Švýcarsko čeká více výhod než závazků k unii

Švýcarsko čeká více výhod než závazků k unii

Adam Černý
www.ihned/cerny
/od našeho zvláštního zpravodaje/

Luzern, 3. 6. 2002
Švýcaři slaví výsledky důsledné práce svých diplomatů. Po letech složitého vyjednávání a neméně složitého schvalování v sobotu vstoupilo v platnost sedm dohod, jež podstatným způsobem uvolňují vztahy mezi patnácti členy Evropské unie a Helvétskou konfederací.
Od uvolnění vztahů si Švýcaři slibují především nový impuls pro růst hospodářství. Oficiální odhady uvádějí, že hrubý domácí produkt by se mohl ročně zvýšit až o osm miliard švýcarských franků (cca 5 miliard dolarů). Nicolas Levrat a René Schwok, autoři snad nejobsáhlejší studie o důsledcích přijetí sedmi dohod, zároveň upozorňují, že s odstraňováním obchodních bariér budou švýcarští podnikatelé vystaveni větší konkurenci ze zemí EU.
Sedm dohod zahrnuje oblasti od volného pohybu osob, přes leteckou a pozemní dopravu až po zemědělství. Vyjednávání začalo těsně poté, co se většina Švýcarů na konci roku 1992 v referendu postavila proti tomu, aby se jejich země stala členem evropského ekonomického prostoru. Agentura Reuters následnou reakci charakterizovala tak, že od té doby se vláda v Bernu pokoušela dosáhnout takové dohody s Bruselem, která by umožnila těžit z užší spolupráce, a přitom se vyhnout referendu o členství v unii.
Ve vzájemně provázaných dohodách švýcarští vyjednávači získali od svých partnerů maximum výhod, aniž by příliš omezili tradičně pojímanou neutralitu. Ani jedna z dohod proto neobsahuje čistě politické závazky. Je příznačné, že Švýcarsko neuzavřelo tyto dohody s unií jako celkem, ale s každou členskou zemí zvlášť.
Nejobtížnějšími kapitolami se stal volný pohyb osob a doprava, u nichž byly pozice obou stran natolik vzdálené, že rozhovory málem skončily fiaskem.
Výsledná podoba textu dohod čítající přes osm set stran nakonec obsahuje více, než patnáctka a Švýcarsko očekávaly. Konfederace ustoupila v otázce volného pohybu osob poté, co si vyjednala několikaleté přechodné období včetně klauzule pro případ, že by počet přistěhovalců masívně rostl. Patnáctka ve srovnání s vlastními původními představami vyšla nejvíce vstříc v oblasti letecké dopravy.
Přijatý princip "guillotiny" - odstranění jediné dohody z celého balíku by mělo za následek zrušení zbylých šesti - přijde nejspíše v potaz kolem roku 2004 při předpokládaném rozšiřování Evropské unie o nové členy. Teoreticky není vyloučeno, že při přijímání každé země by Švýcarsko mělo vyjednávat o obsahu dohody týkající se třeba volného pohybu osob. "Žádné přímé rozhovory například s Polskem nebudou," řekl člen švýcarské vlády Pascal Couchepin. "Budeme se jen muset rozhodnout, zda převezmeme to, co je dohodnuto mezi Evropskou unií a Polskem, a zda využijeme stejné možnosti přechodného období, jako to udělalo Německo a Rakousko, nebo jestli naše hranice uvolníme dříve, jak to chtějí udělat jiné země patnáctky," vysvětlil ministr Couchepin.
Švýcarská vláda oficiálně zastává stanovisko, že vstup do Evropské unie zůstává dlouhodobým cílem. Je ale otázkou, zda a kdy se oživí rozhovory mezi Bernem a Bruselem na toto téma, které byly již v roce 1992 zahájeny a takřka vzápětí zmrazeny. Důležité bude, jak bude sedm dohod uplatňováno, a především, jak se na případný vstup země do EU budou dívat švýcarští občané.
Výsledek referenda z května 2000, kdy se pro balík sedmi nynějších dohod vyslovilo přes 67 procent voličů, zatím naznačuje, že všeobecně je dávána přednost sbližování s patnáctkou, které ale nevede k plnému členství. Právě kvůli tomu by se mohlo případné další jednání zablokovat. Unie již dala najevo, že v příštím kole nehodlá nynější asymetrický model opakovat.