Ulice řeckých měst obsadila nová generace bezdomovců. Z domů je vyhnala dluhová krize

Řecký boj o záchranu, který doprovází nutné a rozsáhlé škrty, se neprojevuje jen nespočtem vládních jednání, jednou generální stávkou za druhou a nezaměstnaností dosahující téměř dvaceti procent. Ekonomická krize s sebou přinesla také rostoucí počet lidí bez domova.

Říká se jim "noví bezdomovci" a na ulici se nedostali kvůli problémům s drogami a alkoholem, ale kvůli krizi. V rámci úsporných opatření ztratili práci a najednou neměli jak zaplatit daně nebo poplatky za bydlení.

Zimu přečkávají v parcích, v závětří u vchodů domů nebo na některém z průduchů aténského metra, kde se ohřívají teplým vzduchem.

Počet lidí bez domova od roku 2009, kdy řecká ekonomika odstartovala nejtěžší poválečné období, podle nevládních organizací stoupl o 25 procent a dosahuje teď dvaceti tisíc. A více než polovina z nich žije v ulicích Atén.

Vláda díky pomoci dobrovolníků poskytuje bezdomovcům při mrazivém počasí provizorní přístřešky či ubytování ve sportovních halách. Poslanci teď odsouhlasili ještě pomoc ve výši 800 tisíc eur.

Polovinu získají Atény, sto tisíc Soluň a 300 tisíc dostane Řecká pravoslavná církev, která každý den poskytne jídlo zhruba čtvrt milionu lidí, cituje ministra zdravotnictví Andrease Loverdose list Kathimerini.

Obě města si zároveň pronajmou neurčený počet hotelů, kde mohou bezdomovci přespávat. Cena v Aténách se přitom pohybuje už od tří eur za jednu noc.