24. května (vlk-ihned, ABCNews) - Že pracovní stres, přepracování a workoholismus našemu zdraví neprospívají, je všeobecně známo. Nejnovější studie ale dospívá k mimořádně zajímavým výsledkům. Lidé vykonávající stereotypní až nudnou práci bez možnosti rozhodovat umírají dříve než ti ostatní, dokonce dříve než pracovníci na mimořádně náročných pozicích. Tvrdí to alespoň doktor Benjamin Amick a jeho tým z Centra pro zdravovědu z texaské univerzity v Houstonu.
Zaměstnání, kde mají lidé malou možnost ovlivnit co, kdy a jak budou dělat, se stávají nudnou rutinou. "Pokud lidé nemají smysluplné zaměstnání, ovlivňuje to jejich zdraví," tvrdí Amick. Tito lidé se daleko častěji začínají chovat rizikově. Při pasivním zaměstnání je obtížnější udržet pozornost a člověk si brzy připadá unavený. Boj s touto únavou zvyšuje produkci stresových hormonů.
Výsledky studie zveřejněné v časopise Psychosomatická medicína se opírají o data členů 5000 domácností, kteří se na výzkumu podíleli v letech 1968 až 1991. Rozdílná zaměstnání byla klasifikována podle možností rozhodovat, psychologických nároků, bezpečnosti, podpory týmu a fyzické náročnosti.
Lidé ze skupiny s nejméně příležitostmi rozhodovat měli o 43 % větší pravděpodobnost úmrtí než ti ze skupiny na druhém konci škály a tento rozdíl se udržoval deset let po opuštění zaměstnání. Lidé z pasivnější skupiny v těchto deseti letech po skončení zaměstnání umírali o 35 % častěji než jejich aktivnější kolegové.
Překvapivě ti, kteří pracovali na psychologicky náročných pozicích, nemají tendenci umírat dříve než méně stresovaní zaměstnanci.
"Nejsmutnější je, že víme jak učinit práci smysluplnou, aniž by to zvyšovalo náklady či snižovalo produktivitu, ale neděje se tak," říká Amick.
Studie tedy v závěru doporučuje zaměstnavatelům poskytnout lidem na stereotypem ohrožených postech alespoň malou šanci k aktivitě - ovlivňovat třeba pořadí úkolů, navrhovat zlepšení a zapojit je do týmové práce.
Nabízí se ovšem otázka, zda problém není také v tom, že lidé na "odpovědných" místech často vydělávají daleko více, než "nosiči vody". Mohou si tedy dopřát lepší životní úroveň, ať se týká kvality zdravotní péče, stravy či využití volného času. Do těchto souvislostí se ale studie nepouští, přináší fakta, které mohou interpretovat další obory.