Kabinet včera podpořil názor ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana, že při privatizaci Severočeských dolů a Sokolovské uhelné se má dát přednost zachování sociální stability na severu Čech před výnosem z prodeje státních podílů.
Ministr financí Bohuslav Sobotka se sice snažil resortní kolegy přesvědčit, že alespoň v druhém kole výběrového řízení by nabízená cena měla mít větší váhu, podle zdrojů obeznámených s jednáním však neuspěl.
Urban nyní tvrdí, že splnění vládních podmínek i nabídnutá cena mají mít při výběru kupce stejnou váhu, podle něj by ale nebylo vhodné před samotnou privatizací zveřejňovat očekávaný výnos.
Šéf resortu také potvrdil, že pravidla privatizace jsou nastavena tak, aby ze soutěže vyloučila spekulanty: "V žádném případě nechceme, aby došlo ke spekulativnímu odkupu v tom smyslu, že nabyvatel ve prospěch své výroby utlumí těžbu hnědého uhlí v České republice."
Jsou ale takové obavy na místě? Ekonomové tvrdí, že jsou přinejmenším přehnané a například zahraniční investory nelze dopředu podezřívat, že by přišli do země právě z těchto důvodů. Proto také dosud nabízené ceny považují za nízké. Jak to zatím vypadá, stát by za prosperující firmy, jejichž tržní hodnotu lze odhadnout na osm až deset miliard, získal přes čtyři miliardy korun.
I když téměř nikdo nevěří v katastrofické scénáře, je pravda, že zavření dolů by zničující účinek mělo.
Pokud by došlo naráz k propuštění všech zaměstnanců, místo by si muselo hledat přibližně deset tisíc lidí. Na Teplicku, Sokolovsku či Chomutovsku by ale šanci na nové uplatnění mělo jen minimum z nich. Například na chomutovském úřadu práce v současnosti "bojuje" o jedno volné místo osmatřicet uchazečů.
"Jestliže vezmu v úvahu nejhorší vizi, pro Chomutovsko by to znamenalo nových 1630 lidí v evidenci nezaměstnaných," říká ředitel úřadu práce Prokop Sýkora.
Ještě hůře by na tom bylo Teplicko, kde jsou Doly Bílina. "O práci by přišlo zhruba 3,5 tisíce lidí," říká mluvčí úřadu práce Tomáš Raichl. Někteří z nich pracují přímo v dolech, jiní v dceřiných společnostech či dodavatelských firmách jako ostraha, uklízečky či kuchařky.
Na vysoký výnos by tak vláda opravdu mohla postupně doplatit. Hrubý průměrný plat v hornictví je 17,7 tisíce korun. Z této částky by propuštění horníci dostávali zpočátku na dávkách v nezaměstnanosti 6,8 tisíce korun. Celkem by tak vláda musela měsíčně platit ze státního rozpočtu 68 miliónů korun. Horníci by navíc neplatili daně (zhruba dva tisíce každý) a navíc by jim musel stát hradit zdravotní pojištění. "Preferujeme proto sociálně únosnou privatizaci," říká ředitel úřadu práce v Sokolově Milan Niebauer.
Stejně hovoří i další znalci regionu. Senátor Richard Falbr k tomu ale dodává: "Divím se, že vláda doly vůbec privatizuje. Dobré zisky by měla, i kdyby si podíly zatím podržela. Z daní i případných dividend."
ČEZ se obává, str. 18

Jaké jsou zásoby hnědého uhlí