ON-LINE: Začalo referendum o Krymu, Ukrajina viní Rusko z invaze

- Rusko vyslalo 6 stíhaček a 3 nákladní letouny na západní hranici Běloruska. Reagovalo tak na cvičení amerických letounů v Polsku.

- Američané odmítli Ukrajincům pomoct s vyzbrojením armády. Zbraně a munice by totiž zhoršili jejich vztahy s Ruskem.

- Podle ruského námořnictva podnikaly jeho stíhačky a helikoptéry nad Středozemním mořem cvičné lety, jejichž cílem bylo trénovat bojovou taktiku.

- V Londýně se setkali ministři zahraničí obou velmocí. Jejich jednání však nevedla ke konsenzu ohledně krymského referenda.

- Vůdce krymských Tatarů vyzval k bojkotu referenda. Žádal o zásah NATO.

- V případě uskutečnění nedělního referenda o připojení ukrajinského Krymu k Rusku hodlají USA a EU zmrazit víza nejméně 13 blízkým spolupracovníkům ruského prezidenta Vladimira Putina. Píše o tom německý list Bild

Možný zákaz víz pro šéfy dvou největších ruských energetických podniků, Gazpromu a Rosněfti, by mohl omezit jejich spolupráci se zahraničním, ale také poškodit jejich západní partnery a docílit toho, že se oba podniky obrátí dál na východ. Tvrdí to analytici, které oslovila agentura Reuters.

Rosněfť je podle produkce a rezerv největší světovou ropnou společností zapsanou na burze. Gazprom je ruský monopolní vývozce zemního plynu. Oba podniky se z hlediska prodeje silně spoléhají na zahraniční trhy a šéf Rosněfti Igor Sečin a generální ředitel Gazpromu Alexej Miller kvůli tomu často jezdí do zahraničí. Na příklad Sečin se podle zdrojů z Rosněfti příští týden vydá na dlouhou cestu po Asii se zastávkami v Indii, Vietnamu, Jižní Koreji a Japonsku.

Oběma těmto představitelům podle pátečních zpráv německého listu Bild hrozí sankce ze strany Evropské unie a Spojených států v reakci na ruské zmocnění se ukrajinského Krymu. Sečin i Miller v 90. letech pracovali společně s nynějším ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jsou členy toho, co se chápe jako Putinův vnitřní kruh.

Evropský byznys je úzce spjatý s Rosněftí a Gapzromem, upozorňuje analytik Sergej Vachramejev ze makléřské společnosti Ankorinvest v Moskvě. "Jestli je (zpráva o zákazu víz) pravdivá, omezilo by to partnerskou spolupráci mezi společnostmi," poznamenal. V případě sankcí by podle něj hrozilo zrušení dohod.

Dva mrtvé a pět zraněných si vyžádala střelba v centru druhého největšího ukrajinského města Charkova. Informovala o tom lokální agentura MediaPort s odvoláním na vyjádření primátora města Gennadije Kernese.

"Jsem sice v domácím vězení, ale komunikuji prostřednictvím telefonu," citovala agentura Kernese. Podle něj jsou mrtví policisté.

Přestřelka mezi znepřátelenými skupinami v ukrajinském Charkovu si v noci na dnešek vyžádala nejméně dva mrtvé a několik zraněných, včetně jednoho policisty. Informovala o tom agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na ministra vnitra Arsena Avakova.

Konflikt propukl v ulicích východoukrajinského města v pátek večer. Do křížku se dostala militantní skupina stoupenců postupu Ruska na Krymu s ukrajinskými radikály. Incident vyvrcholil poté, co se radikálové zabarikádovali v budově, v níž sídlí jejich organizace, a proruští militanti se na ně začali dobývat.

Podle Avakova se střílelo z obou stran a zbraně byly také posléze zabaveny u členů obou skupin. Policie zadržela celkem 30 lidí, jak radikálů, tak jejich protivníků.

Agentura AFP s odvoláním na nejmenovaný policejní zdroj napsala, že se proruští militanti snažili dostat do budovy, v níž se schovala skupina lidí, kteří jsou podezřelí, že v pátek večer stříleli na účastníky proruské manifestace. Podle tohoto zdroje střelbu zahájily osoby v budově. Zda druhá strana palbu opětovala, ale neřekl.

Ukrajina a Evropská unie podepíšou politickou část asociační dohody 21. března. V prohlášení, které dnes odvysílala kyjevská televize, to oznámil předseda vlády Arsenij Jaceňuk. Ekonomická část dohody bude podle něj podepsána později.

"Hovořil jsem s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem. Dohodli jsme se, že politická část asociační dohody mezi Ukrajinou a EU bude podepsána během summitu 21. března," řekl podle agentury AFP Jaceňuk, který se v pátek vrátil z cesty do USA a EU.

Právě kvůli ekonomické části odmítl Viktor Janukovyč koncem listopadu dohodu podepsat a přiklonil se k posílení vztahů s Ruskem, které mu slíbilo pomoc. Toto rozhodnutí vyvolalo zejména v Kyjevě vlnu protestů, která vedla k Janukovyčově sesazení.

Moskva reagovala na incident v Charkově výzvou Ukrajině, aby postavila nacionalistické skupiny mimo zákon. "Banderovské skupiny na Ukrajině by měly být postaveny mimo zákon kvůli podněcování nenávisti mezi národy," napsal na Twitteru zmocněnec ministerstva zahraničí pro lidská práva Konstantin Dolgov.

"Nikdo nezbavil Ukrajinu jejích závazků, pokud jde o boj proti rasismu, rasové diskriminaci a xenofobii. Tyto závazky se musejí plnit," dodal.

Nové ukrajinské vedení na druhé straně obviňuje Rusy, že v zemi záměrně provokují krvavé střety.

Stepan Bandera byl za druhé světové války kontroverzním šéfem ukrajinských nacionalistických oddílů, které Rusové obviňují ze spolupráce s německými nacisty.

"Za Rusko a Ukrajinu bez Putina," stojí na transparentu protestujících.

Nejen proti Putinovi, ale i za něj se v sobotu demonstruje v Moskvě. Stejně tak se schází prokremelští demonstranti ve východoukrajinské proruské baště Doněcku.

Optimističtí ukrajinští aktivisté hovoří o počtu demonstrantů v hlavním městě Ruska řádově vyšším, než udávají oficiální zdroje moskevské policie. Prý se sešlo až sto tisíc demonstrantů.

Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov dnes prohlásil, že vražedné násilí ve městech na východě Ukrajiny podněcují "agenti Kremlu". Varoval před nebezpečím, že Rusové po okupaci Krymu mohou vtrhnout do východní části Ukrajiny, kde žije silná ruská menšina. Ukrajinští představitelé nabádají obyvatele tamních převážně ruskojazyčných průmyslových měst, aby nereagovali na provokace, jichž by Rusko mohlo zneužít ke zdůvodnění vojenské intervence.

"Vy stejně jako my víte, kdo organizuje masové protesty na východě Ukrajiny. Jsou to agenti Kremlu, kdo je organizuje a financuje, kdo způsobuje, že jsou vražděni lidé," prohlásil Turčynov v parlamentu, jehož je předsedou.

Pro usnesení hlasovalo 278 z 296 přítomných ukrajinských poslanců.

Na pražském Křižovnickém náměstí u Karlova mostu se dnes sešly desítky Ukrajinců. Pochodem na Hradčanské náměstí chtějí protestovat proti ruské intervenci na ukrajinském Krymu. Zároveň chtějí podpořit mírový pochod, který se má dnes uskutečnit v Moskvě.

Lidé s sebou přinesli ukrajinské, české nebo americké vlajky. Mají také různé transparenty, například "Za Rusko a Ukrajinu bez Putina". Na pořádek dohlíží několik policistů. Podle nich se na Křižovnickém náměstí sešlo asi 70 demonstrantů. Jejich počet ale stále narůstá, podle odhadů ČTK se demonstrace účastní už více než 100 lidí.

Republikán John McCain a demokrat Dick Durbin, dva z osmi senátorů, kteří jsou na návštěvě Kyjeva podle portálu KyivPost prohlásili, že se pokusí přesvědčit prezidenta Baracka Obamu, aby Spojené státy pomohly ukrajinské armádě s výzbrojí.

Bez nich se prý nebude Ukrajina schopná bránit rozsáhlejší invazi, která může následovat po okupaci Krymu. "Jediné, co musí prezident udělat, je vydat příkaz. Zbraně by mohl vyslat klidně hned zítra," řekl McCain. Kdyby byl prezidentem on, Ukrajina by prý zbraně už dostala.

Tři exministři z pravicových vlád dnes vyzvali premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) k zavedení politických a ekonomických sankcí vůči Rusku. Platit by měly do doby, než se ruská vojska stáhnou z ukrajinského Krymu. Předseda vlády ale jednostranné české sankce odmítnul, chce postupovat v souladu s dalšími státy EU.

- Ukrajinský parlament zrušil krymské nejvyšší radě pravomoci

- 21. března Ukrajina a Evropská unie podepíšou politickou část asociační dohody

- Protiruské demonstrace probíhaly jak Doněcku na východě Ukrajiny, tak v Moskvě i v Praze

Referendum o připojení Krymu k Rusku, které se má konat v neděli, nebude mít žádnou právní hodnotu. Na tiskové konferenci po setkání s italským premiérem Matteem Renzim to dnes řekl francouzský prezident François Hollande. Podle Hollanda je teď nutné vrátit se zpět k jednacímu stolu.

Moskva dnes podle očekávání vetovala návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, který označuje plánované referendum o statusu jihoukrajinského Krymu za neplatné a zároveň vyzývá státy a mezinárodní organizace, aby ho neuznaly. Informovala o tom agentura Reuters.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí dnes obvinilo Rusko z vojenské invaze na jihovýchodě Ukrajiny. Vyhradilo si přitom právo použít veškeré prostředky k jejímu zastavení. Ruské síly dnes obsadily distribuční stanici plynu blízko Krymu, což je podle agentury AP zřejmě první přesun ruských vojáků na ukrajinském území mimo Krym.

Napětí v rusko-ukrajinských vztazích se údajně už projevilo i na podněsterském úseku ukrajinsko-moldavských hranic. Podle agentury RIA Novosti tam ukrajinští pohraničníci odmítají povolit průjezd mužům s ruským pasem a nepropouštějí ani nákladní vozy a vlaky vezoucí zásoby určené ruským vojákům rozmístěným v Podněstří.

Osm jednotek čítající přes 120 ruských vojáků obsadilo stanici Strilkove v Arbatské šipce, zhruba pět kilometrů od Krymu. Nedošlo k žádnému výstřelu. Ukrajinské ministerstvo obrany původně uvedlo, že ukrajinská armáda zabránila ruským ozbrojeným silám v proniknutí na úzký pruh ukrajinského území, které přiléhá ke Krymu.

"Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyjadřuje ostrý a kategorický nesouhlas s přistáním jednotek Ozbrojených sil Ruské federace v sobotu 15. března 2014 nedaleko vesnice Strilkove v Chersonské oblasti," uvedla ukrajinská vláda na svém webu.

Ukrajinský prezident řekl, že hrozí "reálné nebezpečí", že by Moskva mohla obsadit další území po nedělním referendu na Krymu, a obvinil "agenty Kremlu" z organizování nepokojů na rusky mluvícím východě země.

Rada pro národní bezpečnost Bílého domu se sejde v sobotu, aby dále jednala o situaci na Krymu. Prezident Barack Obama se nezúčastní.

Hotelu Moskva v Simferopolu obsadili maskovaní "po zuby ozbrojení" muži se samopaly s tlumiči. Informaci o tom přinesli dva reportéři, kteří jsou v hotelu ubytovaní. První o obsazení hotelu informoval Roland Oliphant, který je korespondentem deníku Telegraph.

Na Twitteru uvedl, že se podle recepčního jedná o "protiteroristické cvičení.

Dalším reportérem, který je v hotelu ubytovaný je americký novinář Simon Shuster z magazínu Time. Ten se odvážil i komando vyfotografovat.

Ukrajinský parlament rozhodl o dočasném odebrání pravomocí parlamentu Krymské autonomní republiky a Kyjev pak obvinil Rusko z vojenské invaze.

Desítky tisíc stoupenců ruské opozice dnes protestovaly v centru Moskvy a v dalších ruských městech proti okupaci Krymu a proti politice Kremlu vůči Ukrajině.

Referendum o připojení Krymu k Rusku, které se má konat v neděli, nebude mít žádnou právní hodnotu. Na tiskové konferenci po setkání s italským premiérem Matteem Renzim to dnes řekl francouzský prezident François Hollande.

Na Krymu začalo v 8 hodin místního času referendum o budoucnosti poloostrova. "Situace v Jaltě klidná. Včera večer někdo vyhazoval z auta petardy. Prý kyjevští provokatéři," tweetuje z přímo z místa reportér HN Ondřej Soukup.