Vláda má po včerejšku rozpočet, díky kterému může příští rok utratit 908 miliard korun. Ministr financí Bohuslav Sobotka i premiér Stanislav Gross jsou přesvědčeni, že tyto peníze přinesou zemi prosperitu. Mezi renomovanými ekonomy je těžké najít někoho, kdo by tento názor bezvýhradně sdílel.
"Důležité reformy se stále odkládají, a tak je vláda při přípravě rozpočtů stále velmi svázána povinnými výdaji a nemá možnost investovat tam, kde by zemi nejvíc přispěly k prosperitě," říká Ondřej Schneider z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy.

Jak hospodaří úspěšní
Srovnání, za co utrácejí peníze daňových poplatníků čeští politici, s rozpočty úspěšných evropských zemí ukazuje, proč se kvalita života i schopnost uspět v mezinárodní konkurenci zvyšuje v tuzemsku pomalu.
Ze státních rozpočtů Irska i Finska je na první pohled zřejmé, že byly sestaveny s důrazem na prosperitu. Srovnání nemůže být zcela přesné, protože zmíněné země mají rozdílně postavené rozpočty, podstatné trendy však ukáže.
Prvním rysem, v němž se liší od hospodaření Česka, je úspornost. Ani jedna ze zmíněných zemí si nežije nad poměry a nechystá se příští rok utratit výrazně více, než vybere na daních. Česko ano: schválený schodek činí 3,7 procenta výkonu ekonomiky. Finové počítají se schodkem jen půl procenta svého hrubého domácího produktu, Irové s 0,8 procenta.
Dalším rozdílem je důraz na investice, jež přinášejí největší prosperitu - do znalostí a schopností.
"Náš rozpočet je orientován na budoucnost. Představuje také zvýšení výdajů na vysoké školy, vědu a výzkum," konstatoval ministr financí Bohuslav Sobotka.
Výdaje rozpočtu však jeho slova potvrzují jen zčásti. Investice do vědy sice vzrostou z letošních 14,7 na 16,5 miliardy, což je největší vzestup za posledních pět let. Univerzity si však polepší o 1,9 miliardy na 19,9 miliardy a to je nejmenší přilepšení za poslední čtyři roky.
V celkových investicích do vzdělání zaostává Česko výrazně za Irskem i Finskem. Z českého státního rozpočtu jde na školství 11 procent, z finského 16 a z irského dokonce ještě o procento navíc. "Obě země mají přitom co do vzdělanosti veliký náskok. Výrazně více by měl dávat ten, kdo potřebuje ty schopnější dohnat," poznamenává sociolog Petr Matějů.

Promyšlené sociální sítě
Ekonomové nejvíce kritizují hospodaření českých politiků kvůli vysokým útratám za podpory, důchody a sociální dávky.
Velmi sociální Finsko, které patří k zemím přerozdělujícím největší část výkonu ekonomiky, dává na dávky a podpory podstatně méně. Méně dává i liberální Irsko, proslulé nízkými daněmi. I tam za ně však politici utratí velmi významnou část příjmů.
Jsou zde však dva významné rozdíly. Ani jedna země, na rozdíl od Česka, nenabízí sociální síť, na kterou nemá. Obě zároveň propracovaly systém sociální pomoci, který neudržuje lidi s nízkými příjmy nečinně na dávkách, ale naopak jim pomáhá dostat se do vyšších společenských pater.
Každý student univerzity, který nežije doma s rodiči, dostane ve Finsku měsíčně od státu 254 eur, k tomu navíc státní garanci 300 eur na studijní úvěr. Ve Finsku se přitom neplatí školné, takže studenti využívají půjčky na knihy či cestování. Český státní rozpočet takovouto cestu dětí z chudých rodin ke kvalitnímu vzdělání nenabízí.
Česko naopak na jedné straně utrácí za sociální výdaje velmi vysoké sumy, v příštím roce půjde na důchody, sociální dávky a podpory v nezaměstnanosti 334 miliard korun. Tyto peníze však na rozdíl od Irska nebo od Finska nepomáhají lidem z chudších rodin dostat se do středních tříd a mezi elitu.
Také proto OECD mohla v nedávné studii upozornit, že šance dítěte z dělnické rodiny na získání univerzitního titulu je jedna z nejmenších ve vyspělých zemích.
Komunisté pomohli Grossovi zastavit Kalouska, str. 3 Přehled výdajů, které plánuje stát, str. 3 Komentář, str. 8

S KOLIKA PĚNĚZI BUDOU HOSPODAŘIT VLÁDY

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru