"Význam amazonského pralesa pro podnebí naší planety nesmí být podceňován," zdůraznil autor nejnovější studie WWF Daniel Nepstad. "Je zásadní nejen pro snižování světových teplot, ale také jako velký sladkovodní zdroj, který může ovlivňovat některé mohutné oceánské proudy. Navíc je obrovským úložištěm oxidů uhlíku," dodal. Informaci přinesla agentura AP.
Amazonský prales pokrývá více než 4,1 milionu kilometrů čtverečních plochy a zaujímá skoro 60 procent brazilského území. Je zásobárnou jedné pětiny světové sladké vody a asi 30 procent světových rostlin a živočichů, z nichž mnohé ještě ani nebyly objeveny, píše AP.
Pokud bude v příštích letech pokračovat odlesňování, rozšiřování stavů dobytka a vlny sucha, mohlo by to vyústit ve zmizení 55 procent pralesa. Jestliže množství srážek poklesne v Amazonii o deset procent, jak se předpokládá, vytratí se další čtyři procenta.
"Potřebujeme podporu ostatních zemí"
Vědci tvrdí, že vzrostou-li světové teploty o více než dva stupně Celsia nad předindustriální úroveň, dopady na životní prostředí budou enormní. Bude více záplav, vln sucha, vzroste hladina moří a počet úmrtí lidí na vedra a nemoci.
"Stále můžeme zastavit destrukci Amazonie, ale potřebujeme k tomu podporu bohatých zemí," uvedla analytička Světového fondu Karen Saussunová. "Náš úspěch při ochraně Amatonie záleží na rychlosti omezení emisí bohatých zemí," dodala.
"Nezachráníme-li Amazonii, bude nesmírně obtížné udržet růst teplot na dvou stupních Celsia," řekl Nepstad.
Podle WWF by odlesnění Amazonie mohlo uvolnit do roku 2030 do vzduchu 55,5 až 96,9 miliardy tun oxidu uhličitého, což představuje až dvouleté globální emise oxidů uhlíku.
