Známe vyhlášené houbařské oblasti. Plné košíky vám ale ani v nich nezaručíme

Není to jedno, kdy do kterého lesa či parku na houby vyrazíme. Obecně platí, že nejdřív se půda prohřívá (a tedy narůstá podhoubí ) v lesích listnatých, pak ve smíšených a až nakonec v jehličnatých. Záleží také na zápoji stromů neboli vzájemném dotyku a prolínání větví – v hustých lesích to samozřejmě trvá déle.

Pokud chodíme v kopcovitém terénu, je vždy lepší volit trasu do kopce, z kopce toho vidíme polovinu. Také je jasné, že po slunci vidíme jinak než proti němu.

Hodně záleží i na horninovém podkladu. Pár příkladů: Před lety našel kolega na Šumavě okolo jedné cesty několik set metrů dlouhý pás, na kterém houfně rostla původem karpatská houba rosolovec červený. Jenomže teorie hlásá, že tato houba vyžaduje vápencový podklad, a tady skutečně vápenec nebyl. Při dalším pátrání se ovšem zjistilo, že cesta byla v poslední době vápencem vyztužena.

Kde tedy rostou

I když už toho víme o houbách poměrně dost, stále zbývá spousta záhad. Jeden velice solidně založený několikaletý výzkum okolností, kdy houby v určitém typu terénu nasazují plodnice (a zkoumalo se opravdu poctivě vše možné), končil konstatováním autorky: ony si ty houby stejně dělají co chtějí!

Jinak řečeno: uvést nějaké místo, kde vždycky a zaručeně najdete houby, není možné. Na druhou stranu ale platí, že pomalu každá víska, natož větší městečka či města mají svá „vyhlášená" naleziště. Samozřejmě jen tehdy, „když rostou".

Návod, kam se máte zítra vypravit, skutečně nikdo zodpovědně dát nemůže. Co ale můžeme uvést, je dílčí, velmi stručná charakteristika několika málo našich oblastí z hlediska možného výskytu hub.

Zobrazit místo Houbařská mapa Česka na větší mapě

Plzeňsko

Lesy v okolí Plzně, hlavně na sever, jsou převážně boroviny na písčitém podkladu. Snad nejčastěji sbíranou houbou je tu klouzek, někdy také hřib – tady se mykologové pořád nedokázali zcela shodnout – strakoš, lidově máselka, podborovák či kačenka.

V posledních letech se právě v těchto lesích znovu objevuje dřív mizející ryzec syrovinka nebo lošák jelení. Naopak klouzek žlutavý, kdysi z katastru města poprvé pro tehdejší Československou republiku doloženě nalezený a popsaný, už tady desítky let nenajdete.

Plzeň má tu výhodu, že ať vystoupíte na kterékoli konečné zastávce městské dopravy, vždy je nedaleko les nebo alespoň rozsáhlejší park, takže nemusíte jezdit až na vyhlášené lokality.

Vyhlášená místa

Okolí Stříbra, Manětína, Šťáhlav, přírodní park Buková hora-Chýlava u Nepomuka

Šumava

Horské pásmo Šumavy má jednu nevýhodu: houbařská sezona je zde mnohem kratší než jinde. A to se ještě musíte „trefit". Pak to ale stojí za to. Z hřibovitých hub stojí za zmínku silně modrající (za syrova jedovatý) hřib kovář či neméně častý (ovšem jedovatý) hřib kříšť, kterému lidé chybně říkají „satan" podobně jako hřibu žlučníku.

Svéráz šumavských hvozdů z mykologického hlediska zdobí výskyt některých tzv. endemitů, tj. hub nalezených a podle dosavadních znalostí vyskytujících se pouze na Šumavě. K nim zřejmě patří hřib šumavský či některé druhy nalézané jen v šumavské Mekkce českých mykologů, v pralesu na Boubíně.

Každopádně platí: když na Šumavě rostou, tak prakticky všude. Ale pozor! Šumava má velmi mnoho chráněných území, kde se houby sbírat nesmí.

Vyhlášená místa

Lesy mezi Vimperkem a Horskou Kvildou

Jižní Čechy

Na jihu Čech najdete nejrůznější biotopy příhodné pro růst celé škály druhů hub. V borových lesích nemusíte sbírat pouze hřib borový. Ten se objevuje už na začátku houbařské sezony a vyskytuje se až do podzimu.

Z běžných druhů hub můžete v létě na jihu Čech sbírat pestrobarevné holubinky (jahodovou, odbarvenou nebo ametystovou), oblíbené lišky, hřiby strakoše či kotrče. Na podzim jsou pro borové písčité lesy typické čirůvky zelánky a havelky, do zámrazu zde rostou šťavnatky pomrazky.

Kromě těchto hub, které se vyskytují pouze v borových nebo smíšených lesích, kde je přítomná borovice, tu najdete i druhy, jež rostou naopak všude – příkladem je muchomůrka růžovka neboli masák. Objevíte ji v lesích všech typů, na hrázkách i v parcích.

Vyhlášená místa

Třeboňsko: Stříbřec, lesy v okolí Klece u Lomnice nad Lužnicí, Chlum u Třeboně

Písecko: Písecké hory, okolí Dobešic, lesní celek Hůrky

Českokrumlovsko: Kaplicko, okolí Rožmitálu na Šumavě, Slavkov mezi Hořicemi na Šumavě a Větřním

Strakonicko: Kraselov, Strašice, Hoštice a Nahořany u Volyně, Pivkovice

Královéhradecko a Pardubicko

Lesy Královéhradecka jsou typické svým prvohorním a druhohorním dědictvím. Díky tomu není v půdním podloží nouze o písek, takže schopnost zadržovat vodu (která je tolik důležitá pro tvorbu plodnic hub) je mnohem nižší než v jiných krajích.

Druhové složení hub je ale na Královéhradecku i navzdory ne příliš houbařsky ideálním podmínkám rozmanité. Z těch nejběžnějších a pro houbaře nejvděčnějších hub uvádíme osm druhů, které v tuto dobu s největší pravděpodobností můžete najít: holubinka namodralá, holubinka mandlová, suchohřib plstnatý, suchohřib hnědý, kozák habrový, kozák dubový, hřib smrkový a hřib dubový.

Vyhlášená místa

Les mezi Hradcem Králové, Borohrádkem a Třebechovicemi pod Orebem, Železné hory

Střední Čechy

"Zajímavou oblastí je třeba Český kras, který se táhne od Chuchle přes Černošice směrem na Křivoklátsko. Je to unikátní oblast, najdete tu třeba chráněné druhy hřibů. Na houby se chodí třeba do okolí Měňan," říká Jaroslav Landa, předseda České mykologické společnosti. Tato oblast je ale významná hlavně pro mykology, běžný houbař by měl zamířit spíše do Brd nebo Posázaví.

Teď v létě se podle landy chodí hlavně na hřiby, křemenáče, kozáky a klouzky, v teplejších oblastech se tu ale vyskytují často i holubinky, bedly a ryzce.

Vyhlášená místa

Brdy, Posázaví

Severní Čechy

"Houby zde rostou prakticky všude, třeba do Krušných hor se jezdí na křemenáče," zmiňuje mykolog Martin Kříž. V Krušných horách doporučuje především vyšší polohy, kde rostou březové porosty.

Vyhlášená místa

okolí Doks, vyšší polohy Krušných hor

Jižní Morava

Mykoflóra hub na jižní Moravě je v mnohém odlišná od ostatních oblastí Česka. Je to dáno její krajinářskou, klimatickou a biotopovou pestrostí. Výrazným prvkem jsou tady zejména druhy teplomilných, především dubových a dubohabrových lesů (např. okolí Brna, Břeclavsko, Znojemsko), lužních lesů (oblasti pod Pálavou a na soutoku Moravy a Dyje) a nelesních stanovišť, a to jak teplých a suchých (např. Pálava), tak i ostatních travnatých (např. Bílé Karpaty).

V teplomilných lesních porostech můžete nalézt, kromě známých a široce sbíraných hřibovitých hub, jako je hřib dubový, také některé druhy tzv. barevných hřibů, jimž se po rozkrojení zbarvuje dužnina. Asi nejznámějším z nich je jedovatý hřib satan a některé příbuzné druhy, jako třeba slabě jedovatý hřib nachový. Dále zde najdete po důkladném uvaření jedlý, avšak vzácný hřib Quéletův, jedlý hřib pružný, výborný jedlý, ale velmi vzácný suchohřib moravský a další.

Vyhlášená místa

Svahy u Dyje na Znojemsku, kohoutovické a bystrcké lesy na okraji Brna, na podzim lesy na okraji Českomoravské vrchoviny.

Beskydy

Rozsáhlé lesní komplexy Beskyd představují vhodná stanoviště především pro růst hub, které vyžadují kyselejší půdy. K nejsbíranějším druhům hřibů, které v Beskydech nyní rostou opravdu hodně, jsou tzv. praváky neboli bílé hřiby – hřiby smrkové. Ty najdete prakticky všude, v kulturních smrčinách i v listnatých lesích pod duby a buky.

Dalšími oblíbenými hřiby jsou modráky – hřib kovář a koloděj, jejichž dužina se po rozříznutí barví na vzduchu do modra. Hřib kovář roste hojně v podhorských i horských polohách, zejména pod smrky a jedlemi. Hřiba koloděje najdete naopak v nižších polohách, protože je teplomilnější. Hojně se tu sbírají také kozáky, především kozák březový a habrový, nebo takzvané masáky – muchomůrky růžovky.

Ve zdejších lesích se dnes objevuje ovšem i obrovské množství jedovatých muchomůrek zelených a tygrovaných. Ze vzácných druhů roste v Beskydech kupříkladu hřib horský, hřib Moserův nebo hřib přívěskatý.

Vyhlášená místa

Frýdlantsko (okolí Ostravice, Starých Hamrů, Čeladné, Lysé hory), Příborsko (okolí rybníka Borovce)

• Diskuse
• Celkem 1 příspěvků