Evropské veletoky: Vrací se do nich život, nebo je čeká zkáza? Tak trochu obojí

Počátkem devadesátých let se podařily v Evropě zmobilizovat síly k očistě řek a ve dříve smrdutých stokách plných jedů zase začala téci voda.

Otázka dneška se už jmenuje jinak: Podaří se zachovat poslední úseky přírodních toků, vrátit do nich ryby, nebo lidé se svými jezy, loďmi a elektrárnami dokonají načatou zkázu?

Odpověď komplikuje fakt, že o největší řeky se dělí až deset zemí. Je těžké najít v často protichůdných zájmech kompromis. Na konferenci Green Week v Bruselu, letos věnované vodě, nabízeli odborníci cesty, jak do řek život vrátit.    

Dunaj: dopravní dálnice

O osudu Dunaje, této nejdelší evropské řeky, jejíž pouť z Černého lesa do Černého moře měří 2800 kilometrů, se rozhoduje právě teď. Horní Dunaj ještě nepřišel o své přírodní břehy, lužní lesy a bohatství ryb a ptáků, žijí tu i ohrožené druhy jako říční jeseter a dunajský losos. Tady se ještě dá koupat, rybařit.

Ale nebezpečí se blíží: průmyslová sekera má zatnout ostří i sem a dokonat přeměnu celé řeky na soustavu přehrad s elektrárnami a frekventovanou dálnici nákladních lodí.

Sarolta Tripolszky ve své zprávě o Dunaji za Evropskou environmentální kancelář rozhodně tvrdí: „Nebudeme podporovat destruktivní vývoj dalších plavebních cest, vodních elektráren, nechceme z Dunaje dopravní koridor. Lodi se musí přizpůsobit řece, nikoli řeka lodím.“

Jenže proti ní stojí mocný protivník: Německo vlastní obří nákladní flotilu a velmi se mu líbí představa, jak převáží zboží bez překážky z Rotterdamu až do Černého moře.

fotogalerie: Prohlédněte si nejkrásnější i nejkritičtější místa evropských řek

Na Dunaj a jeho přítoky si stále myslí i stavitelé obřích vodních děl. Horní Dunaj až po Bratislavu přerušuje v průměru každých 16 kilometrů přehrada. Na dolním toku straší tři kolosy – slovenské Gabčíkovo a Železná vrata I a II na hranicích Rumunska a Srbska. Další megalomanské plány se však rodí na bavorské části Dunaje i na dosud nedotčených přítocích Sávy a Drávy. Jen stavba Novo Vrje na Drávě by zničila 370 kilometrů dosud nedotčených břehů…

Oproti tomu podle evropských plánů na záchranu Dunaje se má proměnit 2236 kilometrů čtverečních v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku v záplavová území. Ziskem bude ochrana před povodněmi, čistá voda a turistika. „Ale vlády dotčených států potřebné kroky stále oddalují,“ konstatuje neradostně Tripolszky. 

Rýn: přehřáté vody

Rýn protíná šest států, než doteče ze švýcarských Alp do Atlantiku. Je to jedna z největších evropských řek – a také jedna z nejvíc znásilněných.

Po celé délce toku slouží hlavně průmyslu, elektrárnám a dopravě a je více kanálem než řekou. Mezi Německem a Nizozemskem ročně propluje dvě stě tisíc lodí se dvěma sty miliony tun zboží na palubě.

Po ekologických katastrofách v 70. a 80. letech vznikla Rýnská smlouva a podařilo se vrátit řece čistotu. Ale návrat života znemožňuje jedna velká potíž: Rýn se ohřívá. Desítky elektráren a stovky průmyslových podniků používají jeho vody na ochlazování, a ty jsou dnes o tři stupně teplejší než před sto lety.

„Ve vodě teplejší než 23 až 25 stupňů přestávají táhnout lososi i další ryby citlivé na teplotu,“ vysvětluje Christoph Achemeier z německé organizace Wassernetz. Zatím se bohužel žádná změna k lepšímu nerýsuje, naopak, změny klimatu budou patrně Rýnu ještě víc přitápět.

Tento problém musí šestice rýnských států začít řešit. Ale jak to dopadne?

Labe: problém u Děčína

O Labe se perou jen dva státy – Německo a Česká republika. Ale žábou na prameni jsme momentálně my.

Na počátku 90. let ještě Labe hrálo všemi barvami chemie, mnohé úseky byly vedeny jako „ekologicky mrtvé“. Dnes však z Krkonoš do Hamburku teče relativně čistá řeka, do které by se i ochotně vrátili dříve vymizelí lososi, úhoři, jeseteři, pstruzi či parmy.

Jenže jak se dostat z trdlišť na horním toku řeky, kde vyvádějí novou generaci, až do moře, kde žijí, když jez střídá jez? V Německu u 130 jezů a zdymadel vystaví do roku 2015 rybí přechody, které rybám pomohou překážky překonat.

Na české straně však naopak chystají migrujícím rybám postavit do cesty nepřekonatelnou bariéru – vysoký jez, který má vyrůst spolu s elektrárnou v kaňonu Labe u Děčína a zaručit řece splavnost.

Více si o tímatu můžete přečíst v magazínu Víkend HN, který vychází v pátek 17. srpna.

• Diskuse
• Celkem 13 příspěvků