Vědci vracejí při léčbě zápalu plic do hry penicilin

Práce britských vědců by mohla také vést k vytvoření nových léků, které pomohou při léčbě nemocí, jako je infekce na antibiotika rezistentní bakterií Staphylococculus auerus (MRSA). Ta dělá problémy zvláště v nemocnicích a může způsobit vážné komplikace a dokonce i smrt u pacientů po operacích.

Vědecký tým univerzity ve Warwicku se ve své práci soustředil na bakterii Streptococcus pneumoniae, která způsobuje zápal plic a na celém světě každoročně zabíjí pět milionů dětí.

V posledních letech to je jedna z rostoucího počtu bakterií, které se stávají odolné proti antibiotikům.

Úkolem penicilinu je působit preventivně proti vytváření základní součásti buněčné stěny bakterie, které se říká peptidoglycan a která vytváří jakousi ochranou síť kolem jinak křehkého jádra bakterie. Díky tomu se dařilo bakterii až do nedávna ničit. V poslední době však buněčná stěna odolává a bakterie přežívá.  

Výzkumníci se proto soustředili na protein MurM, který je spojován se změnami v chemickém „makeupu“ peptidoglycanu, pozorovaném u pacientů nakažených bakterií Streptococcus pneumoniae. Zjistili, že se tento protein chová jako enzym, hrající klíčovou roli při vytváření struktur peptidoglycanu, které zajišťují sílu buněčné stěny.

Díky vyšším úrovnim aktivity zmíněného proteinu MurM se peptidoglycan stává silnější, a výsledkem toho je, že se bakterie Streptococcus pneumoniae stává odolnější proti lékům.

Opakovaný test ve zkumavce přináší naději

Tým z Warwicku,  jehož studie se zanedlouho objeví v časopise Journal Biological Chemistry, byl schopen zopakovat zmiňované působení MurM ve zkumavce, což možnilo detailně prostudovat, jak přesně je protein v bakterii Streptococcus pneumoniae rozmístěn, aby neutralizoval účinek penicilinu.

Vědci doufají, že jim výsledky jejich výzkumu dovolí vyvinout nové léky, které nechuť bakterie k akceptaci penicilinu odstraní tím, že zamezí aktivitám proteinu MurM. To může být klíč k potlačení rezistence nejen u bakterie Streptococcus pneumoniae, ale také u dalších bakterií, jako je třeba MRSA, které, jak se zdá, využívají stejný způsob vytváření rezistence na antibiotika.
 
Výzkumník dr. Adrian Lloyd tvrdí, že není vyloučeno, že se do dvou až tří let podaří vyvinout nové léky. "Protože nyní přesně víme, co protein MurM potřebuje, aby byl být schopen  podpořit rezistenci bakterie, měli bychom být schopni vyvinout léky, které mu v jeho činnosti zabrání."

Profesor Kevin Kerr, konzultant v oboru mikrobiologie z nemocnice v Harrogate District prohlásil, že zmíněné objevy jsou zajímavé, ale vyžadují ještě mnoho další práce. "Řešení problému rezistence na penicilin u zápalu plic je prioritou pro moderní medicínu a současné vědecké objevy jsou důležitou součástí mozaiky, kterou musíme společně složit“, říká Kerr. „Nyní je třeba především prověřit, zda tento objev může být využít k nalezení a vývoji nových léků, které budou bránit enzymu MurM v činnosti ," dodal.