Úřady chystají elektronický registr přestupků


Když pražští strážníci nedávno přijeli do obchodu s elektronikou, kde prodavači chytili zloděje, hned věděli, na čem jsou: byl to tentýž člověk, kterému před pár hodinami vypsali pokutu za podobnou krádež - jen na jiném místě. Ale protože škoda byla jen pár tisíc, znovu ho museli propustit jen s pokutou.

Právě trestání těchto drobných porušení zákona, kterých se v Česku stanou ročně statisíce, čeká nejspíš velká změna. Ministerstva vnitra a spravedlnosti chtějí zřídit centrální rejstřík, kde by se krádeže, podvody nebo vyhrožování násilím zaznamenávaly. Policisté by díky tomu velmi rychle odhalili recidivistu - toho by pak čekal mnohem přísnější trest a možná dokonce soud.

Zatím vyváznou bez trestu

Dnes totiž policisté nedokážou zjistit, co všechno už má přistižený na svědomí. A tak se stává, že vyvázne třeba jen s domluvou.

Pokud by měli k dispozici elektronický registr, mohli by si nejen policisté, ale i žalobci, soudci nebo vybraní úředníci z radnic vyhledat, co v minulosti zadržený člověk provedl. A to nejen v případech majetkových, kdy vznikne škoda do pěti tisíc korun. Ale že byl třeba viníkem vyhrocené hádky se sousedy anebo méně závažného ublížení na zdraví. Podobně dnes funguje registr trestných bodů pro řidiče.

Dvakrát - a pak soud?

Jak potom recidivisty postihovat, na to jsou nyní dva pohledy.

První je zpřísnění zákona podle hesla dvakrát a dost. Tedy dva stejné přestupky by se potřetí okamžitě staly trestným činem a o vině by pak rozhodoval soud. Tresty by mohly být mnohem vyšší než při pouhém přestupkovém řízení, které dnes nejčastěji vedou radniční komise.

Druhá možnost je, že by ten, kdo páchá stejný přestupek opakovaně, dostal pokaždé vyšší trest - například pokutu. Případně se mohou tresty sčítat.

"Zatím dáváme dohromady možnosti a také zkušenosti ze zahraničí. Do půl roku to budeme mít sepsané," potvrdil Václav Henych, šéf legislativní sekce ministerstva vnitra.

Mnohem pravděpodobnější se zdá druhá možnost. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, jehož úřad na přípravě rejstříku spolupracuje, se totiž bojí, že by "dvakrát a dost" zahltilo už tak přetížené soudy. Přestože občanští demokraté právě toto opatření před volbami slibovali.

"Aby se každá recidiva dostala k soudu, muselo se konat hlavní líčení, musel přijít advokát, státní zástupce a zabývala se tím celá ta justiční mašinérie, to by nebylo efektivní," vysvětlil ministr Pospíšil.

Může se předejít tragédii

Sčítání přestupků by však mohlo předejít i tragédiím. Ladislav Pacovský před čtyřmi lety zastřelil v jihočeských Litvínovicích tři osoby. Přitom lidi ve vesnici už dlouho terorizoval, jenže úřady řešily každý jeho přestupek zvlášť a Pacovský vždy vyvázl.

Obyvatele Moravského Berouna zase už dlouho trápí "známá firma", muž, jenž se pravidelně opijí a dělá výtržnosti. A zdejší policisté přiznávají, že proti němu nic nezmůžou.

Komplexní databáze přestupků ale přinese ještě jeden efekt: protože si dnes přestupky eviduje každá radnice sama, stačí, aby se člověk přestěhoval, a v novém bydlišti se o jeho dřívějších prohřešcích zpravidla nic nedozvědí.

"Údaje nám chybějí. Mnohdy se stane, že pustíme člověka s domluvou, protože vypadá dobře, chová se slušně, a přitom má zase sebou deset krádeží v supermarketu všude po republice. Tohle vědět, tak na něj hledíme úplně jinak," vysvětlil náměstek pražských strážníků Ludvík Klema.

Polovina všech přestupků v hlavním městě jde přitom na vrub právě mimopražských pachatelů. Ročně tady jen městští strážníci řeší 100 tisíc přestupků.

Nápad na zřízení rejstříku a důslednější trestání přestupků přitom není nový. Už před třemi lety podobná opatření navrhoval ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD), o rok později také šéf resortu spravedlnosti Pavel Němec (US-DEU). Návrhy ovšem neprošly sněmovnou.

Tehdy také vznikla na vnitru analýza, která ukazuje, že evropské státy databáze přestupků úspěšně využívají. Například Nizozemsko kvůli tomu zřídilo zvláštní úřad, v sousedním Rakousku má zase databázi na starosti ministerstvo spravedlnosti.

Související