Strach ze ztráty zaměstnání je nejmenší od roku 1998

Obavy občanů České republiky z toho, že přijdou o práci, ustupují. V posledních třech letech totiž klesá nezaměstnanost. Obává se jí každý druhý ekonomicky aktivní český občan.

DISKUTUJTE: Bojíte se o práci Vy? A jaká práce je nejlepší? ZDE 

Současného systému podpor a sociálních dávek jako motivačního prvku k práci se zastává sice jen třetina občanů, na druhou stranu je to ale výrazně více než před rokem. Vyplývá to z výzkumu společnosti STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil od 1. do 7. března letošního roku.

Na otázky odpovídalo 1 320 občanů ČR. Obavy lidí z nezaměstnanosti sleduje STEM pravidelně již od roku 1993. Do výzkumu jsou zařazovány odpovědi všech dospělých občanů ČR kromě důchodců, kteří již zpravidla strach ze ztráty zaměstnání nemají.

Nezaměstnanost v Česku klesá - více čtěte ZDE

Letos v březnu byla otázka zjišťující obavy lidí ze ztráty jejich místa položena opět a ukázalo se, že obavy z nezaměstnanosti tíží přesně polovinu populace. Zcela bez obav o ztrátu zaměstnání je přibližně každý šestý člověk.

Při pohledu na dlouhodobý vývoj obav lidí z nezaměstnanosti jsou patrné čtyři vrcholy, kdy podíl lidí obávajících se ztráty zaměstnání byl bezmála dvoutřetinový. Vzestup obav z nezaměstnanosti šel vždy ruku v ruce s vysokou mírou nezaměstnanosti, která byla ve všech těchto obdobích na úrovni přibližně 9 procent.

Období zvýšených obav ze ztráty zaměstnání střídají období klidnější, kdy se míra nezaměstnanosti dostává na nižší úroveň a podíl lidí pociťujících strach z nezaměstnanosti tvoří mírně více než polovinu populace. Mezi tato období patří i letošní březen, lze dokonce říci, že jde z hlediska dlouhodobého vývoje o rekordní hodnotu. Podobnou situaci lze vysledovat jen na konci roku 1998. Poslední naměřená míra nezaměstnanosti (za rok 2007) činí 4,8 procent, přičemž jde o nejnižší hodnotu od roku 1997, kdy byla míra nezaměstnanosti na stejné úrovni.

Mezi jednotlivými profesemi jsou zřetelné rozdíly v obavách z nezaměstnanosti. Nezaměstnanosti se nejvíce obávají méně kvalifikovaní a manuálně pracující lidé, relativně nejméně obav mají odborní pracovníci či osoby samostatně výdělečně činné. Obavy z nezaměstnanosti významně souvisí s nejvyšším dokončeným vzděláním. Zatímco lidé vysokoškolsky vzdělaní se nezaměstnanosti příliš neobávají, lidé se základním vzděláním nebo vyučení občané by se dali označit jako nezaměstnaností nejvíce ohrožené skupiny.

Obavy ze ztráty zaměstnání mají mírně častěji ženy než muži, a to v poměru 54 ku 47 procentům. Z hlediska věku se neukazují v rámci celé populace žádné významné odlišnosti. Větší ohrožení starších ročníků se projevuje pouze ve skupině zaměstnanců v dělnických profesích, ovšem už od věku 30 let – téměř tři čtvrtiny dělníků v tomto věku se obávají nezaměstnanosti.

Míra obav z nezaměstnanosti také výrazně souvisí s majetkovým zázemím lidí a s jejich politickou orientací. Rozdíly mezi stoupenci levice a pravice totiž odrážejí do jisté míry jejich sociální postavení - k levici se častěji hlásí hůře situovaní lidé. Strach ze ztráty zaměstnání vyjadřují častěji lidé s horším materiálním standardem (67 procent z nich) a levicově smýšlející (63 % z nich).

Motivace pro hledání práce, resp. setrvání v zaměstnání je do jisté míry ovlivněna státním systémem sociálních podpor a dávek. O tom, že současný systém podpor spíše demotivuje nezaměstnané hledat si práci a zajistit si tak dostatečné příjmy výdělečnou činností, si v současné době myslí sedm občanů z deseti.

Určité rozdíly ve vnímání současného systému státních sociálních dávek se projevují z hlediska stranických preferencí respondentů. Ve všech skupinách je sice podíl lidí, kteří míní, že nová pravidla systému podpor motivují lidi k práci, menšinový. Současný systém podpor však relativně častěji podporují příznivci vládních stran – ODS (40 % kladných odpovědí), KDU-ČSL 4 (36 % kladných odpovědí) a Strany zelených (35 % kladných odpovědí), v relativně nejmenší míře mu motivační účinek přiznávají lidé sympatizující s KSČM (22 % kladných odpovědí).