Půlroční maraton Zlatá šedesátá vzpomíná na filmový zázrak domácí nové vlny (na ČT 2)

Šestadvacet sobotních večerů na programu ČT 2 bude patřit rozhovoru s některou z filmových legend - režisérem, hercem, kameramanem nebo třeba scenáristou či výtvarníkem. Jejich navzájem se proplétající vzpomínky během půl roku vykreslí podrobný obraz nejplodnějšího filmového období někdejšího Československa.

"Někteří tvůrci si občas protiřečí, například jsme posbírali tři různé historky, jak vznikl film Hoří má panenko," říká producent cyklu Čestmír Kopecký.

Pět let a 80 rozhovorů

Rozhovory s filmaři, které začaly vznikat už před pěti lety, v televizním cyklu pokaždé doplní patřičný film. Například vyprávění Miloše Formana bude pokračovat filmem Černý Petr, vzpomínky Otakara Vávry snímkem Kladivo na Čarodějnice, rozhovor s Vojtěchem Jasným doplní Všichni dobří rodáci.

Výběr filmů je ale limitován vysílacími právy, a tak například Jiřího Menzela nedoprovodí oscarové Ostře sledované vlaky, na které má licenci televize Nova, ale Zločin v šantánu. Díl věnovaný Janu Švankmajerovi zase připomene šest jeho krátkých filmů, například Historia naturae, Byt nebo Kostnice.

Natočené rozhovory jsou prošpikované filmovými ukázkami. Autoři Zlatých šedesátých s velkou pečlivostí rešeršují archívy, aby mohli vzpomínky filmařů přímo konfrontovat s konkrétním úryvkem filmu. Například když v prvním díle seriálu Miloš Forman mluví o záběru z filmu Dědeček automobil, při jehož natáčení dělal režisérovi Alfredu Radokovi asistenta. Záběru prý stále chyběla spontánnost, a tak jej Forman točil pořád dokola. Až do chvíle, než jeden ze statistů ztratil trpělivost, otočil se a odešel ze záběru pryč. Formanem líčená náhoda získá pointu naplno teprve při filmové ukázce.

Autoři cyklu, režisér Martin Šulík, scenárista Jan Lukeš a producent Čestmír Kopecký posbírali mnohem víc materiálu, než kolik může obsáhnout šestadvacet televizních dílů. Za pět let natočili přes osmdesát rozhovorů (přes pět set hodin filmu), nejen s filmaři, ale také s literáty a divadelníky. Televizní sérii tak doplní ještě šestidílný dokument, který cyklus Zlatá šedesátá rozšíří o literární a divadelní pohled.

"Pracovně to nazýváme Dějepis. Na rozdíl od šestadvaceti rozhovorů, které jsou subjektivními výpověďmi, by Dějepis měl být objektivnější, ukázat některé vztahy a připomenout již nežijící legendy," líčí Kopecký.

Legendární tvůrce, které již autoři cyklu nestihli na živu, se ale snaží připomenout také v rozhovorech. Například o Evaldu Šormovi nebo o Františku Vláčilovi vypráví herec a režisér Jan Kačer.

A ještě jeden "celovečerák"

Cyklus Zlatá šedesátá začal vznikat už v roce 2000. Ačkoli autoři opakovaně nezískali podporu ani Státního fondu kinematografie, ani České televize, začali sbírat rozhovory s pamětníky bez nároku na honorář. Popoháněla je obava, že by některé z legend československého filmu nemuseli již zastihnout na živu. Nyní, když o svém projektu přesvědčili jak veřejnoprávní televizi, tak Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, mají velkolepé plány.

Nasbíraný materiál prý vydá ještě na samostatný celovečerní film. "Rozhodně to nebude výběr ze seriálu ani z Dějepisu," slibuje producent. Premiéru snímku završující cyklus Zlatá šedesátá plánuje Kopecký přibližně na září příštího roku.