"Dnes krátce po půlnoci se se mnou telefonicky spojil americký prezident Barack Obama, aby mi oznámil, že jeho vláda ustupuje od záměru vybudovat na území České republiky radar protiraketové obrany," řekl na čtvrteční tiskové konferenci český premiér Jan Fischer. Ještě v noci prý informoval prezidenta Václava Klause.

Podle Fischera ČR bere rozhodnutí prezidenta Obamy na vědomí.

USA nezmění přístup k doprovodným dohodám o vědecké spolupráci s Českem, přestože od umístění radaru ustoupily, uvedl premiér s tím, že ho o tom Obama ujistil.

Topolánek: Za konec radaru může i pád vlády 

Předseda ODS Mirek Topolánek je přesvědčen, že pro Česko není rozhodnutí Obamovy administrativy zastavit budování protiraketového štítu ve střední Evropě dobrou zprávou. Vinu na tom prý nese i březnový pád vládního kabinetu.

"Dvacet let jsme pracovali na dobrém jménu České republiky, na tom, že jsme dobří spojenci, na tom, že jsme dobří partneři a že patříme do euroatlantického společenství. To, co se podařilo Jiřímu Paroubkovi, Filipovi, Zubové a Tlustému s pádem vlády, to výrazně poškodilo naši pozici v EU," řekl Topolánek v rozhovoru pro Rádio Česko.

Smlouvy se zástupci prezidenta George Bushe o vybudování radarové základny v brdských lesích podepsali loni dva členové Topolánkovy vlády - tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a ministryně obrany Vlasta Parkanová. Ještě než o nich ale hlasovala Poslanecká sněmovna, kabinet je raději z jednání stáhl.

"To, že nejsme v této chvíli partnerem pro umístění radarové základny, přesto, že jsou podepsány smlouvy, pouze nejsou ratifikovány, to je další ne úplně dobrá informace, že Američané nemají o ten náš prostor až takový zájem. A nás to staví do pozice, že nejsme ukotveni pevně bezpečnostně, spojenecky, partnersky. Je to jisté ohrožení, já to tak vnímám," komentoval situaci předseda ODS. 

Topolánek také uvedl, že všechny velké události z posledních dní - odložení voleb či zpráva o radaru - mají jedno společné: otázku, kam Česko patří a kam bude v nejbližších letech v rámci Evropy směřovat. "Pro českou novodobou státnost, pro českou svobodu a nezávislost to není dobrá zpráva. Ukazuje to, že 20 let po pádu totality pořád tak trochu nevíme, kam patříme, jsme demokracií nezralou a tak nás bohužel vidí i naši partneři," řekl Rádiu Česko Topolánek.

"Obama se domnívá, že vyjednáváním dosáhneme s Ruskem a Íránem lepších výsledků než předchozí Bushova administrativa. Já si to úplně nemyslím," prohlásil Topolánek. Právě hrozba raket dlouhého doletu z Íránu byla jednou z hlavních motivací celého projektu.

Topolánek pod Paroubkovým tlakem: radar musel pryč ze sněmovny - čtěte ZDE

Proti radaru je nejvíc lidí od roku 2007. Dva ze tří Čechů - čtěte ZDE

Karel Schwarzenberg vidí za hlavní důvod nynějšího rozhodnutí pokus Spojených států o vstřícný krok vůči Moskvě i Teheránu před zahájením říjnových rozhovorů šesti velmocí a Íránu o jaderném odzbrojení.

"Já jsem to (protiraketovou obranu) vždycky viděl pouze v souvislosti s americkou politikou vůči Íránu a Střední Asii. Teď jsem čekal, že něco podobného přijde, když jsem se dočetl, že začínají rozhovory v Turecku s Íránem," řekl ČTK Schwarzenberg. Washington podle něj doufá, že Rusové, kteří proti umístění protiraketového systému v ČR a Polsku ostře protestovali, se nyní projeví jako "kladní spoluhráči", kteří s Íránem Američanům pomohou.

Vidím: Obama je zbabělec

Ještě ostřeji se proti kroku amerického prezidenta ohradil předseda sněmovního branného výboru Jan Vidím (ODS). "První pocit je obrovské zklamání a znechucení nad zbabělostí pana Obamy," řekl ČTK Vidím. Obama podle něho předvádí "nekonečné ústupky", například vůči Rusku. "Považuji to za zradu na spojencích," zdůraznil Vidím. Pokud by Obamova administrativa náhodou někdy něco chtěla po ČR, prý bude první, který se postaví proti.

"Podle mého mínění to nemá nic společného s reálným hodnocením raketových hrozeb nebo celého systému protiraketové obrany. Já jsem přesvědčena, že Spojené státy a NATO se k protiraketové obraně vrátí a lze jen doufat, že to nebude příliš pozdě," uvedla někdejší ministryně obrany Parkanová.

Oficiální komentář až po jednání 

Nový nájemce Bílého domu ve Washingtonu po nástupu do úřadu uvedl, že nutnost stavby radaru v Česku a základny v Polsku posoudí zvláštní studie. O jejích výsledcích v noci informoval českého premiéra. Ten svolal na 12. hodinu mimořádnou tiskovou konferenci.

Ani ostatní představitelé českého státu se prozatím k rozhodnutí nevyjádřili. "Ministerstvo obrany tuto informaci oficiálně nemá," uvedl mluvčí resortu Jan Pejšek. Dodal, že ministr Martin Barták je právě nyní na návštěvě Spojených států.

Náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar dodal, že po domluvě s americkou stranou poskytnou komentář až po odpoledním jednání s vládní delegací Obamy, která přijela do Evropy tlumočit oficiální rozhodnutí.

Paroubek: Jsem rád

"Já jsem rád, že vývoj nám dal za pravdu. To, co říkáme téměř tři roky, že se potvrdilo - že neexistují důvody pro to, aby tady ten protiraketový štít USA vznikl," řekl ČTK předseda ČSSD Jiří Paroubek. Podle jeho názoru neexistuje reálné nebezpečí ze strany Íránu.

Politici jako exministr zahraničí Karel Schwarzenberg, exprezident Václav Havel či předseda ODS a někdejší premiér Mirek Topolánek by se podle Paroubka měli "nad sebou zamyslet, do jakého dobrodružství zemi hnali".

Kladně přijali zprávu také komunisté, kteří plány na výstavbu radaru dlouhodobě odmítali. "Samozřejmě to je potěšitelná zpráva pro nás pro všechny, kteří jsme bojovali o to, aby u nás radarová základna nebyla, a pokud by měla být, tak jedině aby o tom občané rozhodli v referendu," řekla ČTK poslankyně za KSČM Soňa Marková.

Hnutí chce zrušit podepsané smlouvy 

Předseda Strany zelených Ondřej Liška pokládá vývoj okolo plánované základny za potvrzení skoro tři roky starých slov zelených, že administrativa nastupující po prezidentu Georgi Bushovi kontroverzní projekt přehodnotí.

"Jsem rád, že se podařilo dosáhnout toho, že původně dvoustranná záležitost je projednávána v Severoatlantické alianci a že plán je součástí širší snahy o zabezpečení euroatlantického prostoru," poznamenal Liška. Dodal, že USA se musí i nadále snažit o spolupráci s Ruskem v bezpečnostních otázkách a také vytrvat v tlaku na Írán kvůli jeho spornému jadernému programu.

Jak systém americké NMD vznikal?

Plán vytvořit systém protiraketové obrany (tehdy označován jako plán "hvězdných válek") oznámil už v roce 1983 prezident USA Ronald Reagan. Základem měly být lasery umístěné na oběžné dráze. S reálnějším projektem protiraketového deštníku přišel prezident Bill Clinton v roce 1993 a jeho nástupce George Bush plán potvrdil. Se zkouškami se začalo v říjnu 1999 a v létě 2006 byl systém ve zkušební fázi aktivován; plně operativní měl dle původních plánů být v roce 2012. Vláda prezidenta Baracka Obamy ale rozhodla projekt protiraketového štítu přehodnotit; výsledky sedmiměsíčního posuzování by zřejmě měly být oznámeny dnes.

Proč systém protiraketového deštníku USA vytvářejí?


Cílem je bránit USA a jejich spojence proti raketám, které mohou nést jaderné, chemické či biologické zbraně. Washington se obává raket zejména ze států jako Írán či Severní Korea, která svými testy mezikontinentální střely přiměla USA již v roce 2006 nedokončený systém aktivovat.

Jak má systém fungovat?


Na zemi bude rozmístěna síť radarových zařízení, která mají v koordinaci se satelity na oběžné dráze zaměřit nepřátelskou střelu a navést proti ní obrannou raketu z některé z vojenských základen. Všechna zařízení má řídit centrála v Coloradu.

Kde jsou dosud umístěna zařízení tohoto systému?

Zatím mají protiraketové radary kromě svého území (Aljaška, Aleuty, Kalifornie, Massachusetts) v britském Fylingdales, na grónské základně v Thule a v japonském Šakiri. Odpalovací místa raket mají na Aljašce a na Vandenbergově základně v Kalifornii, protiraketové střely mají být též na lodích.

Kde měly být další části amerického protiraketového systému?

Strategicky důležitá měla být základna ve střední Evropě, jež měla umožnit kontrolu nad Asií, Blízkým východem a Afrikou. V lednu 2007 požádaly USA oficiálně českou vládu o umístění radaru v Brdech a týž rok v květnu začaly oficiálně jednat s Varšavou o protiraketové základně v Polsku. Loni obě země podepsaly s USA stran těchto základen dohody. Dnes se objevily informace, že USA nejspíš od radaru a základny v ČR a Polsku ustoupí.

Proč USA nyní zřejmě ustupují od vybudování základen ve střední Evropě?

Proti základnám v Evropě se vždy ostře stavěla Moskva, podle níž by základny porušily strategickou rovnováhu a ohrozily její bezpečnost. Pohrozila dokonce, že bude reagovat rozmístěním raket Iskander v Kaliningradské oblasti. Obama ale po nástupu do úřadu letos v lednu zahájil novou fázi ve vztazích s Ruskem, s nímž se mimo jiné v dubnu dohodl vyjednat do konce roku novou smlouvu o snížení stavu jaderných zbraní. Rusko ale dohodu podmiňuje právě zastavením projektu protiraketové obrany v Evropě.

Druhým důvodem přehodnocení budování NMD může být snaha Obamy ukázat vstřícnost vůči Íránu, jemuž americký prezident na jaře nabídl "nový začátek" v diplomatických vztazích a v dubnu na pražském summitu EU-USA řekl, že ustoupí-li Írán od vojenského jaderného programu, nebude nutné budovat protiraketový štít.

Podle některých analytiků může být také důvodem odklonu Washingtonu od evropského projektu úbytek peněz způsobený hospodářskou krizí.

Kolik americký systém NMD dosud stál?

Od poloviny 80. let stála americká protiraketová obrana asi 91 miliard dolarů. Nyní ročně polyká kolem osmi miliard dolarů. Náklady na protiraketový systém v ČR a Polsku americké úřady odhadovaly na více než jednu miliardu dolarů (přes 17 miliard korun).

Jaké jsou náhradní varianty k základnám v Evropě?


Letos v létě představil americký výrobce letecké techniky Boeing návrh mobilního protiraketového štítu, který by byl podle potřeby letecky přemísťován na konkrétní základny NATO a mohl být použit do 24 hodin. Projekt by byl Boeing schopen dokončit do roku 2015.

Rovněž letos oznámil největší světový výrobce raket, firma Raytheon, že vyvíjí novou, pozemní verzi rakety moře-vzduch SM-3 (Standard Missile-3), jež by svým dosahem ochránila Evropu i Izrael.

Rusko už v červnu 2007 nabídlo Spojeným státům využít pro americký protiraketový systém už existující radarovou stanici Gabala v Ázerbájdžánu, kterou má Moskva od Ázerbájdžánu pronajatou do roku 2012. Informace, jež by toto zařízení zachytilo, by Rusko okamžitě poskytlo USA a případně též Evropě. Stanice Gabala monitoruje území Turecka, Iráku, Íránu i Indie. Rusové nabídli Američanům také využití radaru v jihoruském Armaviru, který by měl být spuštěn zřejmě v listopadu.

Nedávno napsal polský list Gazeta Wyborcza, že Obamova vláda zvažuje instalovat protirakety na lodích a na základnách v Izraeli a v Turecku.

Zdroj: ČTK

 

Jan Májíček z hnutí "Ne základnám!", které bylo zřejmě nehlasitějším kritikem, poslední vývoj vidí jako velké vítězství české veřejnosti. "Americká administrativa by se úplně jinak rozhodovala, kdyby zde byly ratifikovány obě proradarové smlouvy, k čemuž nedošlo díky aktivnímu odporu občanů ČR," poznamenal. Američané podle něj o masivním odporu dobře věděli. Hnutí nyní bude monitorovat další vývoj a přeje si, aby podepsané "radarové" smlouvy byly zcela zrušeny.

Radar na odstavné koleji 

Z informací HN vyplývá, že administrativa Baracka Obamy přehodnotila priority protiraketové obrany. Místo obrany proti mezikontinentálním střelám s dlouhou dráhou letu, kam patřil projekt polského pozemního sila a českého radaru v Brdech, chce rozvíjet obranu proti raketám středního a krátkého doletu.

Česko-polský projekt, který protěžovala předchozí americká administrativa, tím sice nemusí definitivně končit, ale přesunul se na odstavnou kolej. Česká strana se na čtvrtečních jednáních s vyslanci USA bude podle ČTK snažit o to, aby v platnosti zůstaly dohody o vědecké či vojenské spolupráci domluvené na okraj dvou hlavních radarových smluv.