Poslední let Endeavouru: Postřelená politička drží palce manželovi

Velitel Mark Kelly bude mít při posledním startu raketoplánu Endeavour naplánovaném na pátek 29. dubna o jednu starost víc: mezi diváky bude na kolečkovém křesle také jeho manželka Gabrielle Giffordsová.

Kongresmanka za Arizonu přesvědčila lékaře, že cestu na floridský kosmodrom zvládne i navzdory vážnému střelnému poranění mozku, které jí v lednu způsobil šílený atentátník.

Na tiskové konferenci 26. dubna k tomu Kelly řekl: "Je skvělé vidět, že Endeavour je připravený. A jsem šťastný, že moje žena bude moci být na startu."

Hlavní důvod zájmu o kosmickou misi STS-134 je ale jiný. Půjde o poslední let raketoplánu Endeavour a předposlední let celého programu Space Shuttle. V podstatě jde o o začátek loučení s americkou astronautikou, protože náhrada za raketoplány je v nedohlednu.

S Krtečkem na oběžnou dráhu

Endeavour se do flotily amerických kosmických raketoplánů Space Shuttle zařadil jako poslední - představoval náhradu za stroj Challenger ztracený při havárii v lednu 1986. Jméno dostal po lodi HMS Endeavour, na níž se plavil slavný britský mořeplavec James Cook. Do vesmíru se tento raketoplán poprvé podíval v květnu 1992 při misi STS-49, jejímž hlavním posláním bylo snést z oběžné dráhy zpět na Zemi poškozený telekomunikační satelit Intelsat VI.

Od té doby absolvoval Endeavour 24 výprav, mezi nimiž nechyběly servisní mise k Hubbleově kosmickému teleskopu, experimenty s orbitální laboratoří Spacelab, ale především doprava dílů na stavbu Mezinárodní kosmické stanice (ISS). To je také hlavní náplní jeho poslední, pětadvacáté cesty do vesmíru. V jeho nákladovém prostoru bude mimo jiné také zařízení AMS-02 (Alpha Magnetic Spectrometer) určený pro fyzikální výzkum a platformu ExPRESS - modul pro provádění vědeckých experimentů vně stanice. A k tomu samozřejmě zásoby a materiál.

Poslední let Endeavour potrvá dva týdny, posádka bude šestičlenná. Evropskou kosmickou agenturu v ní zastupuje italský astronaut Roberto Vittori.

Za Českou republiku se mise účastní plyšová figurka populárního Krtečka, kterou s sebou slíbil vzít letový specialista Andrew Feistel. Dostal se k němu přes svou ženu, která je zčásti českého původu. Ze stejného důvodu měl Feustel při své kosmické cestě roku 2009 (STS-125) sebou Nerudovy Písně kosmické.

Takovou loď už nikdo nepostaví

Lety raketoplánů Space Shuttle mají pro Američany (ale i pro všechny příznivce astronautiky) stále trpčí příchuť - a ani STS-134 nebude výjimkou. Platí pro ně zřejmé totéž, co bylo kdysi proneseno v souvislosti s tzv. čajovými klipry, posledními nejrychlejšími, nejkrásnějšími a největšími plachetnicemi, které se zrodily už za éry parníků: takovou loď už nikdy nikdo nepostaví.

Raketoplány jsou největším, nejkomplikovanějším, nejkrásnějším, ale také nejkontroverznějším pilotovaným kosmickým dopravním prostředkem. Program původně vznikl jako součást strategie hvězdných válek, kde měly sloužit pro dopravu a údržbu těžkých komponent na oběžné dráze.

I proto se při návrhu příliš nešetřilo – a navzdory předešlému ujišťování nebyl provoz těchto opakovaně použitelných kosmických prostředků ani levný, ani bezpečný. Naopak, dvě tragické havárie vrhly na celý program temný stín.

O tom, že Space Shuttle bude třeba nahradit, věděli Američané dlouho. Výsledkem této snahy byl návrat ke klasickým lodím a projekt Constellation - univerzální kosmické stavebnice pro pilotované lety na oběžnou dráhu, k Měsíci i k Marsu. Barack Obama však už rozjetý program bez náhrady zrušil. Zůstala z něj jen piltovaná loď Orion, zcela nesmyslně však koncipovaná jako záchranný člun pro ISS.

Do vesmíru ještě v létě poletí raketoplán Atlantis při misi STS-135 a tím celý program skončí. Američané se do vesmíru dostanou jen na ruských lodích Sojuz. Představa, co raketoplány nahradí, zatím neexistuje - pouze mlhavé přísliby trpasličích lodí nabízených soukromými výrobci, například Dragon společnosti SpaceX. Jejich dokončení a certifikace pro cesty s lidmi na palubě však jsou v nedohlednu.