V OSN bude české předsednictví EU ve vleku Gazy

Pražská panoramata Josefa Sudka, čerstvě rozvěšená v prostorách společné mise Evropské unie při Organizaci spojených národů v New Yorku, symbolicky dokládají, že rovněž na půdě OSN na sebe Česká republika na příštích šest měsíců vzala roli koordinátora a mluvčího Evropské unie.

Vojenská operace Izraele v Gaze, na jejímž pozadí bude v úterý v New Yorku český velvyslanec Martin Palouš poprvé řídit informační schůzku zástupců evropské sedmadvacítky, je ale upozorněním, že náplň a váha českého unijního předsednictví bude také v rámci OSN závislá na aktuálním světovém dění.

"Nikdo od nás nečeká, že budeme vystupovat jako ti robustní, velcí hráči. Náš přístup by měl být kooperační. Koordinace, zprostředkování informací, bez přehnaných ambicí měnit svět," popisoval Palouš střízlivý půdorys českého předsednictví.

Předběžný jednací program OSN má Palouš ve své kanceláři barevně rozkreslen do grafů. Rámcově se ví, čím se bude který orgán OSN kdy zabývat a k čemu tedy musí česká mise předem "v rámci unie projednat jednotný postoj a v OSN jej pak prezentovat".

Francouzi jako příklad

"Francie zde uspořádala na 600 koordinačních schůzek a akcí," líčí Palouš na příkladu předchozí předsedající země, co čeká českou misi. Ta se pro zvládnutí objemu práce přechodně personálně rozrostla na více než dvojnásobek běžného počtu a pronajala si v New Yorku větší prostory.

Právě předchozí francouzské předsednictví bylo zásadně ovlivněno rusko-gruzínskou válkou a světovou finanční krizí. Nyní se totéž - v podobě konfliktu v Gaze - děje i Čechům. Některé naplánované akce tak logicky budou muset ustoupit aktuální krizi.

Podle Martina Palouše lze ovšem české předsednictví v OSN obecně zarámovat několika většími tématy i nad úroveň běžné agendy. Zaprvé, v souvislosti s nástupem nové americké administrativy Baracka Obamy bude podle Palouše "na pořadu dne inventura vztahů mezi USA a EU". A přístup Američanů k OSN v tom bude jedním z důležitých hracích polí.

Českou ambicí ve světové organizaci bude také role jakéhosi styčného důstojníka v diskusi o příčinách a řešení současné světové finanční krize.

Podle některých členských zemí OSN, reprezentovaných i současným předsedou Valného shromáždění Miguelem d'Escotem z Nicaraguy, byla jejím jednoznačným důvodem "chamtivost bohatých států a řešením by bylo mnohonásobné zvýšení jejich pomoci rozvojovým zemím, aniž by se při tom Západ jakkoliv vměšoval do jejich vnitřních záležitostí, ať už se tam děje cokoli".

Evropská unie by oproti tomu podle Palouše chtěla, aby "tato debata byla strukturovanější a pragmatičtější". Rozložená například mezi OSN a G8, respektive G20 tak, aby "Valné shromáždění nesloužilo jako platforma pro rétorické světové revoluce".

Odpovědnost chránit

Tématem, do něhož by pak Česko mohlo promítnout i svůj tradiční polistopadový zájem o lidská práva, je koncept "odpovědnosti chránit", v rámci něhož by mezinárodní společenství mohlo intervenovat ve státech, které nejsou schopny ochránit vlastní občany.

Česká diplomacie je v tomto smyslu podobně aktivní, jako byla v minulých letech v otázce Kuby. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg loni v září na Valném shromáždění OSN podpořil možnost, aby princip "odpovědnosti chránit" byl případně uplatněn v Severní Koreji.

"Evropská unie se tady shodne v principu, ale ne vždy ve strategických či taktických postupech," naznačuje ovšem Palouš, že tak jako právě v případě Kuby, tak i v možnosti konkrétního využití odpovědnosti chránit stojí český názor mimo hlavní proud v Evropské unii.

"Jako předsednická země budeme spíše strážcem evropského konsensu než tím, kdo má výrazný, chcete-li nekonformní názor," popisuje Martin Palouš obecný modus operandi českého unijního předsednictví na půdě OSN.