Takových lidí, jako Přibyl, je dnes, a nejen ve fotbale, málo

Náhlé úmrtí Lukáše Přibyla zasáhlo každého, kdo tohoto veselého, vstřícného, stále optimisticky naladěného a nesmírně pracovitého člověka znal. Velkou bolest po jeho ztrátě pociťují nejen příznivci Bohemians a Sparty, ale i dalších českých klubů, odkud přicházejí jeho rodině projevy soustrasti.

Lukáše jsem blíž poznal jako tiskového mluvčího fotbalové Sparty, kde i jako velký fanoušek "klokanů" dokázal skloubit svůj vztah k Bohemians s prací v konkurenčním klubu.

Zaujal už stylem práce. Nikdy nepřikazoval, ale doporučoval, co považuje za vhodné a co se mu naopak nelíbí. Dokázal se o svých představách a návrzích bavit a nejednou uznal, že se mýlil a že jiné řešení je lepší. Proto se s ním ve Spartě při odchodu z Letné k "Botiči" neradi loučili.

Takhle se loučí fanoušci Bohemians s Lukášem Přibylem

I v pozici ředitele vršovického klubu zůstal skromný a pracovitý a i v nepříjemných situcích zůstával optimistou. Když byl obviněn a nakonec i potrestán podmíněným trestem za to, že první splátku za přestup záložníka Morávka do Schalke 04 použil neoprávněně na činnost Bohemians 1905 a nepředal ji správci konkurzní podstaty, stále věřil v obrat k vyjasnění celé kauzy. Při zmínce o tomto případu vždy jen zklamaně připomínal, že u soudu sedí často dlouhé hodiny a stále jen musí dokazovat, že ani v nejmenším nešlo o osobní prospěch, ale o ekonomickou pomoc tradičnímu fotbalovému klubu.

I při časovém zatížení si vždy našel čas popovídat si s Družstvem fanoušků, kterému nikdy nezapomněl děkovat za finanční pomoc v době ekonomických problémů klubu a bezbřehé povzbuzování ligového mužstva Bohemians 1905. Všichni příznivci ho uznávali jako pravdomluvného a seriozního člověka, na kterého se mohou spolehnout. Převážná většina mu nezazlívala další "změnu dresu" - po krátkém působení ve Sport Investu si to znovu namířil na Letnou, kde se stal místopřesedou představenstva.

Na cestě k plnému uplatnění svých schopností ho však už po několika týdnech zasáhl blesk z modrého nebe. "Jsem moc spokojený, i když práce mám až nad hlavu. Jsou to však vesměs povinnosti spojené se sportovní činností, bez intrik, řešení různých sporů a soudních jednání. Baví mě dělat věci, které mají smysl a nesou výsledky," usmíval se při našem posledním rozhovoru ještě před týdnem.

Těžko se hledají slova na rozloučenou s tímto skvělým člověkem. Snad jen to, že takových lidí, jakým byl Lukáš Přibyl, je dnes, a to nejen ve fotbale, velice málo.