Články Jana Macháčka čtu obvykle se zájmem. Tentokrát však musím reagovat na text, který se mu nepovedl. Do komentáře Důvod pro školné (HN 11. 10.) se vloudilo tolik nepřesností a chybné logiky, že na něj musím "úředně" odpovědět.


Čísla, jaká nemají obdobu
Český vzdělávací systém je sice odlišný od mnoha jiných zemí, ale neznamená to, že je špatný a nevýkonný. V pláči nad školstvím zapomínáme, že jsme evropskou špičkou ve vzdělávání středním a absolutní špičkou ve vzdělávání profesním. Přes devadesát procent mladých Čechů má střední vzdělání a neskutečných téměř osmdesát pět procent prochází vzděláváním profesním. Jsou to čísla, která nemají v Evropě obdoby.
Pokud jde o vysoké školy (terciární vzdělávání), nastupuje na ně už téměř polovina populace. Za pouhé čtyři roky to bude kolem 55 %. To je s ohledem na strukturu středních škol, které v řadě oborů poskytují vzdělání srovnatelné s "terciárním" studiem v jiných zemích, již blízké optimu.
Jan Macháček si prostě plete celkový počet absolventů vysokých škol v populaci a počet mladých, kteří na školy nastupují. To je příčinou chybných závěrů. Podobně se věc má i s požadavkem školného, které zdůvodňuje nedostatkem míst na vysokých školách. Míst je dost a je jich srovnatelně s nejvyspělejšími zeměmi, pokud si ovšem nepleteme univerzitní a neuniverzitní úroveň.
Financování vysokých škol se za uplynulé čtyři roky zvýšilo o celých padesát procent, což je údaj, který opět nemá v Evropě obdoby.
Je ale pravda, že školy se dosud rozvíjely příliš extenzívně a máme jen málo nástrojů na ocenění efektu vzdělání. Kdybychom v rámci jednotlivých oborů školám rozdělovali veřejné peníze také podle toho, jak se absolventi uplatní (jaké platí daně), bylo by to dostatečně účinné a neživili bychom rozsáhlou byrokracii, které je u školného zapotřebí - odložené školné totiž musí někdo evidovat a vymáhat.
Nakonec si autor klade otázku, proč má dělník nebo středoškolák platit školy vysokoškolákům. Odpověď najde v úvodu vlastního článku: největší daně platí statisticky vysokoškoláci, platí tak tedy i "své" odložené školné.
Kdyby si pan Macháček důkladněji prostudoval rozložení daňových příjmů podle plátců, zjistil by, že dnešní vysokoškoláci ze svých daní platí nejen své školy, ale velkoryse platí i velkou část toho, co spotřebovávají lidé s nižším vzděláním. Zejména důchody a zdravotní péči.


Tajemství výplatních pásek
Přes pražské výplatní pásky také nevidíme, že více než polovina české populace bere méně než 16 tisíc hrubého.
Vysokoškolák stojí rodinu měsíčně kolem pěti tisíc korun. Dva vysokoškoláci už vydají skoro na celý plat. Po absolventovi školy pak chceme, aby pracoval, založil rodinu, měl děti a platil hypotéku. Pokud mu v tomto období naběhne placení odloženého školného, nečekejme, že zajásá. Školné by se tedy muselo kompenzovat jinou formou podpory mladých rodin.
Autor je stínovým ministrem školství za ČSSD
Související