Zuby upíří k nebi tu míří. Sají krev i vkus, mají pevný skus. Drákulov je pro bývalé sídlo podniku Chemopetrol výstižná lidová přezdívka. Nejenom pro rozeklanou siluetu, která zejména za soumraku připomíná na kobyliském horizontu tajemný hrad, ale také proto, jak tato betonová stavba pije svým nevkusem krev.

Dům, ve kterém nyní sídlí Pražská správa sociálního zabezpečení, navrhl v roce 1974 architekt Jovan Jovanovič z tehdejší Jugoslávie. Strašidelný výraz dávají domu především betonové pilíře před fasádou, které fungují jako slunolamy.

Pro přístav Split, kde slunce svítí 2697 hodin v roce, to je běžné architektonické řešení, ostatně kdo se projde třeba ulicí Antuna Branka, uvidí podobných slunolamů celou řadu. V Praze však působí poněkud exoticky.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se