Čína dobývá vesmír vlastní cestou. Staví kosmickou stanici

Čína zveřejnila záměr vypuštění vlastní kosmické stanice okolo roku 2020. Potvrzuje tím své postavení třetí kosmické supervelmoci - a současně i pokračující nechuť podílet se na mezinárodních programech výzkumu vesmíru.

"Setkávání a spojování kosmických lodí a modulů je nyní nejbližším cílem našeho vesmírného programu," uvedl Ťiang Kuo-chua, šéf výcvikového centra pro kosmonauty v Pekingu. "Práce začaly loni v listopadu, nyní je tento program ve stádiu technických příprav a testů."

Nebeský palác

Základní modul stanice Tchien-kung-1 (Nebeský palác 1) by měl být vypuštěn už v první polovině letošního roku. Má hmotnost necelých 9 tun, maximální průměr 3,4 metru a délku 10,5 metru. Kromě spojovacích uzlů pro připojování kosmických lodí a dalších prvků stanice obsahuje také laboratorní a servisní modul.

Ještě do konce letošního roku se k němu má připojit kosmická loď Šen-čou 8 v bezpilotním režimu. Následujícího roku se v Nebeském paláci 1 vystřídají dvě posádky.

Program pak bude pokračovat vypuštěním dalších dvou stanic. Tchien-kung-2 vzlétne roku 2013 a umožní dvacetidenní pobyt tří kosmonautů. Tchien-kung-3 se na oběžnou dráhu dostane o dva roky později. Bude sloužit především k testování systémů udržujících životní podmínky na palubě stanice. Tři lidé v ní mají strávit až 40 dní.

Program na deset let

Zkušenosti získané z letů stanic Tchien-kung by měly okolo roku 2020 vyústit do stavby velké stálé orbitální základny. Ta se bude skládat ze základního spojovacího modulu, dvou laboratorních modulů a dvou dalších míst pro připojení kosmické lodi Šen-čou a nákladní bezpilotní lodi, na jejichž konstrukci Číňané usilovně pracují.

Vývoj této relativně velké stanice potrvá přibližně deset let a na oběžné dráze se bude sestavovat mezi lety 2020 až 2022. Hmotnost po dokončení má dosáhnout 60 tun. Základní modul o hmotnosti 20 až 22 tun bude dlouhý 18 metrů s maximálním průměrem 4,2 metry. Tři kosmonauté budou moci na stanici dlouhodobě provádět biologické, medicínské a materiálové experimenty.

"Stanice bude menší než ISS, která má 419 tun, i než někdejší ruská stanice Mir (137 tun)," uvedl Pchang Č'-chao z čínského kosmického programu pro měsíčník Space International. "Ale je to třetí vícemodulová stanice na světě, jejíž konstrukce vyžaduje zvládnutí mnoha náročných technologií."

Čínské úřady už vyzvaly veřejnost, aby prostřednictvím elektronické pošty zasílala návrhy na pojmenování stanice i nákladní lodi a symboly programu. Vybraná jména budou oznámena do konce června.

"Cítíme, že veřejnost naší země by měla být do programu více vtažena," uvedl Wang Čao-jao, mluvčí čínského kosmického programu. "Úspěchy v kosmickém výzkumu jsou věcí, která posiluje národní hrdost."

Ambiciózní plány

Program pilotovaných letů a stavby kosmické stanice potvrzuje snahu Číny jít ve vesmíru svou vlastní cestou. Podle profesora Ťiang Kuo-chua ale účast na mezinárodních projektech přesto není vyloučená. Spojovací uzly stanice údajně mají být navržené tak, aby byly kompatibilní s technologiemi používanými na Mezinárodní kosmické stanici. Číňané také předpokládají výměnu poznatků mezi kosmickými agenturami různých zemí.

Čína má i další ambiciózní plány. Podle některých zpráv zahájila vývoj silnějšího raketového nosiče a v dlouhodobější perspektivě vážně uvažuje o pilotované výpravě na Měsíc. V příštím roce by chtěla vypustit automatickou sondu k Marsu.

Američané, jejichž pilotovaný program stagnuje, toto úsilí sledují se smíšenými pocity.

"Čína využila úpadek amerického kosmického úsilí ke zvýšení své mezinárodní prestiže," hořce konstatovala Joan Johnson-Freeseová, šéfka oddělení národní bezpečnosti na Naval War College v Newportu. "Mnozí Američané to vnímají tak, že Číňané nás už v mnoha oblastech předehnali, zatímco Amerika stále klesá dolů."