Topolánek o krizi: Lidé budou říkat: tohle se za bolševika nemohlo stát

"S protikrizovým plánem jsme v podstatě hotovi. V krizové variantě počítáme s poklesem až do dvou procent," říká premiér Mirek Topolánek v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Přesně za týden balíček opatření projedná vláda a 18. února vše dostanou na stůl poslanci.

"Některé věci tam mohou přibýt, ale nedomnívám se, že se vládní návrh bude výrazně lišit od návrhů NERVu," dodává premiér.

HN: Co je tedy základem vašeho plánu?

Sedm tématických okruhů NERVu se týká podpory podnikání, soukromých investic, podpor zaměstnanosti, ekologických a infrastrukturních výdajů, principů na udržení podniků, poskytování provozního financování jak v době reorganizace, tak moratoria, tak konkursu, pokud probíhá. Nejlépe propracovaný a už se realizující balík je podpora exportu.

HN: Jak můžete podpořit lepší financování výroby a exportu?

Česká exportní banka může zjednodušit exportní úvěrování, nebo spíš přijímání záruk za úvěry. Odpisy klasifikovaných pohledávek, zrychlení vratek DPH, to jsou kroky, které by měly rozpohybovat finanční toky. Necelé dvoumiliardové garance do garančních institucí multiplikují až 80 miliard, což není málo. A my nově říkáme, že budeme garantovat až do 80 procent. A existuje prostor poskytnout na exportní záruky další miliardu, bude-li to potřeba.

HN: Boj s krizí je ale i otázka psychologie, lidé čekají na jasný signál do vlády. Proti vám stojí opozice, která lidem jasně říká: dáme vám peníze na nové auto, 13. důchod atd.
To můžete mít pravdu, ale tady platí, že tu máte 900 tisíc živnostníků, velkou skupinu důchodců... A ti v tomto smyslu nejsou ohroženi vůbec. Permanentně se jim zvyšují důchody a všechny ceny, které se jich týkají, jdou dolů. Jejich životní náklady se sníží, úroveň jejich důchodů se nesníží. Postiženou skupinou mohou být lidé v nízkopříjmových skupinách, kteří mohou přijít o zaměstnání. A tady je nejlepší motivací udržet jim pracovní místo i podporou jejich zaměstnavatelů.

HN: Je možné prosadit rychle návrh na celoevropské šrotovné?
Budu se o tom bavit s José Barrosem a nebudeme sami, kdo po tom bude volat. Už dnes je zřejmé, že díky šrotovnému v Německu se zvýší výroba malých automobilů ve škodovce. Ale to, co prohlásil Nicolas Sarkozy (výzva, aby se francouzská auta nevyráběla v Česku, ale ve Francii, pozn. red.), je neuvěřitelné. Jestli někdo chtěl vážně ohrozit ratifikaci Lisabonské smlouvy, nemohl pro to zvolit lepší prostředek a dobu. Nechci tím strašit, já pro Lisabon hlasovat budu, ale tohle je to rozhodování velkých o tom, co ovlivní náš život.

HN: To, jak se ČR vyrovná s krizí, rozhodne příští volby a voliči budou možná rozumět víc tomu, co jim říká opozice: tady máte peníze, a utrácejte.

Jestli to tak je, pak si lidé socialisty zaslouží. Já tomu ale nevěřím. Lidé mají oprávněný strach, ekonomická situace bude vážná, a já věřím, že lidé ocení zodpovědnost, přiměřenost a cílená opatření. Děsím se, že v parlamentu mohou projít populistické návrhy v řádech desítek miliard, a my dopadneme tak, že opatření nebudou cílená ani efektivní a navíc je nebudeme mít z čeho zaplatit.

HN: Mluvíte třeba o snížení spotřební daně u benzinu?

Například. Snižovat spotřební daň, když je historicky nejnižší cena ropy, pokládám za zcela protisměrné.

HN: Skoro z každé země přicházejí cifry, které vyčíslují rozsah vládní pomoci. Dá se to číslo říct za Česko?

Nenechte se tím omráčit, u nás to vzhledem k velikosti země a počtu obyvatel určitě nebude méně, pokud se spočtou všechny investice do infrastruktury. Dvě procenta HDP, myslím příjmová i výdajová strana, to určitě budou. To je až osmdesát miliard. S tím, jak se zhoršuje predikce, se prostor samozřejmě zužuje. Je tu ještě jeden ambiciózní cíl. I v materiálech NERVu je zavedení eura zmíněno jako stabilizační, byť teď nerealizovatelné opatření. Pokud bychom masivně porušovali maas-trichtská kriteria, pak se tento cíl oddálí ještě o další léta, proto nebudeme utrácet bezhlavě.

HN: Půjde váš plán do sněmovny jako jeden balík?

NERV předložil 34 opatření. Některé věci jsou sněmovnou těžko průchodné, některé jsou naopak docela jednoduché. Některá opatření budou dočasná, třeba odpisy. Kdokoliv se k tomu může během následujících dvou let vrátit a opatření protáhnout. Vláda ale musí mít na mysli i střednědobou udržitelnost veřejných rozpočtů, to je druhý nejdůležitější úkol.

HN: I za cenu prohraných voleb?

Moje odpovědnost je velmi vysoká, nečekejte ode mne laciná opatření. Kdybych přestal věřit tomu, že lidé v této zemi mají zdravý selský rozum, vůbec bych nemohl dělat politiku.

HN: Z čeho máte jako premiér v souvislosti s krizí největší strach?

Z nárůstu populismu a extremismu. Obecně z nárůstu socialismu. Je evidentní, že rétorika v Evropě jde směrem: konec liberálního kapitalismu, vše selhalo, musíme víc regulovat.

To by ale znamenalo prodloužení krize, podvázání ekonomiky. A strach mám z resentimentů. Lidé budou říkat: tohle se za bolševika nemohlo stát.

HN: Jak se premiér osobně na krizi připravil a jak se s ní vyrovnává?

Při mém příjmu, který ale může zítra skončit, mě to osobně nijak nepostihuje. Nemám naspořeno mnoho, ale nějaké úspory mám. Nijak zvlášť však připraven nejsem. Nemyslím, že by to mohlo nějak zvlášť poškodit mě, o to víc myslím na ty, kteří takový plat nemají a kteří se při každém výkyvu mohou propadnout pod hranici chudoby. Proto naše opatření směřují speciálně na tyto lidi.