Kdo přežije hospodářskou krizi? Současné umění pro elity; milióny se utrácí i u nás

ZAHRANIČNÍ TRH: Veletrh Freeze překonal očekávání; obavy z recese padly

Organizátoři právě skončeného londýnského veletrhu současného umění Freeze neposkytují čísla o tom, kolik tam v průběhu čtyř dní sběratelé a kurátoři utratili za nové akvizice. Odhaduje se však, že tímto veletrhem, který se za pouhých šest let konání vyšvihl na absolutní světovou špičku, "proteklo" letos kolem dvou stovek milionů liber. Může to být i víc, protože v závěrečné zprávě se mluví o tom, že "výsledky letošního ročníku překonaly očekávání".

Stánky sto padesáti vystavovatelů ze sedmadvaceti zemí navštívilo 68 tisíc lidí. Byli mezi nimi sběratelé kalibru Charlese Saatchiho a Dáši Žukovové, přítelkyně Romana Abramoviče, jež v Moskvě buduje impozantní galerii, či kurátoři třiceti velkých muzeí (v seznamu děl, jež tu koupila Tate Gallery, je i Asambláž Běly Kolářové z roku 1969). Přijeli rovněž výtvarníci světových jmen, mimo jiné Peter Doig nebo Anish Kapoor, a řada celebrit, které rychle pochopily, že veletrh Freeze se stal místem, kde je dobré být viděn.

Síla nejbohatších

Po jobových zvěstech z finančních trhů a po výrocích komentátorů předních světových listů, že po zářijových a říjnových aukcích v Hongkongu a Londýně už je jisté, že střední a nižší příčka trhu se starožitnostmi a uměním je mrtvá, zavládla mezi galeristy nervozita. Strmý vzestup zájmu o současné čínské umění se prakticky zastavil.

Ztratí bohatí sběratelé chuť utrácet peníze, nebo se naopak umění stane útočištěm znejistělých investorů? Tuto otázku teď řeší všichni a nikdo na ni nezná přesnou odpověď. Zdá se však, že události posledních dní potvrzují spíš názor umírněně optimistických analytiků. Více než sto milionů liber vydaných v září sběrateli v Londýně za díla Damiena Hirsta a slušné výsledky říjnových londýnských aukcí současného umění napovídají, že nejvyšší příčka trhu zůstává zdravá.

Týká se to především současného umění. V Sotheby's zveřejnili, že letos prodali v aukcích současné umění za 1,2 miliardy liber, což je o 68,2 procenta víc než loni.

CO SE PRODÁVALO NA VELETRHU FREEZE (a text pokračuje dál)

Rozum, nikoli emoce

V Londýně se tento měsíc prodala například série obrazů Andyho Warhola Lebky za 4,4 milionu liber a Abstraktní obraz (Červený) Gerharda Richtera za 2,84 milionu, což jsou solidní výsledky. Pořadatelé aukce však připouštějí, že se do aukčních sálů vracejí dlouholetí sběratelé, vypuzení před časem zbohatlíky, kteří podléhali emocím a hnali ceny do absurdních výšek. Euforie je pryč. "Příhozy byly tentokrát racionální," řekla Cheyenne Westphalová ze síně Sotheby's.

"Na světě je přibližně dvě stě lidí, kteří budou nakupovat za jakékoli hospodářské situace," prohlašuje Charles Dupplin z pojišťovací firmy Hiscox. Ti ovšem zachrání jen špičku trhu. Pokud jde o dopad finanční krize na trh s uměním, je třeba se soudem počkat. Z historie víme, že následky krize se v této oblasti projevují se zhruba dvouletým zpožděním.

Tentokrát se hodně spoléhá na sílu globalizace. "Zachrání trh bohatí Rusové?" ptají se titulky ve světovém tisku. Na začátku listopadu na ně bude v New Yorku "políčen" například nádherný kubistický Harlekýn Pabla Picassa z roku 1909, oceněný na 30 milionů dolarů, nebo Autoportrét Luciana Freuda, který by mohl vynést 60 milionů.

DOMÁCÍ TRH: Ceny za mladší česká díla letí k milionům

Zcela novou klientelu se podařilo oslovit aukční síni Dorotheum. Přesvědčila totiž sběratele, že umění druhé poloviny dvacátého století je hodnotnou investicí. Říjnová dražba téměř 250 položek, vynesla 22 miliony korun. V zaplněném Kongresovém sále České národní banky v Praze vyletěla cena řady položek vysoko nad cenu vyvolávací. Specializovaná aukce byla sázkou do loterie, která se organizátorům vyplatila.

Síň se zázemím zkušené mateřské firmy z Rakouska s tři století trvající tradicí zapojila dobře naolejovanou marketingovou "mašinu" a rozjela propagační kampaň, na jakou nejsme od tuzemských, vesměs nevelkých rodinných firem zvyklí.

Svou roli sehrála i neobvykle dlouhá dvoutýdenní předaukční výstava. Soubor děl, koncipovaný tak, aby obsahoval kvalitní zástupce všech uměleckých uskupení druhé poloviny dvacátého století, představoval mimořádnou nabídku.

Pohled na žebříček nejdráže prodaných obrazů v tuzemských aukcích ukazuje, že českému trhu nadále vévodí meziválečná moderna. Od druhé poloviny minulého desetiletí ale stoupá zájem o poválečné umění a díla vytvořená od šedesátých let do současnosti. Rozproudil ho svého času Vladimír Železný, jehož velkorysé nákupy upozornily sběratele, že toto umění představuje hodnotu.

Dnes už nikdo nepochybuje o sběratelské hodnotě děl Václava Boštíka, Adrieny Šimotové, Vladimíra Janouška nebo sester Válových. Nejdráže prodaným dílem v aukci Dorothea se stal Boštíkův obraz Bez názvu ze sedmdesátých let, vyvolávaný za 2,6 milionu a prodaný za 3,4 milionu korun. Druhé dílo tohoto autora, tentokrát z osmdesátých let, změnilo majitele za vyvolávací cenu 2,2 milionu korun. Pozoruhodná práce Vladimíra Janouška Kyvadlo na obzoru z roku 1970 vyvolala souboj zájemců. Vítěz dílo získal za 800 tisíc korun. Dobře se prodávaly kovové plastiky Karla Nepraše. Obraz Květy Válové Pokání byl vydražen za 800 tisíc korun, Úděl její sestry Jitky za 750 tisíc.

Ředitelka Dorothea Mária Gálová přiznává, že část zahraničních sběratelů se zřejmě pod vlivem finanční krize z tuzemského trhu stáhla. Je tedy pochopitelné, že Dorotheum, jejíž klientela byla vždy z velké části mezinárodní, nyní hledá nové české milovníky umění. Český trh zatím působí jako nedotčený.

Ceny zaplacené v podzimních aukcích, dokazují, že čeští sběratelé mají i v době krize chuť utrácet a disponují volnými prostředky.

V nedávné aukci síně 1. Art Consulting Brno utratili sběratelé za jediné odpoledne čtyřicet milionů korun. Další desetimiliony vydali za obrazy v aukci Galerie Art Praha, v níž se dražilo několik děl meziválečné moderny ze sbírky Petera Schwartze.

Leda s labutí Josefa Šímy byla prodána za 14,6 milionu korun a stala se třetím nejdražším dílem tuzemských aukcí. Za Kopretiny Antonína Procházky zaplatil nový majitel 10,1 milionu korun. Obraz Emila Filly Žena v křesle s knihou byl vydražen za 8,9 milionu. Na 6,9 milionu vystoupila cena kubistického portrétu Jana Zrzavého a za pět milionů byla prodána jeho tempera Benátky.

Čeští obchodníci s uměním, podobně jako jejich kolegové v zahraničí, si kladou otázku, co bude dál. A stejně jako oni neznají odpověď. Zatím se ale zdá, že k obavám není důvod.