Putin oznámil nákup nových zbraní. Podívejte se, co chce koupit ruské armádě

Vladimir Putin pokračuje v rozdávání předvolebních slibů různým skupinám voličů. Tentokrát přišla řada na vojáky a zaměstnance zbrojovek. Ruský premiér se osobně vypravil do Komslomolsku na Amuru, aby zkontroloval, jak se na Dálném východě vyrábějí nejmodernější stíhačky Suchoj T-50.

Ve stejný den ve vládním deníku Rossijskaja gazeta vyšel další z Putinových programových článků s titulkem "Být silný je zárukou národní bezpečnosti Ruska". Podle ruského premiéra v časech globálních hospodářských turbulencí vždy existuje hrozba mezinárodního válečného konfliktu.

"Proto bychom nikoho neměli pokoušet svou slabostí a nikdy se nevzdáme sil jaderného odstrašování, budeme je dál rozvíjet. Byly to právě ony, co nám v 90. letech zachovalo státní suverenitu, protože tehdy jsme, upřímně řečeno, jiné argumenty neměli," napsal Vladimir Putin.

Nyní je však situace jiná. Vláda minulý rok schválila program nákupu nových zbraní ve výši 20 bilionů rublů (asi 12,5 bilionu korun). "Prioritami jsou jaderné síly, kosmická obrana, komunikační a řídicí systémy, bezpilotní letouny a vysoce přesné zbraně," informoval Putin v článku.

"V nejbližším desetiletí armáda dostane 400 moderních mezikontinentálních raket, osm strategických ponorek, více než 600 nových letadel, 26 pluků bude vybaveno protiraketovými komplexy S-400," uvedl budoucí staronový prezident.

 

Další

Rusko podepsalo s Francií dohodu o pořízení čtyř vrtulníkových výsadkových lodí třídy Mistral. První dvě se budou stavět ve francouzské loděnici DCNS, zbytek pak licenčně v Rusku.

Otázkou ale je, zda se ambiciózní program podaří splnit. Loňské plány na pořízení nových zbraní prakticky zkolabovaly kvůli tomu, že ministerstvo obrany a zbrojní průmysl se nedokázaly shodnout na ceně.

"Už nikdy nesmí dojít k průtahům při uzavírání smluv. Jakékoli pokusy o neoprávněné zdražení nebo situace, kdy zisk zůstává nějakým prostředníkům, musejí být vykořeněny," hřímal Vladimir Putin na setkání s dělníky v továrně v Komsomolsku na Amuru.

Podle odborníků je problémem ruského vojenskoprůmyslového komplexu jeho zastaralost a neschopnost dostatečně rychle splnit velký objem zakázek. Vojáci také kritizují klesající kvalitu domácí zbrojní produkce.

Právě lidský faktor stál podle náčelníka generálního štábu Nikolaje Makarova za sérií neúspěšných zkoušek mezikontinentální rakety Bulava.

"Počet reklamací v roce 2010 narostl meziročně o 20 procent na 1764 případů. Za loňský rok to bylo ještě o 200 případů více," stěžoval si nedávno náměstek ministra obrany Alexandr Suchorukov.

Situace vedla k úvahám, že armáda bude kupovat moderní výzbroj na Západě.

"Nákupy techniky nám mohou sloužit jen pro získání technologií a znalostí. Třeba ve třicátých letech byly všechny tanky na bázi amerických a anglických strojů. A díky těmto znalostem naši inženýři vymysleli T-34, nejlepší tank druhé světové války," napsal Putin.

Propouštění policistů i vojáků

Ve vládě ale znějí hlasy volající po snížení výdajů na armádu a silové složky. Kvůli konfliktu ohledně zbrojení odešel loni v září dlouholetý ministr financí Alexej Kudrin.

Ministerstvo financí ale i nadále počítá s tím, že výdaje na silové složky, jež nyní činí asi tři procenta HDP, musejí klesnout. "Programu přezbrojení se to zatím netýká, ministerstvo počítá hlavně s propouštěním vojáků a policistů," uvedl ekonomický komentátor listu Novaja gazeta Nikolaj Vardul.

Rozpočet na nové zbraně, který nyní dosahuje asi jednoho procenta HDP a má dále růst, ale ještě není definitivní. "Na samotném ministerstvu obrany počítají s tím, že ke škrtům nakonec dojde," uvedl Vardul.