rippert-horst192.jpgZnělo to původně jako senzační zpráva. Bývalý německý stíhač Horst Rippert v polovině března prohlásil, že 31. července 1944 sestřelil průzkumný letoun pilotovaný francouzským  spisovatelem Antoinem de Saint-Exupérym. Evropská média tuto zprávu přinesla jen pár dnů před vydáním francouzské publikace "Saint-Exupéry, poslední tajemství".

Osmaosmdesátiletý Němec ale není prvním letcem, který byl označen za příčinu zkázy autora "Malého prince". A také ne každý bojový letoun, jenž se nevrátí z akce, je zničen nepřítelem.

Dokumenty z britských a amerických archivů nasvědčují hypotéze, podle níž Saint-Exupéryho nikdo nesestřelil. Žádný údaj, který by odpovídal zmizení spisovatele, není k dispozici ani v německém Spolkovém archivu!

ČTĚTE VÍCE

Pilot Luftwaffe obdivoval Saint-Exupéryho. Pak ho sestřelil

"Druhá invaze"

V létě 1944 měla Luftwaffe, stejně jako další části ozbrojených sil Třetí říše, plné ruce práce s obranou na severu Francie. Proto byl počet leteckých útvarů a letounů na jihu Francie malý.

Stíhačkami zde disponovala jen jednotka specializovaná na boj proti partyzánům (Geschwader Bongart), jeden průzkumný útvar (Nahaufklärungsgruppe 13) a Rippertova stíhací jednotka (Jagdgruppe 200). Ta byla vytvořena z operačně výcvikového útvaru, u něhož Rippert od předchozího roku sloužil.

Dodnes je poměrně málo známé, že Spojenci v polovině srpna 1944 na jihu Francie provedli takzvanou „druhou invazi“, nazvanou operace Dragoon. Antoine de Saint-Exupéry působil právě v této oblasti. Byl jedním z příslušníků letectva Svobodných Francouzů a z Korsiky nad okupovanou vlast létal na průzkumné mise v americkém dvoumotorovém stroji Lockheed F-5. Z Korsiky operovala s letouny stejné verze i průzkumná jednotka amerického letectva.

Horst Rippert v této oblasti působil jako stíhací pilot několik let, nicméně kvůli svému „neárijskému“ původu měl problémy s některými nadřízenými. Dokonce měl být odvelen jako pěšák na východní frontu. Díky kamarádovi se mu ale podařilo udržet na jihu Francie jako letecký mechanik.

V létě 1943 jeho útvar dostal nového velitele, který kategoricky nesouhlasil s Rippertovým zařazením a dostal ho zpátky mezi bojové letce. Rippert se během roku 1944 zařadil mezi nejúspěšnější stíhače v této oblasti. Na jeho kontě bylo do konce července šest amerických čtyřmotorových bombardérů, průzkumné dvoumotorové Mosquito a stíhací Mustang.

Létal až do konce války a je známo, že si nárokoval přinejmenším 29 leteckých vítězství. Z nich bylo podle údajů Spolkového archivu ve Freiburgu prokazatelně uznáno osm sestřelů. Jedno vítězství uznáno nebylo, vyhodnocení dvou bylo odloženo a zbývající počet buď do konce války nebyl vyhodnocen, nebo nejsou jejich detaily známy.

Dopis po letech

antoine-saint-exupery-192.jpgRippert ovšem není prvním letcem, jemuž bylo přiřčeno sestřelení Saint-Exupéryho. Poprvé se v této souvislosti mluvilo o Robertu Heichelem, který zahynul během srpna 1944.

Až v roce 1972 byl zveřejněn dopis, v němž letec popisuje, jak 31. července 1944 nad mořem u jihofrancouzského pobřeží sestřelil osamělou stíhačku P-38.

Na tuto informaci se postupem času přidaly vrstvy legend, které obsahovaly i typ Heicheleho stíhačky, který se v té době ještě nepoužíval, nebo jeho údajný stíhací útvar. Ten ale na jihu Francie v té době nepůsobil.

Heichele byl skutečně nasazen na jihu Francie, ale stejně jako Saint-Exupéry byl průzkumným letcem. Létal na jednomístné stíhačce, které byla ponechána hlavňová výzbroj a měla zabudovánu kameru. Pohyboval se tedy ve stejné oblasti jako jeho francouzský protivník a teoreticky ho mohl i ohrozit. Saint-Exupéryho stroj hlavňovou výzbroj neměl.

Avšak žádný údaj, který by odpovídal Saint-Exupéryho zmizení, není ve Spolkovém archivu k dispozici!

Opomíjené záznamy

Hlášení o zničení nepřátelského letounu mělo v této části války poměrně podrobnou formu, obsahovalo nejen čas a místo (zpravidla mapový čtverec), ale většinou i letovou hladinu, v níž byl nepřátelský stroj zasažen.

To ovšem neznamená, že takový údaj neexistoval. Dodnes se dochovalo jen několik procent z původního množství válečných dokumentů německých ozbrojených složek a v přehledu uznaných leteckých vítězství jsou prokazatelně bílá místa.

Německé ozbrojené síly však, naštěstí pro historiky, hlášení nadřízeným útvarům předávala nejen v tištěné formě, ale i bezdrátově. Depeše byly šifrovány pomocí legendárních přístrojů Enigma.

Spojencům se velmi záhy podařilo kód rozluštit, německá hlášení byly zachycována, dešifrována a za velmi přísných bezpečnostních opatření zpracovávána. Mimo šifrovaných depeší byl odposloucháván i hlasový rádiový provoz (tzv. radiofonie) jednotek Osy a pochopitelně byl zaznamenáván a analyzován.

Dnes jsou tyto záznamy (tzv. ULTRA) běžně dostupné v Národním archivu ve Velké Británii a v USA, ale překvapivě málo publicistů o nich ví a využívá je. Prvním leteckým historikem, jenž tyto údaje začal zpracovávat, je Nick Beale, který mi s vyhledáním příslušných dokumentů pomohl.

Bez přičinění nepřítele

Německé ozbrojené síly můžeme přirovnat k firmě, která přišla o většinu svého archivu, ale najednou se v jiné zemi objeví její šest desítek let stará e-mailová pošta i odposlechy toho, o čem se zaměstnanci bavili v telefonu.

Díky tomu lze události nad jižní Francií z 31. července zrekonstruovat prakticky minutu po minutě.

Dopoledne odstartovaly tři malé formace německých stíhačů, aby zasáhly proti spojeneckým stíhačkám v okolí Cannes, Toulonu a v prostoru severně od těchto měst. Nicméně k žádnému kontaktu nedošlo.

Odpoledne byla s několika stíhačkami podniknuta asi půlhodinová hlídka severně od Toulonu, opět bez střetu s nepřítelem. Dalších čtrnáct strojů bylo nasazeno proti partyzánům a dvanáct dvoumotorových a plovákových letounů podniklo bez mimořádných událostí průzkumy nad Středozemním mořem. Z Itálie během dne přelétlo šest stíhacích letounů do Lyonu.

Dne 31. července tedy nad jižní Francií nedošlo k žádnému bojovému střetnutí. Nabízí se proto hypotéza, že Saint-Exupéryho stroj havaroval bez přičinění nepřítele. Jen spekuluji, že k tomu mohlo dojít kvůli technické závadě nebo zdravotní indispozici.

Proč se tedy k této události hlásí hned dva němečtí letci, kteří v této oblasti působili?

Co prozradily archivy

Nad jižní Francií bylo během jara a léta sestřeleno několik stíhaček P-38 nebo jejich průzkumných variant F-5. Shodou okolností k jedné takové události došlo 30. července 1944 a navíc ve stejné oblasti, ve které zmizel Saint-Exupéry.

Nedá se vyloučit, že se Horst Rippert této akce zúčastnil. Zde je třeba vysvětlit, že v Luftwaffe mohlo být letecké vítězství přiznáno jen jednotlivci - i pokud se na sestřelu podílelo několik letců, mohl být přiznán jen jednomu. Pokud se nedohodli, byl přiznán celé jednotce.

Případ z 30. července je ukázkou toho, co lze najít v amerických, britských a německých archivech v případě, že k nějakému incidentu opravdu došlo.

Kolem poledne (německý a spojenecký čas se o dvě hodiny lišil) byly proti jednomu letounu nasazeny dva Messerschmitty Bf 109 G z Jagdgruppe 200. Němci se snažili dohnat Lockheed F-5 americké průzkumné jednotky, který letěl směrem na jih a vracel se k základně na Korsice.

Američan se ohlásil nouzovým signálem „mayday“ a sdělil, že je za ním stíhač, který se přibližuje. Za chvíli hlášení zopakoval a pak se již neohlásil. Spojenečtí zpravodajci zachytili hlášení německého pilota a viděli na radaru, jak se nepřátelští stíhači vrací zpět na základnu ve Francii.

Do místa, kde byl průzkumný F-5 naposledy zaznamenán, bylo vysláno několik letounů a plavidel, ale bohužel bez výsledku.

Přehodnocené vzpomínky

V tomto případě záznam o sestřelu ve Spolkovém archivu existuje a s informacemi „z druhé strany“ se shoduje neuvěřitelně přesně v místě i čase. Vítězem byl Feldwebel Guth z 3./JGr. 200. Horst Rippert na něj vzpomíná jako na jednoho ze svých nejlepších přátel.

Podle dostupných záznamů bylo večer 30. července 1944 na jihu Francie všeho všudy jen 31 stíhacích pilotů, z toho jen deset schopných bojového nasazení. Údaj autorů francouzské knihy Luca Vanrella a Jacquese Pradella, že kontaktovali 130 veteránů a zúžili je na 5 kandidátů, se v tomto kontextu zdá být jen těžko uvěřitelný.

Ve svých pamětech Rippert před deseti lety o zmizení Saint-Exupéryho psal. Tehdy vysvětloval, jak se asi pět let po skončení války touto kauzou zabýval se svým přítelem. Nakonec s úlevou zjistil, že se smrtí obdivovaného francouzského spisovatele nemá nic společného.

Po deseti letech a na prahu devadesátky zřejmě změnil názor. Cestu k této změně postoje možná vydláždily pochyby, mezery v paměti i dobře kladené dotazy. Navzdory řeči archivů.

Podle ní Malého Prince nikdo nesestřelil.

Autor od roku 1994 publikuje odborné články o vojenských letectvech Osy