Pět perel Šumavy: Svůj výběr představuje strážkyně Národního parku Hana Picková

Pokud dáváte přednost tuzemské turistice, návštěva Národního parku Šumava vás určitě nezklame. 

Strážkyně parku Hana Picková patří k lidem, pro které je práce i láskou - v jejím případě k Šumavě. Denně při své práci nachodí až dvacet kilometrů krásnou šumavskou přírodou.

Nechte si proto od ní poradit, která místa byste při vaší návštěvě rozhodně neměli minout. 

Východ slunce na Bučině

Osamělý horský hotel, panoramatický výhled na Alpy a replika železné opony. Na Bučinu nás Hana Picková zavedla bez váhání. Nejen proto, že leží jen šest kilometrů od Kvildy, kde se narodila a dosud žije. "Bučina na samé hranici Čech a Bavorska je trochu mystickým místem. Původní osada padla za oběť železné oponě, obyvatelé byli násilně vystěhováni a na místě vesničky vyrostla hradba z ostnatých drátů," vypráví mladá žena a ukazuje směrem k železným strunám napnutým na dřevěné konstrukci.

Spolu se signální věží připomínají pusté hraniční pásmo. Dnes už je na Bučině veseleji. U hotelu Alpská vyhlídka, který vznikl citlivou rekonstrukcí původní Pešlovy chaty, se setkávají turisté z české i německé strany. Ze šumavského uzlu se vydávají na túry k pramenům Vltavy, do Borových Lad za rybími sádkami nebo na Knížecí pláně.

"Knížecí pláně jsou okouzlující místo, kde se obrovská plocha vyskládaných šedých kamenů barevně snoubí s modrým nebem a zelenou trávou. Sem tam jsou slyšet zvonky krav, které se pasou kolem," popisuje idylku Hana Picková. Zážitek z malebného místa podle ní ještě umocní, když si výletníci přivstanou a vydají se na místo při východu slunce. "Pokud přijdou ještě předtím, než na hory padne opar, dohlédnou až do Alp," prozrazuje.

Na Bučinu se turisté dostanou nejrychleji z Kvildy, odkud vede asfaltová cesta. Auta do míst bývalé osady nesmí, v létě mezi oběma místy pendluje autobusová doprava. Trasy různé obtížnosti vedou z Bučiny všemi směry a vybere si každý - od bikera přes rodinu s dětmi až po vozíčkáře.

Noc uprostřed divoké přírody

Pokud patříte k dobrodruhům, kteří chtějí Šumavu cítit skutečně všemi smysly, naplánujte si pár dní volna a vyrazte s batůžkem po páteřní červené turistické stezce. Táhne se napříč národním parkem, od Železné Rudy až po Lipno, a k dispozici tu je sedm nouzových nocovišť, kde můžete během toulek legálně složit hlavu.

"Přespávání na území národního parku je zakázané, ale na těchto vyznačených místech mají turisté možnost strávit noc uprostřed divoké přírody. Probouzet se v mlžném lesním oparu je jedinečný zážitek," vypráví Hana Picková a vede nás na jedno z nocovišť, které se nachází na Bučině. Travnatá plocha pro stanování se rozkládá na kraji lesa a je decentně oddělená plůtkem z dřevěných klád. Turisté ji mohou využívat celoročně, v létě přicházejí po svých, v zimě na běžkách nebo sněžnicích.

Pro všechny platí několik zásad. Na nocoviště by měli dorazit nejdříve po šesté večerní a opustit ho do devíti hodin ráno. Postavit stan si mohou, ale bez táboráku se musí obejít. Na jednom stanovišti by neměli strávit více než jednu noc.

"Na červené trase návštěvníci uvidí jezera, slatě, rašeliniště, vysoké vrcholy i muzea. Zkrátka trochu od všeho, co Šumava nabízí. Zvládnout se dá za čtyři dny," říká strážkyně.

Na pilu a za Vydrýskem

Zajímavými místy nabitá je procházka ze Sekerského potoka na Antýgl. Trasa začíná na vyhlídce Nad Sekerským potokem nedaleko obce Srní, kde je možné nechat auto. Z vyhlídky můžete pozorovat kaskádu vodopádů, z nichž ten největší je čtyři metry vysoký. Kousek nad ním se tyčí dvě skalnaté soutěsky, kde potok vytváří řadu dramatických kaskád a menších vodopádů.

"Z vyhlídky budete sestupovat rozlehlými pastvinami ke kaňonu řeky Křemelná. Minete ,skluz', tedy vyústění Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu, po kterém putovalo dřevo po vodě dále do civilizace," popisuje trasu Hana Picková. Když se budete držet těsně podél vody, dojdete k soutoku Křemelné s Vydrou a k Čeňkově pile. Ve zrekonstruovaném objektu se nachází dosud funkční vodní elektrárna vybudovaná v roce 1912.

"Odtud se vydáte proti proudu Vydry k Turnerově chatě - na pivo, hřibovou polévku a živého Vydrýska, který je celé léto k vidění v ohrádce před chatou," vypichuje zajímavosti strážkyně. Cesta dál pokračuje do kempu Antýgl, odkud v létě jezdí cyklobus zpět do Srní.

Dotek Teplé Vltavy

Mezi zážitky, na které se nezapomíná, patří podle Hany Pickové sjíždění Teplé Vltavy. Aby turisté do přirozeného prostředí zasahovali co nejméně, denně se na trasu může vydat maximálně osmadvacet lodí, zájemci se tedy prostřednictvím webových stránek musí předem objednat.

"Trasa vede úzkými zákruty, které obepínají z jedné strany borové lesy a z druhé strany luhy, mokřady a mechy s pokroucenými břízami. Nejatraktivnější jsou ale živočichové a rostliny, které nenajdete nikde jinde v Evropě," láká na vodní dobrodružství Hana Picková.

Průvodce si objednanou skupinu vyzvedává na Soumarském mostě a na kajacích či kánoích s nimi putuje třináct kilometrů až do vesničky Pěkná. "Vodáci tu projíždějí lovištěm vydry, domovinou perlorodky, v přilehlých slatích pobíhají střevlíci, z rostlin mohou pozorovat české orchideje prstnatce nebo jedovatý oměj šalamounek," vykládá Picková.

Nezapomeňte na dřevo

Přezdívku zelená střecha Evropy získala Šumava proto, že spolu s Bavorským lesem tvoří největší lesní komplex ve střední Evropě. Vždycky tomu tak ale nebylo. "Když začal husté hvozdy osidlovat člověk, porost musel uvolnit místo pastvinám pro dobytek," vysvětluje Hana Picková, proč se na Šumavě opakovaně kácelo a zalesňovalo.

"Dřevařství, sklářství a papírenství k Šumavě odnepaměti patří a vydat se po stopách těchto tradičních řemesel rozhodně stojí za to," přidává další tip strážkyně.

Na Schwarzenberském plavebním kanálu mohou návštěvníci několikrát za sezonu na vlastní oči zhlédnout ukázky plavení dřeva, které pořádají členové prachatického folklorního sdružení. Podobnou akci pořádají dobrovolní strážci přírody i na mladším Vchynicko-Tetovském kanále.

Kolem obou kanálů navíc vedou asfaltové stezky, které na kole, lyžích, vozíku nebo v kočárku zvládne každý.

Jak se tam dostat

Kvilda, strategický uzel Šumavy, leží dvacet kilometrů od Vimperka, odkud sem jezdí autobus. Z Prahy je to asi 160 km.

Kam se ještě podívat

Dobrá Voda u Hartmanic

Kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě se pyšní unikátní skleněnou výzdobou. Místní sklářka Vladěna Tesařová vytvořila z tmavě žlutého lesního skla oltář, betlém, sochu sv. Vintíře a křížovou cestu.

Kde se ubytovat

Hotel Alpská vyhlídka

Nově zrekonstruovaný a nejvýše položený hotel v Česku najdete v obci Bučina. Dostanete se sem jen pěšky nebo na běžkách, zavazadla vám přivezou. Za dvoulůžkový pokoj zaplatíte 2000 korun.

Kam na jídlo

Šumava Inn

Poctivé domácí jídlo připravují ve stylovém hotelu na Kvildě. Vyhlášené jsou kynuté ovocné knedlíky, staročeský trhanec nebo koprová omáčka. Místní kuchyně získala řadu certifikátů a patří do gastronomického průvodce Maurer Grand restaurant.

Užitečné internetové stránky

www.npsumava.cz - stránky NP Šumava

www.isumava.cz - rozcestník turistického regionu na Šumavě 

www.zanikleobce.cz - informace o pohraničí 

www.schw-kan.com - Schwarzenberský plavební kanál

• Diskuse
• Celkem 6 příspěvků