ve středočínské provincii S'-Čchuan, která sousedí s Tibetem. Shromáždilo se tam asi dvě stě Tibeťanů, kteří podpálili jedno hasičské a dvě policejní auta. Demonstranti se rovněž pokusili zaútočit na vládní a policejní budovy a házeli kameny proti zasahujícím policistům. Tři protestující byli zastřeleni. Více čtěte ZDE.

17.3. Peking znovu popírá, že by střílel do demonstrantů a obviňuje dalajlamu z naplánování nepokojů. Do Lhasy se mezitím údajně vrací klid. Podle stanice BBC ale jsou v ulicích i nadále početné čínské jednotky a obchody zůstaly zavřeny. Tibetská vláda mezitím podle agentury Nová Čína vyzvala zahraniční turisty, aby Tibet v nejbližších dnech opustili. Více čtěte ZDE.

18.3. Peking opět obvinil "dalajlamu a jeho kliku" z organizace pátečních nepokojů, dalajlama nepřímo reagoval výzvou Tibeťanům k zastavení násilí a úvahami o své možné rezignaci v případě dalšího vyostření nepokojů. Více čtěte ZDE.

Peking patrně může celkem s jistotou tvrdit, že útočníky během pátečních nepokojů ve Lhase byli Tibeťané.

Takto se situace jevila i Čechovi Zdeňku Jehličkovi, který během nepokojů cestoval po Tibetu a byl zrovna v tibetské metropoli. "Ve Lhase jsem viděl rasistický lynč na Číňany a muslimy, zcela obyčejné lidi z ulice, vojsko a policie se až do noci držely stranou," popisoval HN události ve městě.

"Dlouhodobé selhání"

Trvrzení Pekingu, že by za organizací nepokojů v Tibetu byl přímo dalajlama, se ale nyní zdá být přehnané. Sám dalajlama to odmítá a někteří tibetští představitelé tvrdí, že jeho postoje jsou i pro ně příliš umírněné.

Dalajlama v úterý řekl, že před čínským vedením nemá co skrývat. "Důkladně to vyšetřete. Jestliže chcete vyšetřovat zde v Dharamsále, jste srdečně vítáni. Můžete zkontrolovat můj pulz, mou moč, mou stolici, všechno," prohlásil během tiskové konference v indickém centru tibetské exilové vlády.

Dalajlama také zopakoval, že nechce pro Tibet nezávislost, ale pouze autonomii.

Experti na tento region zároveň zdůrazňují, že náhlé krvavé protesty byly logickým důsledkem nepřetržitého útisku Tibeťanů ze strany čínské vlády.

"Proč ty nepokoje vypukly? Myslím, že to má co dělat s dlouhodobým selháním vládní politiky. Nedokázali si získat respekt lidí," řekl deníku The International Herald Tribune pekingský analytik Liou Ťün-ning.

Po nové čínské železnici proudí do Tibetu další Chanové. Peking zde utužuje politickou kontrolu a dusí tibetskou kulturu.

Bez perspektivy

Jedním z mála korespondentů v oblasti je nyní zpravodaj německé agentury DPA Georg Blume. Jako důvody výbuchu násilí jmenují účastníci demonstrací, s nimiž Blume hovořil, diskriminaci, hospodářskou frustraci a obrovské zvyšování cen, které zaznamenala celá Čína, uvádí agentura ČTK, jež má k dispozici jeho reportáže.

"Nejdřív mají horší vzdělání, pak horší práci a pak jsou ještě za tutéž práci hůře placení," uvádí Blume. "Mladí Tibeťané vidí, že se s nimi špatně zachází a že nemají příliš mnoho šancí," dodává.

Ceny potravin i oděvů drasticky vzrostly. Džíny dnes už ve Lhase nestojí 30, ale 70 jüanů (asi 180 korun), stěžují si podle Blumeho běžní lidé. Většině čínských obchodníků Tibeťané předhazují, že se snaží na inflaci ještě vydělávat.

Opatrná slova

K bojkotu olympiády, který odmítá i sám dalajlama, se však zatím nijak neschyluje. Sdružení Reportéři bez hranic v úterý navrhlo, aby Západ ignoroval alespoň zahajovací ceremonii. "Zvažme to," zareagoval na tuto výzvu francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner.

Jiné na poli diplomacie významné státy ale s tvrdou kritikou prozatím šetří. "Olympiáda je pro Čínu šancí, aby ukázala svou nejlepší tvář a pokrok, jaký udělala," prohlásil včera náměstek amerického ministra zahraničí Thomas Christensen.

"Věříme však, že tento pokrok nebude vidět jen o oblasti ekonomiky, ale i lidských práv, vlády práva a svobody médií," dodal diplomatickým žargonem.

Autoři: mca, ned, foto: Isifa, grafika: iHNed.cz