kosovo-haradinaj192.jpgBývalý kosovský premiér Ramush Haradinaj byl ve čtvrtek u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) zproštěn veškerých obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, kterých se měl dopustit koncem devadesátých let jako velitel Kosovské osvobozené armády (UCK).

Žalobci žádali pro devětatřicetiletého Haradinaje, který je mnohými kosovskými Albánci považován za hrdinu, pětadvacet let vězení. Obžaloba čítala sedmatřicet bodů, z toho se většina vztahovala ke krutému zacházení se srbskými, romskými a albánskými civilisty v době, kdy UCK bojovala za odtržení Kosova od Srbska. 

Čtěte více

Kosovo - speciál iHNed.cz

Haagský soud neměl lehkou úlohu. Jakýkoli rozsudek v případě nejvýše postaveného kosovského Albánce by znamenal zvýšení napětí v již tak dost křehké situaci nezávislého Kosova.

Pokud by Haradinaje odsoudil, čekaly se protesty Albánců. Osvobození z devatenácti bodů obžaloby z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, které si Haradinaj vyslechl, je naopak nepřijatelné pro Srby. Ti Haradinaje automaticky považují za válečného zločince a nyní je možné čekat jak v Srbsku, tak v Kosovu protesty Srbů.

Hodinové čtení verdiktu 

Zvlášť napjatá situace je v severním Kosovu, kde žijí převážně Srbové a kde před dvěma týdny, měsíc po vyhlášení kosovské nezávislosti, propukly mezi Srby a mezinárodními jednotkami nepokoje.

Ramush Haradinaj byl kosovským premiérem pouze sto dní, od prosince 2004 do března 2005. Potom dobrovolně odešel do Haagu čelit obvinění u soudu. Když soudce ve čtvrtek přečetl u jeho jména nevinen, ozval se v soudní síni potlesk a výkřiky a soudce musel veřejnost uklidňovat.

Haradinaj byl polním velitelem v západní části země, které Albánci říkají Dukagjini. Obžaloba ho spolu s jeho podřízenými, Idrizem Baljem a Lahim Brahimajem, vinila z nezákonného věznění, mučení a vražd třiceti lidí v době války se Srby v letech 1998 až 1999.

"U sedmi z nich lze bez pochybností dokázat, že je spáchali členové Kosovské osvobozenecké armády," uvádí se v rozsudku, jehož čtení v Haagu trvalo hodinu. Nelze však dokázat, že za jejich vraždami či zmizením stál některý ze tří obviněných.

Oběti byly drženy ve vězení Kosovské osvobozenecké armády (UCK) v Jablanici, kde byly mučeny a postupně mizely. Byli mezi nimi Srbové, Romové, Bosňáci a Albánci, které členové UCK považovali za kolaboranty se Srby.

"Nedostatek důkazů"

Soud stál před těžkým úkolem při vynesení rozsudku i proto, že tři obžalovaní odmítli vést obhajobu a přivést vlastní svědky. Důkazy obžaloby proto nebyly konfrontovány s protistranou vyjma prohlášení obhájce tří Kosovanů, že obžaloba je postavena "na písku".

Soudu se například nepodařilo prokázat, že tito členové UCK společně plánovali únosy, mučení a vraždy. "Soud neměl dost důkazů, aby bez pochyby mohl říci, že tři obvinění se zúčastnili zločinného spiknutí," řekl předseda soudu Alphonsus Orie.

Ze všech tří byl pouze Lahi Brahimaj uznán vinným ve dvou bodech obžaloby z mučení a porušování zvyků a obyčejů války. Dostal za to šest let vězení.

Srbové ovšem tvrdí, že podle principu "velitelské odpovědnosti", kvůli němuž byla odsouzena řada velitelů v Bosně a v Chorvatsku, by měl Haradinaj být odsouzen.

"Osvobozující rozsudek by nepomohl Srbům a dalším nealbánským národnostem ve víře, že jejich další život v Kosovu je bezpečný," řekl ve čtvrtek ještě před vynesením rozsudku srbský prezident Boris Tadić.

Od svého zřízení v roce 1994 obvinil Mezinárodní soud pro bývalou Jugoslávii celkem 161 lidí a z nich 111 odsoudil. Jeho činnost má podle rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN skončit do roku 2011.