Jaroslav Drobník: Brusel nehraje fér a jde i o nás

Komisař Dimas drží v zásuvce výhodné plodiny, chce zakázat geneticky modifikovanou kukuřici, prezident Sarkozy ji už zakázal, v důsledku dodržování legislativy hrozí nedostatek krmiva a v důsledku benevolentně tolerovaného nedodržování sankce WTO.

Týká se nás to? Týká, a hodně. Kukuřici MON 810 u nás každý rok vysévá více zemědělců. Šetří tak techniku a do přírody vnášejí méně chemických insekticidů a výfukových plynů. Průmyslový brambor Amflora jsme vyzkoušeli a měli bychom o něj zájem. Sankce WTO by nepostihly jen provinilé státy, ale celou EU, tedy i nás.

Proč to všechno? Ve svých pěkných projevech představitelé Evropské komise tvrdí, že legislativa regulující zemědělskou biotechnologii je založena na vědě. To je klamání veřejnosti. Tato legislativa je už deset let v rozporu nejen s vědou, ale i se zkušeností získanou na sta milionech hektarů. Když EU chtěla do mezinárodních úmluv prosadit princip předběžné opatrnosti, stanovila v roce 2000 jeho definici. Říká, že navrhne-li se na jeho základě nějaké opatření, musí se zhodnotit užitek a škoda, které by vznikly jeho nepřijetím, a srovnat s těmi, které by vyvolalo jeho přijetí. Princip je závazný pro všechny členské státy EU.

Takže když komisař Dimas nebo prezident Sarkozy navrhnou zakázat Bt kukuřici, jsou povinni zhodnotit i škody, které vyvolá přijetí zákazu. Ve Francii např. pěstovali zemědělci Bt kukuřici na více než 20 tisících hektarů.

Protože osivo je dražší, nedělali to z rozmaru, ale proto, že škůdci vyvolali ztráty větší než navýšení ceny osiva. Co udělají, když jim prezident tuto samu se chránící odrůdu zakáže? Budou opakovaně "klasicky" vyjíždět s postřikovači a stříkat insekticidem. Návrh zákazu by tedy měl být podložen rozborem dokazujícím, že nasazení techniky a postřiky, vyvolané jeho přijetím, způsobí menší ekologickou škodu než pěstování Bt kukuřice. S tím se však ani prezident, ani komisař nenamáhají. Jak se říká tomu, kdo porušuje pravidla, která sám stanovil?

Další strašidlo vypouštěné na veřejnost jsou "neznámé dlouhodobé zdravotní účinky", "nové alergie" a podobně. Kdo se zabývá molekulární biologií, ví, že ozáření rentgenem nebo gama paprsky způsobí řadu neznámých genetických změn, které produkují zcela nepřirozené mutované bílkoviny - dobrý důvod k vzniku alergií. Takových radioaktivitou vypěstovaných odrůd je podle mezinárodní databáze přes dva tisíce. Jíme je, a nevíme o tom. Proč? Není politická objednávka na to upozornit.

Ta je (spíše byla) pouze pro případ genetické modifikace. Podrobná analýza ozářené a geneticky modifikované (GM) rýže však prokázala, že ozáření způsobí více změn. Kvůli GM rýži vyvolala EU drahá opatření, ale řekli úředníci občanům, která rýže na pultech obchodů je získaná ozářením?

Vnést do hlavy lidí nesmysly o tom, že konzumace modifikovaného plodu změní jejich dědičnost (názor 54 % Evropanů), je snadné. To je politika nejen evropských zelených a globálních nátlakových skupin, ale celé unie. Lze na tom i vydělávat. To je marketing ekologických zemědělců. Pro WTO je výhodné se vymluvit: naše politika je iracionální, ale lidé to tak chtějí. To je zřejmý populismus.

Autor je profesorem Přírodovědecké fakulty UK