Tlak na posílení koruny sílí. Důvodem je jak dobrá kondice ekonomiky, tak to, že si investoři budují korunové pozice s cílem vydělat, až ČNB ukončí intervence. K tomu by mělo dojít během prvního pololetí příštího roku, tedy zhruba tři a a půl roku poté, co se centrální banka rozhodla měnu oslabit a držet ji pod hranicí 27 korun za euro.
Příliv eur se odráží v rychlém růstu devizových rezerv. Ty ke konci srpna oproti červenci stouply zhruba o 2,1 miliardy eur na 70,5 miliardy eur. Plyne to z výkazů, které ČNB pravidelně zveřejňuje. Změna kurzu v tomto vývoji nehraje zásadní roli, devizy se zvýšily také v korunovém a dolarovém vyjádření.
Tanec miliard se zrychluje
V korunách se devizové rezervy v posledním prázdninovém měsíci zvýšily o 57,63 miliardy na 1,906 bilionu (a jsou tak už o stovky miliard vyšší, než kolik činí státní dluh Česka). Meziročně se devizové rezervy v eurech zvýšily o 15,867 miliardy, v korunách o 428,7 miliardy a v dolarech o 17,178 miliardy.
| Stav devizových rezerv ČNB k 31. srpnu 2016 : | |||
| ke dni | miliardy USD | miliardy Kč | miliardy EUR |
| 31. srpna 2016 | 78,497 | 1906,382 | 70,528 |
| 31. července 2016 | 76,005 | 1848,753 | 68,396 |
| 31. srpna 2015 | 61,319 | 1477,672 | 54,667 |
Kolik přesně ČNB vydala na intervence, je známo jen do července. Za tento měsíc ČNB nakoupila eura za 8,29 miliardy korun. V srpnu však podle všech indicií musela nakupovat ještě výrazně více. Naznačuje to i kurz české měny, který se již prakticky neodlepuje od hranice 27 korun za euro. Taková stabilita by bez zásahů ČNB nebyla možná.
"Dle bilance ČNB ke konci srpna a plnění státního rozpočtu odhadujeme, že srpnové intervence se pohybovaly kolem 30 miliard korun," soudí hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler. "Srpnové devizové rezervy se sice zvýšily výrazněji, a to o 57 miliard korun, s velkou pravděpodobností šlo částečně o vliv přílivů prostředků z EU fondů a vliv tržního přecenění rezerv. I tak byl ale srpnový objem intervencí pravděpodobně nejvyšší od ledna letošního roku, kdy dosáhl 58 miliard korun," uvádí Seidler a dodává, že ani taková výše intervencí zřejmě ČNB nepřiměje, aby začala zvažovat některou z forem negativních sazeb pro tuzemský finanční sektor.
Kurz koruny se v posledních měsících "přilepil" k hranici 27Kč/euro a v méně exponovaných časech ji podle dat Thomson Reuters i proráží. Zpět jej táhnou intervence ČNB.
Co bude dál
Ve snaze oslabit korunu Českou národní banku prakticky nic neomezuje. Měnu totiž sráží nákupem eur za koruny, kterých může emitovat, kolik chce. Nehrozí tedy vyčerpání rezerv zahraničních měn, jaké postihlo Británii při slavném Sorosově útoku v roce 1992.
Centrální banka se však může stát terčem kritiky, pokud úroveň rezerv zjevně přesáhne potřeby ekonomiky. Už nyní jsou rezervy v poměru k HDP výrazně vyšší než u okolních zemí, přičemž velký nárůst s jistotou teprve přijde.
Podle analytiků to však zatím věrohodnost závazku držet kurz pod 27 korunami za euro neohrožuje. "Pokud by se průměrný intervenční objem z minulých měsíců udržel, v době námi předpokládaného exitu ke konci roku 2017 by činil podíl devizových rezerv na HDP 50 procent," říká hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek a upozorňuje, že by to bylo stále velmi hluboko pod úrovní, kde byla nucena přestat intervenovat vloni v lednu švýcarská centrální banka.
Švýcarský příklad je však vzhledem k síle tamního finančního sektoru a pověsti země jako bezpečného přístavu extrémní. Jisté je, že Švýcaři přestali intervenovat i kvůli obavě, že obří a stále narůstající rezervy způsobí centrální bance velké ztráty. To vadilo zejména kantonům, které mají na podíl na zisku banky nárok.
ČNB je v pohodlnější pozici, což se též odráží v sebevědomých prohlášeních radních, kteří dávají najevo ochotu nakoupit tolik eur, kolik bude potřeba. Zisk státnímu rozpočtu může totiž ČNB odvádět až poté, co uhradí ztráty vzniklé během let posilování koruny. Český rozpočet tedy s pomocí ČNB nepočítá.
A po uvolnění kurzu se taková varianta stane čistou teorií. Při dvoubilionových zahraničních rezervách a pětiprocentním posílení koruny (při intervencích na konci roku 2013 došlo k vyššímu skoku) by účetní ztráta dosáhla sta miliard korun, což by se z běžného zisku ČNB hradilo řadu let. Centrální banka opakovaně deklarovala, že zisk při rozhodování o měnové politice nebere v úvahu.
