Petr Kamberský: Kubiceho oběť

Kubiceho oběť

Život je plný tajemství: Inspekce ministra vnitra, která už rok a čtvrt nedokáže poznat, zda kopání do ležícího bezbranného člověka není trestný čin, chce obvinit Jana Kubiceho ze tří vážných trestných činů. Je k nezaplacení, že případ přebírají od politiků a policejní inspekce vyšetřovatelé a soud.
Dotyčný - slovy premiéra "křivopřísežník, lhář a hnusný člověk" - teď čeká na rozhodnutí státního zástupce a případný soud. Neznáme ani spis, ale selský rozum se diví už teď. Má-li policista náznaky, že státní správa fatálně selhává, kam jinam má jít než do parlamentu? Navíc na uzavřené zasedání branně-bezpečnostního výboru? Jsou chvíle, kdy je veřejný zájem důležitější než formální postup, a i pro takové případy vznikl institut milostí.
Přesto všechno: až se prach nad volbami usadí, Jan Kubice by měl sám odstoupit. Osud mu nabídl dvě velmi špatné cesty: mlčky sledovat, jak ministerstvy a policií prorůstají lumpové, nebo odpálit Paroubkovi pod nohama třaskavinu. Byla to volba téměř starozákonní: porušit pravidla, riskovat kariéru, možná i život - pro dobro země a "svých hochů"?
Jsme přesvědčeni, že Jan Kubice zvolil správně. I díky jeho zprávě se o dění v policii zajímá o pár miliónu lidí víc. Jenže reálný život není barvotisk a ani hrdinovi není dovoleno vše. Kubice ochránil útvar, pomohl zemi, ale flagrantně porušil pravidla: policista se nesmí pouštět do politického zápasu. V noci už mrzne, ale jeho horká květnová intervence stále hýbe veřejnou debatou.
Dříve či později by měl, jako čestný a vážený muž, sám odejít.

petr.kambersky@economia.cz

• Diskuse
• Celkem 40 příspěvků