Nová prognóza: Ekonomika příští rok vzroste jen o 3,7 procenta

Česká ekonomika by měla v příštím roce růst podle nové makroekonomické prognózy ministerstva financí (MF) jen o 3,7 procenta. Ještě v červenci před eskalací finanční krize přitom ministerstvo financí počítalo s růstem o 4,8 procenta, na jehož základě je i vypracován státní rozpočet na příští rok.

Odhad růstu snížilo Kalouskovo ministerstvo i pro letošní rok. Podle čerstvě zveřejněné prognózy tak česká ekonomika v letošním roce poroste o 4,4 procenta místo dříve uváděných 4,6 procenta.

Analytici: Ministerstvo je optimistické

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka se sice odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) na příští rok posunul směrem dolů, nicméně podle něj zůstává makropredikace ministerstva financí ve světle posledních okolností velmi optimistickou.

"Podle našeho odhadu poroste naše ekonomika znatelně pomaleji, náš odhad je pro příští rok růst o 2,5 procenta. Státní rozpočet na příští rok by tak měl reflektovat novou úpravu pronózy HDP a navíc počítat s rizikem, že se zpomalování ekonomiky promítne ještě výrazněji do příjmů i výdajů státního rozpočtu," uvedl pro server iHNed.cz Marek.

"Jsme v natolik zamotané šlamastyce nejistot, že polemizovat o prognózách růstu HDP v příštím roce zdá se mi poněkud rozmarné. Spíše bych teď doporučoval pracovat se scénáři. A odhad ministerstva mi zapadá do optimistické varianty. Jenže zbývá ještě konzervativní, tedy náš 2,9 procenta, a krizový scénář (nula)...," řekl pro server iHNed.cz analytik raiffeisenbank Aleš Michl.

Česká ekonomika je navíc silně závislá na hospodářském vývoji v eurozóně. "Eurozóna se na přelomu letošního a příštího roku může ocitnout v recesi, což se nás určitě citelně dotkne," zdůraznil Marek.

Pozitivum: Úsporná opatření

Navzdory nepříznivým očekáváním v loňském roce dosáhlo saldo vládního sektoru záporné hodnoty ve výši jednoho procenta  hrubého domácího produktu, což je výsledek o 2,4 procentního bodu lepší oproti původním předpokladům, ze kterých vycházel návrh státního rozpočtu.

Vývoj v letošním roce ovlivňuje na výdajové straně pozitivně souhrn úsporných opatření ke stabilizaci veřejných financí přijatý v roce 2007, a na straně příjmové negativně zpomalení ekonomického růstu.

"Škoda, že se nám nepovedla avizovaná reforma veřejných financí. Loni jsme měli deficit rozpočtu jedno procento HDP, letos bude někde u 1,2 procent HDP. Na příští rok je předsevzetí ministerstva 1,6 procenta HDP. Skoro se mi zdá, jako by se zprvu zdánlivě liberálně smýšlející vláda začetla do učebnic moderních socialistů," dodal Michl.