Unie posílí ochranu hranic
Volební zisky pravicových populistů přiměly vlády zemí Evropské unie hledat společně řešení rostoucího problému přistěhovalectví.
Adam Černý
www.ihned/cerny
Lucemburk/ Praha, 14. 6. 2002
Akční plán proti nelegální migraci připravili ministři vnitra patnáctky na své včerejší schůzce v Lucemburku. Výsledek jejich práce dostanou na stůl šéfové států a vlád členů Evropské unie, kteří se sejdou příští týden v Seville.
Nejaktivnější v přípravě opatření, jež by měla výrazně snížit nelegální přistěhovalectví jsou Španělsko, kterému tento měsíc končí půlroční předsednictví v EU, a Británie. Její ministr vnitra David Blunkett napsal svým kolegům dopis, v němž zdůraznil, že "pokud demokratičtí politici selžou při řešení obtížných problémů vyvolaných imigrací, lidi budou stále více lákat extremistická řešení."
Evropská unie už v roce 1999 vyhlásila, že chce vypracovat společnou imigrační a azylovou politiku. Dosud ale neuspěla kvůli rozdílným názorům v pojetí státní suverenity, občanských práv a finančních možností, jež předurčují možnosti přijímat žadatele o azyl. "Je zcela špatné, že se stále a stále scházíme, aniž bychom byli schopni se dohodnout na společném postupu," řekl britský ministr před zahájením lucemburské schůzky.
Španělsko připravilo návrh více než deseti opatření, jejichž přijetí by mělo ztížit pašování lidí po zemi, vzduchem a po moři. Cílem je zvýšit kontrolu na vnějších hranicích unie s perspektivou ustavit "evropskou pohraniční policii". Návrh předpokládá mimo jiné postih zemí, odkud imigranti přicházejí, pokud vlády těchto států jim v tom nebudou bránit nebo nebudou spolupracovat při návratu svých občanů.
Předmětem sporu, který lze vyřešit jedině na úrovni šéfů států a vlád, je způsob, jak se by se jednotliví členové patnáctky měli spolupodílet na financování silnější ochrany vnějších hranic EU a na rostoucích sociálních nákladech vyvolaných přílivem žadatelů o azyl.
Humanitární organizace již vyjádřily obavy, že tlak proti přistěhovalcům by mohl mít škodlivé důsledky. Agentura Reuters citovala prohlášení Amnesty International, která varovala, že protiimigrantská rétorika politiků by mohla živit nepřátelství vůči legálním přistěhovalcům.
Německý ministr vnitra Otto Schilly odmítl obavy humanitárních organizací s tím, že státy unie nemají v úmyslu uzavřít se vůči imigrantům. "EU zůstává vůči legálním imigrantům otevřená. Čím méně bude nelegálních přistěhovalců, tím bude více možností přijmout ty legální," řekl Schilly.
Ačkoli o některých návrzích panuje takřka všeobecná shoda, jiné zůstávají nadále sporné. K nim patří například úvaha britského premiéra Tonyho Blaira, že pomoc rozvojovým zemím z fondů unie by měla být podmíněna jejich spoluprací při příjímání těch jejich občanů, kteří budou vyhoštěni ze zemí patnáctky.
S návrhem použít rozvojovou pomoc jako nástroj vůči těm státům, které nejsou ochotny spolupracovat při návratu vlastních občanů, souhlasil německý ministr Schilly. "Pokud státy nedodrží své sliby a závazky, že omezí nelegální migraci do EU, musí také nést důsledky, a to i ekonomické," řekl Schilly.
Švédský premiér Goran Persson britský nápad tento týden ostře napadl s tím, že EU by neměla omezovat pomoc už tak chudým zemím. Ministr Blunkett proto upřesňoval, že cílem je vytvořit fond, z něhož by se poskytovala zvláštní pomoc těm rozvojovým zemím, jež budou ochotny spolupracovat při řešení problému migrace.
