Výbuch násilností, kterého se Nizozemci minulý týden obávali, se nekonal. Kontroverzní snímek Fitna (Rozvrat) pravicového poslance Geerta Wilderse, který na patnáctiminutové ploše tvrdě kritizuje islám i korán, vyvolal ve světě nepřehlédnutelné protesty. Obešly se ale bez obětí.
Pro srovnání: při otištění karikatur proroka Muhammada na podzim roku 2005 vypukly násilnosti v Dánsku a v muslimských zemích po celém světě. Zemřelo při nich asi 50 lidí a byly napadeny tři dánské ambasády.
Podívejte se na profil Geerta Wilderse - ZDE
Tentokrát byla odezva nepoměrně zdrženlivější. "Film byl přijat v klidu," konstatoval list Het Almeen Dagblad.
|
ČTĚTE VÍCE |
Muslimská obec v Nizozemsku vyzvala zahraniční muslimy, aby se neuchylovali k násilnostem. Ti uposlechli.
"Ohavný čin"
Nikde nebyly hlášeny incidenty. I demonstranti v pákistánském Láhauru se spokojili s hesly typu "Nenávidíme necivilizovaný Západ." V Karáčí na jihu země žádali přerušení diplomatických styků s Nizozemskem.
Protestovaly i vlády. Írán vyzval evropské země, aby šíření snímku neprodleně zablokovaly. Teherán jej interpretoval jako "ohavný čin", jenž ukazuje pomstychtivost, kterou chová Západ vůči muslimům. V neděli si íránské ministerstvo zahraničí předvolalo nizozemského velvyslance, aby mu předalo protest. Žádá, aby Evropa film zastavila.
Ten se ale šíří po internetu, takže se jedná o těžko splnitelné přání. Teherán navíc hrozí diplomatickými sankcemi i bojkotem nizozemských výroků, stejně jako třeba Egypt. Ozvala se rovněž teroristická organizace Al-Káida, která vyzvala k útokům na vojáky aliance v Afghánistánu.
Nicméně: očekávané bouře násilností se tentokrát nedostavily. Čím to je?
Osamělé gesto
Jednak snímek není tak výbušný, jak se předpokládalo.
Film kompiluje vražedné akce muslimských extremistů i nenávistné projevy kleriků, které prokládá citacemi veršů z koránu. Vše je ale v rovině náznaků, včetně závěrečného trhání stránky koránu.
Snímek se objevil na četných webových serverech evropských pravicových stran a jejich odkazech, takže si každý mohl udělat obrázek. Česká nacionalistická strana oznámila, že plánuje veřejnou projekci.
Filmu přitom předcházely takové obavy, že skutečná verze přinesla politikům spíše úlevu.
Je tu i další důvod: muslimové si zřejmě vzali z vlny protestů před třemi lety jisté ponaučení.
Protesty proti dánským karikaturám nesly znaky organizované kampaně. Nepříčetné chování demonstrantů tehdy ale jako by karikaturám přitakávalo: rozvášnění muslimové se jevili jako symbol netolerance a fanatismu. To podle všeho nechtějí opakovat.
Tentokrát navíc působí kontroverzní dílo jako poněkud osamělé gesto. Wildersův film byl ještě před svým zveřejněním interpretován jako xenofobní počin. Nedostalo se mu proto v Evropě stejné podpory jako dánským karikaturistům. Ministři zemí EU jej odsoudili, jakkoli se jedním dechem zastali svobody projevu.
Svět islámu tedy nemohl mít obvyklý pocit, že za vším stojí západní vlády.
Byť reakce muslimů nenaplnila hrozivé scénáře, nemusí to platit dlouho. V záplavě zpráv z Nizozemska téměř zanikla zpráva, že berlínské divadlo Hanse Otty se chystá uvést inscenaci Satanských veršů Salmana Rushdieho. Němečtí policisté už proto mají pohotovost. Rushdie strávil kvůli hrozbám zabitím léta na útěku.
"Sledujeme situaci, pokud se objeví nějaké konkrétní vyhrůžky, doporučíme divadlu hru stáhnout," řekl oblastní policejní šéf Mathias Tänzer.
|
Oponenti jej nazývají provokatérem, lidé z jeho okolí "nejpaličatějším člověkem na světě". Radikální stoupenci islámu jsou podrážděni jeho výroky, kterými klade rovnítko mezi Hitlerův Mein Kampf a nejcennější knihu všech muslimů - korán.
Stoupenci jej ale označují za posledního politika, který k lidem hovoří jasně. Wildersův tah na branku ostatně ocenila i nizozemská rozhlasová stanice NOS, která mu loni udělila titul Politik roku. Ocenila jeho schopnost dominovat politickým debatám a získat publicitu pro své názory. To ilustruje i celá aféra okolo zveřejnění filmu.
Poslední týdny se na něj valily odsudky vládních politiků i občanských aktivistů. Jeho chystaný film označovali za nenávistné a xenofobní gesto. Wilders na výpady takřka nereagoval.
A jaký je výsledek? Jeho jméno letos neustále okupovalo světové zpravodajství. A film nakonec nevypadá tak provokativně, jak se čekalo.
"Wilders nastoluje svou agendu, ostatní mu jen zobou z ruky," řekl agentuře Reuters politolog Andre Krouwel z amsterdamské Svobodné univerzity. "Je to velmi chytrý politik." Jeho neústupnost kontrastuje se snahou nizozemské vlády o "ofenzivu šarmu", která by měla zmírnit očekávané diplomatické i obchodní ztráty Nizozemců v muslimském světě.
Wilders viní vládu z kapitulace před islámem, nehodlá slevit ze svých stanovisek. "Nebylo to záměrem, ale lidé se mohou cítit filmem dotčeni, to je ale jejich problém," poznamenal nevzrušeně v jednom televizním rozhovoru.
Jízlivostí tak trochu připomíná své dva předchůdce: radikálního populistu Pima Fortuyna a režiséra Thea van Gogha, kteří rovněž kritizovali islám.
Fortuyna zavraždil mladý levicový extremista, van Gogha muslimský přistěhovalec. Mnozí mají pocit, že Wilders je dalším na řadě. Už léta jej střeží početná ochranka. Značně mu to ztěžuje běžný život.
Z přímočaré rétoriky ale neubral. "Projděte se po ulici, už nemáte pocit, že žijete ve vlastní zemi," tvrdí. "Než si toho všimnete, bude tu víc mešit než kostelů."
Wilders pochází z katolického prostředí. Jakkoli se často odvolává na křesťansko-židovské tradice, není věřící. Klade důraz na nizozemskou otevřenost a svobodu, kterou podle jeho názoru nápor islámu zadusí.
Fortuyn přitom zdůrazňoval, že nemá nic proti imigrantům, v přelidněné zemi jen prostě není pro další místo. Chlubil se vztahy s Maročany.
Rovněž Wilders se brání, že nemá nic proti nově příchozím. Koneckonců: za manželku má Maďarku. Imigranti by se ale podle jeho představ měli přizpůsobit nizozemským tradicím a být hostitelské zemi loajální.
Ve vytrvalé neústupnosti se skrývá jeho výhoda i největší riziko: zaklel se do role sólového hráče. "Je to jistě velmi talentovaný politik, ale monomaniakální, vše se soustředí jen na jeho osobu," řekl BBC jeho bývalý politický kolega Jan Spruyt. |
Čtyřiačtyřicetiletý Geert Wilders, poslanec krajně pravicové Strany za svobodu, je obtížně přehlédnutelným mužem. Kvůli kštici blonďatých vlasů si vysloužil přezdívku "Mozart." Ještě více vyčnívá v politice, do které vstoupil přímočarou kritikou islámu.
