Británie prosila USA, aby její loď vzaly do Perského zálivu proti Íránu

Pověst britské armády jako jedné z nejsilnějších na světě utrpěla těžkou ránu.

Na konci ledna se šestice válečných lodí Spojených států, Francie a Británie vydala do Perského zálivu, čímž chtěl Západ ukázat svoji odhodlanost bránit se proti případné íránské agresi.

Díky zdrojům z britského ministerstva obrany se v úterý ukázalo, že premiér David Cameron musel Spojené státy prosit, aby se jeho země této mise vůbec mohla zúčastnit.

Američané se původně chtěli spoléhat jen na svou flotilu, ale na naléhání prezidenta Nicolase Sarkozyho do akce zapojili i Francii.

Britové původně neměli nic proti samostatné americké misi, ale když se dozvěděli, že se jí budou účastnit i Francouzi, změnil údajně ministr obrany Philip Hammond názor. Následně se k němu připojil i Cameron.

Diplomatický boj

"Premiér byl úplně bez sebe. Říkal, že Británie se musí zúčastnit," citoval nejmenovaný zdroj z ministerstva deník Daily Mirror. "Vláda Jejího Veličenstva musela v podstatě Washington prosit na kolenou, abychom mohli jet. Bylo to příšerné," dodal.

Americkou flotilu vedenou letadlovou lodí USS Abraham Lincoln nakonec doprovodila britská loď Argyll a jedno francouzské plavidlo.

Nepoměr mezi počtem lodí jednotlivých států ukázal, že přítomnost Britů a Francouzů v misi měla spíše diplomatický než vojenský význam, uvedl deník Daily Telegraph.

V případě Velké Británie konkrétně hrozilo, že kdyby se akce zúčastnili pouze Francouzi, zvětšily by se pochybnosti o zvláštním vztahu USA a Velké Británie. Poprvé k tomu došlo, když Barack Obama označil jako své hlavní spojence Francouze.

Flotila válečných lodí zamířila do Perského zálivu na konci ledna v reakci na výhružky Teheránu, že zablokuje strategicky významný Hormuzský průliv kvůli plánovanému embargu na dovoz íránské ropy. Flotile se i přes počáteční překážky podařilo úžinou bez komplikací přejet.