Po loňském průkopnickém kroku Pivovaru Klášter, který jako první český výrobce piva vstoupil do Číny, se na tento největší pivní trh na světě letos vydá i Pivovar Černá Hora. Ten chce ve druhém pololetí poslat do Asie prvních tisíc hektolitrů. V příštích letech pak nejméně pětinásobek. "Vývoz může ještě stoupat, záleží na tom, jak se pivovar na čínském trhu prosadí," řekl včera šéf pivovaru Jiří Fusek. Do budoucna nevyloučil ani možnost výstavby pivovaru přímo v Číně.

Středočeský Pivovar Klášter do Číny od loňského května posílá měsíčně jeden kontejner, tedy asi 120 hektolitrů. "Není to velký objem, zvláště když obchod trvá jen od března do září. Ekonomický přínos tedy není velký, ale doufáme, že prodej poroste, Je to velký trh, a když už jsme na něj pronikli, bylo by škoda ho hned po roce opouštět," vysvětluje Jiří Žwak, ředitel společnosti Ekoholding, která Klášter vlastní.

Ten do země vozí světlý jedenácti- a dvanáctistupňový ležák v třetinkách, které jsou oblíbenější než půllitrové lahve. Jeho pozici má posílit i další distributor, s nímž majitelé jednají už příští měsíc. "Poté, co dovozce zvládl doklady a celní sklady, žádné složitější peripetie už neevidujeme," ocenil přístup Číňanů Žwak

Další české pivovary i přes silný export, na který míří přes tři miliony hektolitrů piva, ale zatím o Čínu zájem nemají. Může za to velká dopravní vzdálenost a velmi levný trh. Podle Fuska Číňané zatím piva nerozlišují a pijí, "co teče". Proto je i trh druhově chudý a také velmi roztříštěný. "Spotřebu hodně ovlivňuje ekonomická vyspělost regionů. V průmyslových, hospodářsky silných částech je podstatně vyšší než v těch zemědělských," řekl už dříve HN Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru.

I proto zatím na čínském trhu při nízkých obchodních maržích dominují vesměs levná místní piva nebo piva vyráběná v licenci. Dovoz dražších originálních piv ze zahraničí sice zvolna roste, ale tvoří jen dvě až tři procenta spotřeby. To je i jeden z důvodů, proč Čína již není mezi 10 největšími dovozci piva na světě. Přitom ještě v roce 2001 dovezla 2,6 milionu hektolitrů piva, ale v dalších letech už ze statistik vypadla.

V zemi s více než miliardovou populací se tak sice loni vypilo 308 milionů hektolitrů piva, ale jde hlavně o místní značky, za nimiž v řadě případů stojí i hlavní světoví hráči. Ti tvrdí, že zdejší trh nabízí mnohem vyšší, až dvouciferný růst. To je v porovnání se stagnujícími trhy v Americe a Evropě velmi lákavé. Spotřeba v Číně činí 28 litrů na hlavu a rok. To je třetina proti Evropě a USA a pětina v porovnání s Českem.

Do Číny se zatím nedostávají ani piva typu Pilsner Urquell a Staropramen, která mají za zády finanční sílu nadnárodních vlastníků SABMiller, respektive InBev. Oba koncerny loni v Číně výrazně posílily, ale s jinými než českými pivy.

"Naše piva jsou určená pro zralý trh nebo tam, kde nás znají," uvedl Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Podle něho se čínský pivní trh musí nejdříve rozvinout. "Číňané musí nejprve získat nátisk a chuť. Dnes pijí pivo jen na žízeň," dodal ředitel.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE.
Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru