S dalekohledem na Šumavu. Jelení zvěř budete mít v obůrkách jako na dlani

Odteď musíme být všichni co nejvíce potichu, upozorňuje Jiří Kec, vedoucí územního pracoviště Srní v Národním parku Šumava. Skupinka asi třiceti lidí se totiž blíží ke srubu, který je speciálně upravený k pozorování jelení zvěře.

Tato pozorovatelna na místě zvaném Beranovy chalupy či Beranky už pátou zimu umožňuje zájemcům z řad návštěvníků parku sledovat jelení zvěř, která je obyčejně ve volné přírodě plachá a nezastižitelná.

Skupinka turistů se snaží našlapovat lehce, aby sníh nekřupal. O to víc udiví vrčení traktoru stojícího hned vedle srubu. "Je to traktor, který přiváží pro zvěř potravu. Jeleni jsou na něj zvyklí a nebojí se ho. Jeho motor navíc přehluší naše hlasy, které by mohly zvířata vyplašit," vysvětluje Jiří Kec.

Zvířata už si ale za těch pár let zvykla, že je lidé chodí okukovat. Dvounohé návštěvníky svým způsobem tolerují, pokud se nechovají příliš hlasitě nebo neopatrně.

Lidé se usazují na lavičkách ve vytápěném srubu tak, aby měli skrz veliké okno dobrý výhled.

"Přinesl jsem dva dalekohledy na půjčení," nabízí Jan Chudý, strážce národního parku. Skoro každý je ale připraven a přinesl si vlastní. Atmosféra je vzrušená, všichni upírají pohled na asi čtyřicet metrů vzdálené skupinky krmících se jelenů a laní.

Přezimovací obůrky

Až tři čtvrtiny jelenů a laní z šumavského národního parku se v zimě uchylují do přezimovacích obůrek, kde mají zajištěnou potravu.

"Přikrmujeme i proto, aby je mohli návštěvníci pozorovat," přiznává Chudý. Zdůrazňuje ovšem, že tím hlavním důvodem je starost, aby jelení zvěř v zimě neokusovala stromky. Ty se stávají náhradní potravou ve chvíli, kdy napadne hodně sněhu a zvířata se nedostanou k obvyklé potravě. A nebo nezamíří do obůrky, kde pak zůstávají celou zimu.

Letos napadlo dostatek sněhu začátkem ledna a národní park tak mohl pro zájemce otevřít pozorovatelnu v lokalitě Branky. Pozorování začíná každé úterní, čtvrteční a sobotní poledne. Druhý zimní pozorovací srub Jelení Vrchy u Nové Pece přivítal letos první návštěvníky v druhé půlce ledna. O pozorování je velký zájem, což dokazuje více než tisícovka loňských návštěvníků.

Lidská "škodná"

"Pozor, přichází největší jelen, přezdívaný Šumavský král," upozorňuje Chudý turisty. "Je to dvacaterák, což znamená, že má na každé straně paroží deset výsad," vysvětluje strážce.

"Jelení zvěře v šumavském parku přes zimu zůstává asi osm set kusů, jinak během léta je tady až 1800 kusů, což je dost. Do obůrek se podaří na zimu odchytit zhruba 600 kusů a v téhle naší jich bývá pravidelně kolem 130 až 140," pokračuje Chudý ve vyprávění. Jeleni prý obůrky nestřídají. Když si na jednu zvyknou, vrací se do ní každou zimu.

Obůrky se staví v místech přirozených zimovišť jelení zvěře. "Tím, že jsme ji dočasně zavřeli do obůrky, změnili jsme její návyky. Normálně v přírodě tráví laně, kolouši a mladí jelínci zimu společně a jinde než starší jeleni, kteří mají svá vlastní zimoviště," vysvětluje Marek Drha, další "jelení" nadšenec z řad zaměstnanců národního parku.

Jeleni s GPS

Pozorovatelé ve srubu se navzájem upozorňují na zajímavé jeleny: "Tamhle je jeden s obojkem!" Několik vybraných jelenů zaměstnanci parku sledují pomocí telemetrie.

"Zvěři nasadíme obojek s gépéeskou, který měří její polohu, chování, pohyb a z údajů potom vznikne časový snímek dne. Zjistili jsme tak například, že v období největších sněhů jeleni přecházejí třeba i do bavorského národního parku, který sousedí s naším parkem," přibližuje návštěvníkům Jan Chudý. Jelena musí nejdřív uspat narkotizační střela, potom mu je nasazen obojek.

"Obojek se pak buď sám časem ve spoji uvolní a rozepne, nebo jsou i obojky s patronou, která po roce, po dvou sama obojek rozpojí," popisuje fungování telemetrie Chudý. Na Šumavě se pomocí GPS přístrojů sleduje jelení zvěř a začalo se také se sledováním rysů.

Jelen Bohouš byl osobnost

Existuje ještě jeden způsob, jak jeleny pozorovat. Na ten si ale troufnou jen znalci jako Marek Drha. Jeho největším koníčkem je fotografování jelenů - ovšem nikoli z pozorovacích srubů, do kterých může veřejnost.

"V obůrce s jeleny trávím celý den. Někde tam sedím nebo ležím schovaný," popisuje fotograf. Musí být obezřetný, aby jeleny nevyplašil. "Nejsou to zvířata, která by ztratila svou plachost, i když jsou dočasně zavřená v obůrce. Člověka se přirozeně bojí."

Díky tomu, že se jeleni vracejí každý rok do stejného zimoviště, měl Marek Drha možnost uskutečnit svůj neobvyklý fotografický projekt. Deset zim sledoval a fotil především jednoho jelena. Dal mu jméno Bohouš.

"Nevypadal nijak odlišně, ale je to jako u lidí. Každý je jiný typ, někdo vás zaujme na první pohled. On byl svým způsobem osobnost a pozornost si zasloužil," vysvětluje, jak si jelena Bohouše oblíbil.

Drhovi se také podařilo nashromáždit všechny jelenovy shozy za poslední dekádu. Vloni na podzim pak kolega Marka Drhy jelena Bohouše ulovil.

"Bral jsem to jako úmrtí v rodině," říká Drha s nadsázkou a dodává: "Byl už dost starý, jeho věk jsem odhadoval na 15-16 let. Už dva roky měl zdravotní problémy. Kdybych Bohouše potkal v době lovu, tak bych asi taky neváhal. Jelenů, které jsem díky přezimovací obůrce fotil, bylo víc, takže už mám nějaké adepty na nového oblíbence."

Jak se tam dostat

Srní leží 155 km od Prahy. Sraz účastníků pozorování je v dané dny vždy v poledne na parkovišti před hotelem Vydra.

Rezervujte si místo

Obraťte se na pozorovatelnu Beranky (srni@npsumava.cz , tel.: 376 599 225), na středisko Stožec (tel.:388 335 014), nebo na Správu NP a CHKO Šumava (tel.:376 599 225).

Kde se ubytovat

HOTEL VYDRA
Moderně zrekonstruovaný horský hotel je bezbariérový a nabízí ubytování ve dvou až šestilůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením. Hotel má svůj vlek s možností nočního lyžování. Ceny ubytování začínají na 550 Kč za noc se snídaní, děti mají velké slevy.