Svaz čeká, že na Národní stadión přispěje stát

Svaz čeká, že na Národní stadión přispěje stát

Fotbalová reprezentace odehrála v letošním roce jen jedno utkání v Praze. Tři zbývající na domácích hřištích viděli diváci v Jablonci, Teplicích a v sobotu v Liberci. Trend minulých let, kdy do skupiny "reprezentačních" měst patřila ještě Olomouc, tak zesílil. Změna by měla nastat až po vybudování Národního stadiónu v Praze. K tomu je ale ještě hodně daleko, sami členové vedení Českomoravského fotbalového svazu se neshodnou, která pražská lokalita je vhodná.
Místopředseda Vlastimil Košťál označuje stadión za prioritu. O projektu se hovoří už deset let, svaz má novou variantu, jíž je Letná. Předseda ČMFS Pavel Mokrý však v minulém týdnu pro Radiožurnál řekl, že nic není rozhodnuto. Doslovný přepis nejpodstatnější části jeho odpovědi zní takto: "Na Spartě je to pouze, kde se diskutuje, a tyhle věci samozřejmě musí být jasný, než se začne po druhé realizaci a já opravdu ty informace nemám."
Variantu Letná komplikují složité majetkové poměry. Kvůli informacím reportérky pořadu Na vlastní oči o machinacích s pozemky se Sparta chystá podat žalobu na televizi Nova. "V současnosti máme verbální souhlas majitele pozemků, tedy Sparty, a podporu městské části Praha 7," popsal aktuální stav Košťál, donedávna člen představenstva letenského klubu.
Po stříbru na mistrovství Evropy v roce 1996 různá svazová vedení plánovala stadión ve čtyřech projektech, například na Strahově a v oblasti Nových Butovic. Košťál nejistotu svého šéfa Mokrého odmítá, podle něj je nyní Letná jedinou možnou lokalitou.

Omezeni prostorem

Svaz v červnu zadal zpracování architektonické studie, dalších sedm měsíců se bude připravovat studie dopravy a ekologický audit nové stavby. "Předpokládal jsem, že Sparta odehraje na Letné poslední sezónu a stavba začne na konci příštího roku, ale pravděpodobně se vše posune o rok," připustil Košťál. V květnu odhadl dokončení stavby na rok 2010.
Na podobě arény pracuje už od doby fotbalového předsedy Františka Chvalovského AG Studio, které získalo také zakázku od Sparty, v té době vedené současným místopředsedou svazu Košťálem, na realizaci jejího tréninkového centra na Strahově. Firma nyní připravuje i poslední verzi Národního stadiónu, o jehož realizaci se na svazu stará právě Košťál.
Postavit stadión na místě Toyota Areny znamená upustit od původně zamýšlené kapacity kolem 50 tisíc míst, která by umožnila pořádat nejvýznamnější evropské fotbalové akce. "Zatím jsme se dostali na necelých 40 tisíc míst, ten prostor není největší," připouští architekt Luděk Štefek. Omezení zvoleného prostoru například neumožní vybudovat výsuvný trávník, který obvykle zvyšuje multifunkčnost evropských stadiónů.
Přesto Košťál i Štefek lokalitu Letná hájí. "Tato varianta splňuje požadavek na soulad s územním plánem, souhlas majoritního vlastníka pozemků a potenciálního nájemce stadiónu," tvrdí architekt. Košťál s ním souhlasí: "Je to pro nás nejreálnější představa. Chceme postavit živoucí projekt, ne prodělečný podnik."

Návratnost do 20 let

S výjimkou Košťála se k projektu nikdo z ČMFS nechce vyjadřovat. Na přípravě výstavby stadiónu za víc než tři miliardy korun spolu s ním pracuje v tuto chvíli pouze architekt Štefek a bývalý předseda svazu Jan Obst.
Podle Košťála by polovina investic měla plynout z veřejných zdrojů a zbytek od soukromých společností. "Konkrétní jednání s investory už proběhla, ale nejsme ještě tak daleko, abych mohl zveřejnit jejich jména," vysvětlil místopředseda svazu.
V porovnání se Švédským fotbalovým svazem, který v úterý zveřejnil podrobnosti podobného projektu, ČMFS zvolí odlišnou cestu získání peněz. Ve Švédsku náklady na výstavbu národního stadiónu ve výši 5,5 miliardy korun pokryjí pouze z privátních zdrojů, bez státních peněz a záruk. "Necelou pětinu peněz získá fotbalový svaz prodejem stávajícího národního stadiónu Rasunda a pozemků kolem," doplnil tiskový mluvčí švédského svazu Andreas Nilsson.
Ačkoliv Švédové nikdy neuvažovali o stadiónu s kapacitou nižší než 50 tisíc míst, Košťál opačný postoj ČMFS už dříve vysvětlil tím, že pořádání finále některé evropské soutěže stadión nezaplatí. Menší stadión se ovšem uživí jen v případě pořádání přibližně 50 zápasů a šesti dalších akcí ročně. "Využití pro reprezentaci a zároveň Spartu je proto nutností. Počítáme s návratností investice do dvaceti let," uvedl Košťál.