Salvador Dalí: Když vaše mistrovství surrealismu ani smrt nezpomalí

...vytvořil Dalí též neobvyklý nábytek, plastiky, kolekce šperků, kravat, šatů, psal knihy a filmové scénáře a navrhl například i logo na lízátka či parfém. Dříve než tento španělský malíř 23. ledna 1989 zemřel, vybudoval si v rodném Figueras originální muzeum, kde je rovněž pohřben.

Typické pro Dalího tvorbu je spojování jeho nejniternějších obsesí a fantazií s nejrůznějšími předměty a postavami, které jsou zároveň realisticky propracované a přitom tvarově pokřivené (jeho takzvaná paranoicko-kritická metoda). Často opakoval některé symboly, například roztékající se hodiny, jež měly připomínat relativitu času, rozlézající se mravence jako symbol smrti a strachu či slony na tenkých nohou.

"V podstatě však nechci další bytosti spojené se svým jménem. Nechci předávat Dalího. Chci, aby všechno skončilo se mnou," vyjádřil se Dalí k otázce, proč neměl děti. Ze všeho nejvíc totiž miloval sám sebe. Netajil se oblibou v sebeukájení, jež bylo i námětem jeho obrazů (například Velký masturbant). Až do pětadvaceti let byly údajně jeho vztahy s ženami platonické, než potkal svou životní lásku.

Přezdívali jí Gala, pocházela z Ruska a byla o deset let starší než Dalí. Když ji v roce 1929 poznal, byla provdána za francouzského básníka Paula Éluarda. Pár let nato se s ní oženil Dalí, jemuž byla rovněž uměleckou múzou, ale i celoživotní oporou. Když zbožňovaná Gala v roce 1982 zemřela, vytvořil Dalí už jen nemnoho děl. Údajně se po její smrti pokusil několikrát o sebevraždu (dehydratací a při požáru svého domu).

Pod galerií pokračujeme 

Salvador Felipe Jacinto Dalí i Domènech se narodil 11. května 1904 v katalánském Figueras do rodiny advokáta, a to krátce po smrti svého bratra, který se jmenoval rovněž Salvador. Budoucí malířský velikán tak vyrůstal s pocitem "náhradníka" (stejně jako například Vincent van Gogh). Brzy se u něj projevil výtvarný talent, takže ho matka dala na kurzy kreslení. Již jako patnáctiletý měl první veřejnou výstavu v místním divadle a v osmnácti letech odjel do Madridu studovat malířskou akademii.

Od té doby se začal datovat jeho excentrický vzhled - delší vlasy, krátké kalhoty v dandyovském stylu a hlavně vždy pečlivě napomádovaný knírek, posléze nahoru zatočený. Tehdy také navázal úzké přátelství s filmařem Luisem Buňuelem, s nímž později spolupracoval na snímcích Andaluský pes a Zlatý věk, a básníkem Federikem Garcíou Lorkou, který byl podle některých pramenů Dalího milencem. Před závěrečnými zkouškami byl Dalí v roce 1926 z akademie vyloučen poté, co prohlásil, že na fakultě není nikdo dost kompetentní k tomu, aby jej mohl zkoušet.

Nato Dalí zamířil přímo do centra evropského uměleckého dění, do Paříže, kde poznal svého oblíbeného kubistického malíře Pabla Picassa. V následujících letech vytvořil řadu děl ovlivněných Picassem a Joanem Miró, než se začal plně věnovat svému stylu a stal se jedním z nejvýraznějším představitelů surrealismu. Z této umělecké skupiny však byl na konci 30. let vyloučen, když se obdivně vyjadřoval k vládě diktátora Franciska Franka.

Světově proslulým se Dalí stal během svého pobytu (1940-1948) v USA, kde k propagování své osoby sám značně přispěl. Po návratu do Španělska se s Galou usadil v rodném Katalánsku, kde strávil zbytek života.

Do Československa Dalí nikdy nezavítal, i když mu odle některých údajů jeho surrealističtí kolegové říkali "československý malíř". Asi jediným sochařem, jemuž seděl Dalí modelem, se stal v roce 1974 Čech Josef Nálepa. Slavný je též černobílý Dalího portrét s vajíčkem, který vytvořil na podzim roku 1969 fotograf Václav Chochola v pařížském hotelu Meurice. Před pěti lety bylo v plánu vytvořit v Praze Dalího muzeum. Loni ale iniciátor projektu galerista Miroslav Smolák oznámil, že jedná o vybudování Dalinea v "jiné krásné evropské metropoli".

Slavný portrét Václava Chocholy