SPAM : V zahraničí skvělý „business“

Není snad ani překvapující, že spam je v zahraničí způsobem podnikání. Nikoho z takovýchto podnikatelů netrápí otázka etiky ani následků. Čas od času končí takovéto podnikání před soudem, byť lze říci, že po určité době na všechny postupně dojde (viz Bývalý spammer zaplatí Micosoftu 7 miliónů dolarů).

Rekordmanem může být Alexej Poljakov (Ukrajina) s ročním obratem 13 milionů USD (zdroj: spamhaus.org). Rozesílá spam hlavně na léky, hypotéky a finance. Leo Kuvajev (Rusko) nabízí spamem hlavně kradené software a má roční obrat 9 milionů USD.  Zjevně dobře zavedené podnikání má i Nikhil Kumar Pragji (Austrálie) protáčející 5 milionů USD ročně v spam-hostingových službách. Nabízí služby dalším spammerům – umístění webových stránek, rozesílání pošty, správu databází.

Studie společnosti Ferris Research předpovídá, že globální náklady na boj se spamem v roce 2007 budou činit 130 miliard dolarů. V roce 2005 to bylo 66 milard dolarů. USA samostatně vydají letos 44 miliard dolarů oproti čtyřiadvaceti miliardám v roce 2005. Například v únoru tvořil spam více než 93 procent všech odeslaných emailů (zdroj: Postini).

Proč je vlastně spam tak oblíbený? Zejména proto, že rozesílání spamu prakticky nic nestojí a zároveň je těžké odesílatele dostihnout a postihnout. Náklady na distribuci a spam jako takový nakonec nesou hlavně všichni, kdo jej potkají cestou - poskytovatelé internetových služeb - a příjemci. Uživatelé. Přenést miliardy spamů každý měsíc stojí velké množství času a přenosových kapacit. A uložit je do poštovních schránek uživatelů pro změnu znamená větší a větší nároky na uložné systémy. U konečných příjemců pak spam představuje jasné náklady na jeho likvidaci, ať již je automatizovaná nebo ruční. Zejména v posledním případě může znamenat i desítky hodin měsíčně věnované stisknutím tlačítka "Delete".

VŠECHNY DÍLY SPECIÁLU