Po přečtení spalte: Nový film bratří Coenů láme vaz lidské stupiditě

Bratři Coenovi dali hollywoodským hvězdám nabídku, která se neodmítá. „Hej, Brade, chceš si zahrát největšího idiota ve své kariéře? Lepší příležitost už nikdy nedostaneš; tady máš scénář.“ „No, nevím, AŽ TAKOVÉHO idiota?“ „Neboj, ty to zvládneš, Brade.“ A Brad Pitt to zvládnul, stejně jako množství dalších superstar. K naší velké spokojenosti.

Krom hereckého nasazení je opravdu příjemným faktem univerzálnost snímku. Konec dělení filmů bří Coenů (a jejich fanoušků) na cynické komedie (Big Lebowski) a existenciální dramata (Fargo, Tahle země není pro starý). Tady najdete obé a šíře záběru i poloh, z kterých si snímek můžete vychutnat, je ještě mnohem větší. I když se na první pohled tváří docela jednoznačně.

Problémy s alkoholem nebo lezením do pozadí? To jest oč tu běží?

Tento příběh začíná jednoduchou expozicí v centrále CIA, kam kamera sestoupí přímo z oběžné dráhy. Agent Osbourne Cox aka John Malkovich dostane padáka. Oficiální důvod: serious drinking problems. A neoficiální, jak Malkovich neopomene hned poznamenat: „Komu jsem-kurva-zapomněl vlízt do prdele?“

Už jen toto extempore s precizní, minimalistickou kamerou a střihem ukazuje, jak si s filmem tvůrci vyhráli a kolik péče se mu rozhodli věnovat. A především, už jen díky tomuto začátku a Johnu Malkovichi si dle mnohých snímek vysloužil pověst filmu s nejlépe vysloveným fuck v historii („Právě proto jsme tě pro tu roli vybrali, Johne.“).

A jednoduchá dějová linie pokračuje. Malkoviche teď problémy s chlastem skutečně doběhnou. A navíc se rozhodne napsat svoje memoáry. Způsob jakým toto slovo vysloví, pak okamžitě otřese naší schopností rozeznat, jestli je jeho agent pravdu tak moc cool, nebo tak moc blbec.

Pod trailerem pokračuje naše divení se

x

Takoví lidé opravdu žijí?

Hlavním problémem se ovšem ukáže agentova manželka, která se ho pod vychytralým vedením svého specialisty (psychiatra nebo finančního či snad právního poradce? Všechno jedna verbež) rozhodne zcela legálně oškubat o všechny peníze, dokud je ještě má. A přitom, prosím pěkně, jde o zajištěnou, pracující ženu.

Při shánění všech informací, „které by se daly použít“, omylem ukradne i ony memoáry. Inteligentní specialistova sekretářka je ovšem ztratí v místním fitcentru, kde padnou do rukou „dobrému samaritánovi“, tedy místnímu trenérovi (Brad Pitt). I bez několika brilantních pohybových vystoupení je nám od prvního okamžiku jasné, že jestli se jako idiot nenarodil, tak přemíra fixace na fitness mu mozek vymlela stejně spolehlivě jako to mohla učinit sama matka příroda.

A kdyby snad Pitt začal ochabovat ve svém rozhodnutí vrátit „tyhle tajný špiónský sračky“ (pouze cituji) za drobné odškodnění, pak je tu jeho kolegyně „Nikdy se nestavěj mezi ženu a její plastické operace“, která ony chirurgické zákroky nutně potřebuje, aby se mohla seznámit s nějakým mužem, který by „nebyl totální looser“. Mimo jiné se v této souvislosti též dočkáme jedné z nejotřesnějších scén v dějinách randění, kde ztrácíme své iluze o lidské soudnosti, s kým až jsem schopni skončit v posteli.

A to tu je ještě další státní zaměstnanec (George Clooney), který spí s Malkovichovou ženou (nejen) a je posedlý kvalitou podlah.

Pod panoptikem, pardon galerií, pokračujeme

 

Další

A tohle, že je CIA?

Tato panoptikální sbírka figur s nejpodivnějšími představami o světě a kompletní sadou zajímavých tiků je tu prezentována jako běžná populace, což otřese i samotnou CIA. A námi také, protože když začnou lidé najednou umírat, nejvíc mimo je právě tato filmem jinak začasté glorifikovaná organizace. Přes šéfovský příkaz „Vraťte mi tenhle případ, až začne dávat nějaký smysl.“, nikdo nepodnikne žádné kroky, aby celý ten kapitální pr#%*@ jakkoliv vyšetřil a vnesl do něj světlo.

Pouze divák ví, kam se tato původně jednoduchá zápletka vyvíjí, ale ani on nestíhá věřit vlastním smyslům. Jenže co jiného byste od předestřené skupiny vystupujících „lidí“ chtěli? Ve stavu nevěřícného očekávání nás navíc tvůrci udržují profesionální prací s formálními prostředky, kterými diváky pozvolna narůstající rychlostí ženou do brilantního finálního CIA rozhovoru, který v několika větách zkoncentruje veškerou absurditu (a zábavnost) snímku. Tomu se říká katarze. A kamera stoupá zpět na oběžnou dráhu. Chce nám tím něco naznačit?

Krom toho se film drží starého hesla: „Když na začátku visí na stěně puška, musí se z ní nakonec i vystřelit.“ A takovýchto příběhových „pušek“ jsou ve filmu mraky. Pokud jde o samotnou filmařinu, Coenovci za kameru postavili estéta Emmanuela Lubezkiho, čtyřikrát nominovaného na Oscara (naposledy Nový svět, 2006, a Potomci lidí, 2007).

A co si s tím jako máme-kurva-počít?

Po přečtení spalte precizně bruslí na oné ostré hraně, kde se není lehké rozhodnout, jestli se máte smát, nebo si zoufat. Pokud vám takovéto ostří nevyhovuje, i sám snímek pro vás bude buď málo vtipný nebo málo závažný. Zase ho ale můžete brát přes různou optiku. Čistá cynická zábava nebo všechna ta hrůza lidské existence skrytá(?) těsně pod povrchem. Někdy je ale lepší se smát, než plakat, a nebo si naplno užít obé, vážnost i nevážnost snímku.

Skalním fanouškům bratrů Coenů univerzálnost filmu bude mnohde připadat jako sklouzávání do průměru, ale zase tu naleznou skutečné špeky. A my s nimi. Krom ultrastylově fuckujícího Malkoviche je hlavní hvězdou Pitt; nevěříte, že že to on, tak záměrně strašlivé kreace předvádí. A dočkáme se i parádně neočekávané vraždy a pořádné deglorifikace a obyčejnosti tradičních thrillerových propriet. Až na úchylnost hrdinů je tu vše totiž vpravdě civilní, včetně Rusů, kterým se párek z fitcentra také snaží memoáry prodat.

Závěrem lze jen doporučit film sledovat s dobrými přáteli, protože přesně zapadá do kategorie snímků, které sdílením společného zážitku jen nabírají na síle a výbuchy smíchu na razantnosti. A určitě se do vašeho kolektivního slovníku přidá několik vystylovaných hlášek v čele s: „Russians?“

Po přečtení spalte (Burn After Reading). USA 2008. 96 min. Režie: Joel a Ethan Coen. Distribuce v ČR: Palace Pictures

Recenzent se omlouvá všem, které nějak pohoršil styl textu. Ale film si-kurva-opravdu nic jiného nezasloužil.