Martin Rozumek: Přílepy - naše malé cizinecké Guantanámo

Přílepy - naše malé cizinecké Guantanámo

Obyvatelé vesnice Velké Přílepy, kousek za Prahou, patrně nemají ani tušení, že se v jejich obci nachází "mezinárodní letiště". Pravda, žádné letadlo z něj nikdy nevzlétlo, v obci není žádná ranvej. "Letiště" existuje pouze jako právní fikce Ministerstva vnitra. Proč?
Ministerstvo totiž tvrdí (a nyní chce také vložit do novely zákona o azylu), že tamní policejní cela je "tranzitním prostorem mezinárodního letiště". Díky tomu se Přílepy stávají takovým malým českým Guantanámem, v němž jsou cizinci, kteří nespáchali žádný trestný čin ani přestupek, drženi neomezeně dlouhou dobu. Dokud je český stát nezlomí, aby se "dobrovolně repatriovali" zpět do své země, kterou opustili často z důvodů politického či jiného pronásledování.

Bezpráví na území nikoho

Navrhovaná novela zákona o azylu neuvádí maximální dobu držení žadatele o mezinárodní ochranu na letišti. Ani nepočítá s urychleným soudním přezkumem, zda je žadatel o azyl zbaven osobní svobody zákonným způsobem, jak to požaduje článek 5 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Přezkum zákonnosti zbavení svobody nemají české soudy za povinnost provádět ani pravidelně, ani přednostně, jak je tomu u většiny azylových a cizineckých věcí. Nelze se proto divit, že před několika lety žil palestinský uprchlík Ibrahim Zeid po bleskovém zamítnutí azylové žádosti déle než sedm měsíců v "zemi nikoho" na podlaze tranzitního prostoru v Ruzyni (získal pak během několika měsíců azyl v Německu), anebo že skupina zoufalých egyptských uprchlíků uprchne ze střediska násilím, jak se přihodilo v létě tohoto roku.

Nasedněte, už vám to letí

Podle současného zákona by každého uprchlíka mělo ministerstvo propustit, nerozhodne-li o jeho azylové žádosti do pěti dnů. Ministerstvo však provádí vědomé obstrukce: azylovou žádost úředně přijímá a pak předává po celé dny či týdny, ačkoli pracovníci vnitra sídlí ve stejné budově jako uprchlíci. Z pěti dnů je rázem dvacet.
Kladné azylové rozhodnutí na letišti za několik posledních let nebylo ani jedno. Předání azylového rozhodnutí je právním úkonem, na který nelze zmocnit právního zástupce, takže zamítnutí je často předáno v návaznosti na odlet vhodného leteckého spoje, který uprchlíka ihned deportuje z českého území.
Na celém postupu je nejvíce znepokojující, že vnitro ohýbá právní řád na úkor cizinců, kteří žádají Česko o pomoc před pronásledováním v často nedemokratických zemích typu Íránu, Egypta, Turecka nebo afrických režimů. Naše pomocná ruka by vzhledem ke zkušenostem bývalého Československa se statisíci našich vlastních uprchlíků měla být podána lépe a velkoryseji.
Autor je ředitelem Organizace pro pomoc uprchlíkům