Utrácet za vědu se vyplácí, říkají firmy

"Pokud firmy chtějí obstát v tvrdé mezinárodní konkurenci, nemají jinou možnost než investovat do nových nápadů a objevů. Navíc naše ekonomika to velmi potřebuje," říká Jaroslav Míl, předseda Svazu průmyslu a dopravy.

Česko je pod průměrem EU

Česko se tak inspirovalo v zahraničí: pokud se mají nové nápady dostat co nejdříve do praxe a nezůstat pouze na papíře v akademických ústavech, musí se do jejich financování vložit soukromé firmy.

Ty už jsou v tuzemsku podobně jako v zahraničí motivovány daňovými úlevami. Dnes si může firma za každou korunu, kterou investuje do výzkumu a vědy - ať už ve vlastní firmě nebo na univerzitě či ve vědeckému ústavu - dát do nákladů dvě koruny.

Navíc od roku 2010 by si díky plánům Topolánkovy vlády mohly firmy odečíst z daní za vědu ještě více peněz. Tak například podniky, které investují do výzkumu více než v předchozím roce, by si mohly odečíst za každou vloženou korunu 2,10. A když se firmy budou podílet na vědě společně s výzkumnými ústavy či univerzitami, za každou vloženou korunu si odečtou dokonce 2,20.

"Přimět dnes firmy k tomu, aby svoje peníze utratily za dobré české nápady, je složité. Právě daňové úlevy by je k tomu mohly motivovat," tvrdí Marek Blažka, sekretář vládní Rady pro výzkum a vývoj.

Přesto však Česko v soukromých investicích za vyspělými státy zaostává. Zatímco třeba ve Finsku, Švédsku či v Americe, kde se rodí nejvíce nápadů a kde ekonomiku táhne právě vzdělanost a výzkum, pochází 70 procent peněz na vědu ze soukromých zdrojů, tuzemské firmy platí zhruba padesát procent.

Sama za sebe mluví statistika: české firmy investují do nových objevů částku na úrovni 0,92 procenta HDP. A to je o dvacet procent méně, než je průměr Evropské unie. Ty švýcarské ale 2,16, finské 2,42, dánské 1,69, francouzské 1,32, britské 1,09, japonské 2,4, americké 1,87 procenta HDP.

Firmy málo riskují

Tuzemské firmy se však často bojí jít do rizika a nápady vědců loví v Česku spíše zahraniční firmy. Podle hrubých odhadů zde vědu podporují až z osmdesáti procent.

Přesto se mezi českými firmami, které chtějí konkurovat těm americkým a asijským, najdou i výjimky. Nejvíce z nich je z automobilového průmyslu a farmaceutické i chemické výroby.

"Je nutnost investovat do výzkumu, zvlášť když chceme vyvážet," uvedla již dříve pro HN Radka Pistoriusová, mluvčí plzeňské skupiny Škoda Holding, která dává do vývoje ročně kolem pěti procent tržeb.

Nebo jiný příklad: firma Linet, výrobce zdravotnických lůžek, který vkládá peníze do inovace, zásobuje až osmdesát zemí světa.

"Bez vlastního vývoje bychom se vůbec neobešli, chceme uspět na trhu. Investujeme i do nového designu," říká její šéf Zbyněk Frolík.

Významným investorem je i mladoboleslavská Škoda, která dává na výzkum ročně dvě miliardy korun.