I přes mohutný odpor provozovatelů solárních elektráren schválila v úterý poslanecká sněmovna novelu zákona o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů. Novela především sníží zisky provozovatelům slunečních elektráren neboť obrovský boom solárních zdrojů v posledních letech a státem schválená podpora výkupních cen z těchto zdrojů hrozila vysokým zdražením elektrického proudu v příštím roce.

"Zaplať Pánbůh, že zvítězil rozum nad šílenstvím," prohlásil ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS). Zpravodaj zákona a šéf hospodářského výboru sněmovny Milan Urban (ČSSD) po hlasování konstatoval: "Občané i firmy si mohou oddechnout, neboť elektřina nezdraží. Je to dobrý zákon."

Novela zavádí 26 procentní srážkovou daň na solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 o instalovaném výkonu vyšším než 30 kW a to na tři roky. Dále zavádí 32 procentní darovací daň na emisní povolenky, které měly být výrobcům elektřiny v příštích letech poskytnuty zcela zdarma.

Mimo zdanění solárních zrojů a povolenek poslanci schválili zvýšení poplatku za vynětí půdy z půdního fondu, který má omezit instalace solárních elektrárem na pozemcích.

Novelu ještě musí schválit senát a podepsat prezident, v platnost by měla vstoupit od roku 2011.

Projděte si hlavní otázky a odpovědi kolem podpory solární energie

1. Proč se o podpoře solární energie v současnosti diskutuje?

Stát výrobcům elektřiny ze sluneční energie (ale i dalších obnovitelných zdrojů jako je například vítr, voda, biomasa, bioplyn, důlní plyn) zajišťuje značně subvencované výkupní ceny a garantuje vykoupení elektřiny. Výkupní ceny byly stanoveny na základě pořizovacích nákladů výrobního zařízení, ty však v případě slunečních elektráren (solárních panelů) v posledních letech výrazně poklesly (až o 40 procent). V ČR tak vzniklo podle aktuálních údajů Energetického regulačního úřadu funguje nyní 11.331 slunečních elektráren, jen od začátku letošního roku to bylo přes 5000. Jejich instalovaný výkon nedávno překročil 1000 megawattů, ještě koncem září to bylo necelých 800 MW. Energetický regulační úřad (ERÚ) odhaduje, že do konce roku bude celkový instalovaný výkon solárních zdrojů přesahovat 1600 MW.

Historie českého slunečního státu

2001
- EU hodlá vyrábět do roku 2020 až 20 procent energie
z obnovitelných zdrojů (OZE)

2005
- v Česku začal platit zákon
o podpoře OZE. Solární elektřina se vykupuje
za dotovanou cenu, výkupní ceny vždy na 15 let určuje ERÚ
- přijata novela, podle níž nelze snižovat meziroční výkupní ceny o více než 5 % ročně

2006
- výkupní cena pro solární elektrárny (SE) dokončené
v tomto roce byla stanovena
na 13,2 Kč/1 kWh
- koncem roku registrováno 28 SE o výkonu 0,35 MW

2007
- výkupní cena pro SE byla stanovena na 13,46/1 kWh
- do října stoupl výkon SE
v Česku na 2,4 MW

2008
- výkupní cena pro SE byla stanovena 13,46/1 kWh
- začínají klesat náklady na SE
- koncem roku evidováno 1475 SE s výkonem 65,74 MW

2009
- výkupní cena byla snížena na 12,89 - 12,79 Kč/kWh
- cena solárních článků prudce padá (až o 40 %), návratnost investic se blíží až k pěti letům
- květen: demise Topolánkovy a nástup Fischerovy vlády
- červen: solární výkon činí 80 MW, prudký investiční boom
- Fischerova vláda po půl roce předkládá zákon, který umožní více snížit výkupní cenu
- koncem roku registrováno už 6032 SE s výkonem 463 MW

2010
- výkupní cena snížena jen na 12,15 - 12,25 za 1 kWh (stále platí 5procentní limit)
- únor: Po výzvě společnosti ČEPS distributoři vyhlašují konec připojování nových SE. Jsou už ale vydána povolení na výkon přes 5000 MW
- březen - duben: zákonodárci schvalují zákon, který umožní od 2011 snížit výkupní ceny o víc než 5 procent
- investoři zrychlují úsilí, ceny solárních dílů opět rostou
- květen: volby, nastupuje Nečasova vláda
- září: ERÚ a MPO upozorňují na prudký růst poplatků na OZE a tím i rizika růstu cen elektřiny až o 20 %
- říjen: vláda schvaluje brzdy solárního boomu: konec dotací pro SE nad 30 kW a pro panely na pozemcích; zrušení daňových prázdnin na prvních 5 let provozu; srážkovou daň 26 % na SE z let 2009 - 2010; zdražení vynětí pozemku
z půdního fondu
- listopad: k 2. 11. funguje 11 242 SE o výkonu 991 MW. Parlament postupně schvaluje vládou navržená opatření

2. Jak se "solární boom" promítá do cen elektřiny?

Elektřinu ze solárních elektráren musí nyní distributoři vykupovat za více než 12 korun za kilowatthodinu, tedy výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají. Rozdíl cen se tak projeví v konečných cenách spotřebitelům. Podle odhadu ERÚ z konce září měla cena elektřiny pro domácnosti kvůli vyššímu příspěvku na obnovitelné zdroje (jimiž jsou nyní zejména solární elektrárny) vzrůst od ledna 2011 o zhruba 12 a pro průmyslové podniky asi o 17 procent. Vláda však připravila a sněmovna nyní schválila opatření, díky kterým by nárůst měl být zhruba 5,5 procenta.

3. Jaká jsou opatření proti skokovému růstu cen elektřiny?

Základem je srážková daň ve výši 26 procent za výrobu elektřiny ze slunce a uvalení 32procentní darovací daně na emisní povolenky. Daň za výrobu elektřiny ze slunečního záření, které má platit pro léta 2011 až 2013, by státu jen příští rok měla podle premiéra Petra Nečase (ODS) přinést asi 4,2 miliardy korun. Výnosy z darovací daně za povolenky přidělené v letech 2011 a 2012 vydělají 4,8 miliardy Kč. Vláda také zvýší poplatek za vynětí půdy pro panely ze zemědělského fondu, což přinese 1,7 miliardy korun. Zhruba miliarda korun půjde ještě na kompenzaci zdražení elektřiny ze státního rozpočtu.

4. Jak reagovali na opatření majitelé solárních elektráren?

Podle tvrzení České průmyslové fotovoltaická asociace poškodí daň téměř 1500 firem. Řada z nich se totiž kvůli vybudování elektráren zadlužila u bank a při návratnosti investice i plánování splátek úvěru vycházela z původních podmínek. Je tedy možné, že firmy vyvolají arbitráže a soudní spory se státem. Ministerstvo průmyslu a obchodu však trvá na tom, že daň má vrátit návratnost investic do fotovoltaiky na 15 let, jak předpokládal zákon o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů z roku 2005.

5. Proč nelze výkupní ceny prostě snížit?

Výkupní ceny investorům garantuje zákon, a to po dobu 15 let od uvedení zařízení do provozu. Jejich snížením o víc, než zákon umožňuje (každoročně o pět procent), by se ČR také vystavila riziku soudních sporů a arbitráží. Změnu přinesla až novela, kterou sněmovna přijala letos v dubnu. Podle nového ustanovení může úřad snížit výkupní ceny výrazněji u zdrojů s návratností investic kratší než 11 let, avšak poprvé pro zdroje uváděné do provozu v roce 2011. Současná vláda navíc prosadila novelu, podle níž se napříště budou zvýhodňovat jen fotovoltaické panely na budovách; tato norma je nyní v Senátu.

6. Kdo podporu obnovitelných zdrojů energie prosadil?

Návrh zákona předložila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) v listopadu 2003. Norma vznikla ve spolupráci ministerstev průmyslu a obchodu a životního prostředí, které v té době vedli Milan Urban (ČSSD) a Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Vláda tvrdila, že zákon stabilizuje podnikatelské prostředí a investoři pomohou státu splnit požadavek EU vyrábět do roku 2010 z obnovitelných zdrojů osm procent veškeré elektřiny. Sněmovna zákon schválila až v únoru 2005, přičemž jej částečně pozměnila, například omezila roli ERÚ, který měl podle původní verze mít právo meziročně snižovat výkupní cenu o deset procent (schváleno bylo pět). Pro zákon hlasovala většina poslanců vládní koalice (ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU) a komunistů, proti byli zákonodárci za ODS.

7. Kdo vlastní největší solární elektrárny?

Podle médií má řada projektů skryté vlastníky, jedním z největších provozovatelů solárních elektráren je však polostátní energetická společnost ČEZ. Ta nakupuje hotové projekty, podle tisku jsou mezi prodávajícími vlivní lobbisté. "Na solárním byznysu vydělávají miliardy zejména neprůhledné firmy a lidé s úzkými vazbami na politiky," napsaly nedávno Hospodářské noviny. Největší solární elektrárna v ČR (35 MW), která je údajně devátým největším podobným zdrojem energie světa, byla nedávno spuštěna v obci Vepřek na Mělnicku; investor je neznámý.

Továrna na sluneční peníze

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru