Velký byznys s bublinkami: Proč je SodaStream velkou hvězdou newyorské burzy?

Na čem se dá vydělat v době krize? Ideálně na přístroji, který se dá prodávat jako způsob, jak ušetřit. Pro krásný příklad není třeba chodit daleko. Když v roce 2009 vstupovala na český trh izraelská značka SodaStream, obchodníci nad jejich přístroji na domácí výrobu sodovky kroutili hlavou.

Proč by někdo měl stát o přístroj, za který zaplatí minimálně 1500 korun a do nějž bude dál a dál investovat v podobě bombiček a speciálních sirupů na výrobu limonády? V roce 2010 už byl ale ze SodaStreamu hit vánočních nákupů a prodeje trhaly rekordy i v minulé sezoně.

Nejsme v tom sami. Vášni pro domácí sodovku propadla kromě Evropy i Amerika. Společnosti SodaStream za poslední tři roky celosvětově téměř třikrát narostl zisk, prodej vyskočil ze 730 000 přístrojů v roce 2007 na téměř dva miliony v roce 2010 a stále roste. Vzhledem k tomu, že obchodní model SodaStreamu nestojí na jednorázovém prodeji přístroje, ale především na spotřebním materiálu, který k němu společnost prodává, její budoucnost vypadá růžově.

Get Busy Whith the Fizzy

Výroba vlastních sycených nápojů v domácích podmínkách má překvapivě dlouhou historii. Už v roce 1772 publikoval Angličan Joseph Priestly svou vlastní metodu, jak vyrábět sodovku jako lék na špatné zažívání. S přírodní sycenou vodou se v Evropě obchodovalo už od 16. století.

Převážela se i na poměrně velké vzdálenosti a byla považována za luxusní zboží. To samozřejmě motivovalo k pokusům sycenou vodu vyrábět. První manufaktury obohacovaly sytily vodu oxidem uhličitým, který vyvíjely působením kyseliny na skořápky, ulity mušlí nebo mramor.

Kořeny značky SodaStream sahají téměř do těchto dob. Ale přestože byla firma založena už v roce 1903, skutečný boom zažila až v 70. a 80. letech minulého století ve Velké Británii. Geniální reklamní kampaň „Get Busy With the Fizzy“ tehdy zafungovala a na dvě desetiletí donutila Brity kupovat přístroj, který předtím nepotřebovali.

externí video: Reklama na SodaStream ve Velké Británii, červenec 1980

V 90. letech pak sice přišel útlum, ale jen dočasný. Atmosféra ekonomické krize je ta správná chvíle, kdy lidé, kteří mají slabost pro sycené nápoje, slyší na možnost dopřát si je levněji. Pořídíte si raději láhev Coca Coly za cenu okolo třiceti korun, nebo si vyrobíte doma stejný typ nápoje zhruba za polovinu? Ptá se marketingová kampaň této značky.

(Tak jako u všech reklamních kampaní jde samozřejmě o úhel pohledu – ve srovnání s vodou z kohoutku už cena bublinek oxidu uhličitého až tak dobře nevychází.)

Měli byste poděkovat za úklid, vzkazuje SodaStream Coca-Cole

Jen o cenu ale nejde. Přestože domácí výroba sodovky není nic nového (kdo by si nevzpoměl na klasické láhve opletené drátkem, které stály ještě před pár lety v každé druhé české nebo slovenské kuchyni), značce se daří prezentovat se jako něco výjimečného a nového. A také ekologického.

Její tažení za oslovením „zelených“ potenciálních zákazníků už dráždí i opravdové giganty v nápojovém byznyse. Jen před pár týdny naštvala kampaň SodaStreamu management jihoafrického zastoupení Coca-Coly natolik, že to vyústilo do podoby oficiální výhrůžky soudním sporem.

Jde v ní o obrovskou klec naplněné 10 657 plastovými lahvemi, která stojí na jednom jihoamerickém letišti. Tenhle putovní projekt už na 20 místech po celém světě názorně prezentoval, kolik PET lahví za pět let „vyprodukuje“ průměrná americká rodina. Tedy přesněji – kolika plastových lahví by bylo životní prostředí ušetřeno, kdyby lidé místo Coca-Coly nebo Spritu pili limonádu z přístroje SodaStream.

Jaká krásná příležitost pro marketing SodaStreamu. „To je absolutně neuvěřitelné,“ reagoval na to šéf izrealské firmy Daniel Birnbaum. „Pokud prohlašují, že mají právo na své odpadky, pak by tento odpad měly opravdu vlastnit a také jej uklidit. Místo toho, aby nám poděkovali za úklid, jsme dostali dopis od právníků.“

Jestli je stížnost jihoafrických zástupců Coca-Coly relevantní nebo ne, není otázka pro tento článek. Ukazuje ale názorně, proč se SodaStream momentálně veze na vlně, i když nabízí zboží, bez kterého bychom se vlastně bez problémů obešli.

Ambice společnosti, která se během pár let vyšvihla mezi největší izraelské značky a stala se díky rychlému nástupu na americké trhy hvězdou newyorské burzy, jsou nemalé. Jak bude vypadat byznys s nápoji, pokud se naplní? „Chceme získat takový podíl na trhu, jaký má dnes Coca-Cola,“ říká Daniel Birnbaum.

(Zítra odpoledne na tomto místě najdete odpověď na základní otázku: Perlivou, nebo neperlivou?)

• Diskuse
• Celkem 74 příspěvků