Automobil je jedním z fenoménů dnešní doby. O tom jistě netřeba nikoho přesvědčovat. Zřejmé je také to, že provoz vozidla může způsobit značné škody.
Tyto škody mohou vzniknout jak na jiných vozidlech, tak na okolí nebo zdraví cestujících. S postupným nárůstem silničního provozu si jednotlivé státy začaly možná rizika uvědomovat a následně je také řešit.
I soukromé může být povinné
Společně s rizikem invalidizace v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, s rizikem odpovědnosti za výrobek a rizikem stáří spojeného s poklesem výdělečné schopnosti patří možné škody způsobené provozem vozidla k rizikům, které státy svým způsobem preferují.
Taková preference se může projevit stanovením zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu, nemoci z povolání nebo alespoň stanovení objektivní odpovědnosti za škodu (presumpce zavinění výrobcem pokud jde o odpovědnost za výrobek).
O třídu jinde je krytí rizika stáří sociálním pojištěním, kdy je každý povinen se tohoto pojištění účastnit, tj. pod hrozbou trestního stíhání platit pojistné, které je s ohledem na výrazný princip solidarity stanoveno procentem z příjmu. Ze systému se není možno vyvázat (i když v souvislosti s penzijní reformou se objevil návrh na částečný přesun pojistného na individuální účet u penzijního fondu).
V případě odpovědnosti za škodu z provozu vozidla se ve vyspělých státech prosadil model soukromého pojištění, kdy každý, kdo provozuje vozidlo po veřejné komunikaci, má povinnost uzavřít pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost z provozu tohoto vozidla. K uzavření pojistné smlouvy jsou motoristé motivováni případnými sankcemi při zjištění, že vozidlo není pojištěno, případně právem pojišťovny vymáhat po tomto nepojištěném motoristovi to, co za něj v případě pojistné události plnila
Silná solidarita
Sociální charakter (silný princip sociální solidarity) lze spatřovat v mnoha aspektech pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Základním sociálním rysem je povinnost smlouvu uzavřít. Není například možné složit jistinu sloužící ke krytí případných nároků poškozených. Od této konstrukce vzniknul dodnes používaný anachronismus povinné ručení, který je považován spíše za hovorový výraz. Dalším rysem je stanovení pojistného nezávisle na intenzitě a frekvenci využívání vozidla. S tím souvisí i zmíněné postihy za provozování nepojištěného vozidla a sankce pro provozovatele nepojištěného vozidla pokud je škoda způsobena nepojištěným vozidlem.
Významná je také tzv. kontraktační povinnost. Pojišťovna nemůže odmítnout pojistit klienta pro jeho špatný rizikový profil či prostě pro její nezájem. Může mu však pojistné zvýšit podle jeho dosavadního škodního průběhu (viz. dále).
Aby bylo zajištěna dostatečná výše náhrady škody, stanovuje zákon minimální pojistné částky. Pojišťovny tedy nesmějí nabízet pojistné smlouvy nižšími než zákonem stanovenými pojistnými částkami. Pro škody na zdraví a usmrcením je stanovena minimální pojistná částka 35 mil. Kč na každého zraněného nebo usmrceného. Pro věcnou škodu a škodu s povahou ušlého zisku je stanovena minimální pojistná částka 18 mil. Kč na jednu pojistnou událost.
Role garančního fondu
V systému pojištění odpovědnosti z provozu vozidla hraje významnou roli Česká kancelář pojistitelů, respektive garanční fond, který spravuje. V jeho rámci má poškozený zajištěnu výplatu náhrady škody v případě, že pojištěný škůdce nebo jeho pojišťovna odmítá spolupracovat při likvidaci škody. Příkladem může být situace, kdy škodu způsobí nezjištěné vozidlo, byť je v takovém případě možné hradit pouze škodu na zdraví nebo usmrcením. Srovnatelným nárokem může být škoda způsobená nepojištěným vozidlem (zde i věcná škoda).
Zákon pamatuje i na případ, kdy je škoda způsobena vozidlem pojištěným u pojišťovny, která z důvodu svého úpadku nemůže škodu uhradit (což se v ČR zatím nenastalo). Z garančního fondu České kanceláře pojistitelů se dokonce hradí i škoda způsobená cizozemským vozidlem ze země, která na rozdíl od ČR není členem Rady kanceláří (řidič z takové země je na hranicích povinen uzavřít hraniční pojištění). Garanční fond je naplňován příspěvky členských pojišťoven a v menší míře pak příjmy z hraničního pojištění.
Na co se pojištění nevztahuje
Při popisování pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je důležité zdůraznit, na co se toto pojištění nevztahuje. Jelikož jde o pojištění odpovědnosti, pojistné plnění se vyplácí ve prospěch třetí osoby, které byla způsobena škoda. V žádném případě tedy není možné ani částečně toto pojištění zaměňovat s pojištěním havarijním. Způsobí-li řidič svým vozem na jiném vozidle škodu, v rámci pojištění odpovědnosti bude uhrazena škoda způsobená na tomto vozidle, nebude však uhrazena škoda, která vznikla na vozidle viníka. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se zpravidla vztahuje i na úraz spolujezdce, je zde však definována výluka pro manžela, manželku nebo osobu žijící ve společné domácnosti.
Zatímco je řada pojistných produktů spojována v případě pojistného plnění se spoluúčastí, tedy s povinností poškozeného podílet se na vzniklé škodě, toto se netýká pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pojišťovna plní celou škodu, až do výše limitu daného v pojistné smlouvě na jednu pojistnou událost.
Pojišťovny od nepaměti bojují s fenoménem morálního hazardu. Zatímco nepojištěný člověk se zpravidla snaží ochraňovat svůj majetek aby neutrpěl neočekávanou ztrátu, jeho pojištěný kolega již pravděpodobně tolik úsilí zábraně možných škod nevěnuje. Nejčastější formou boje proti morálnímu hazardu je systém spoluúčastí, který zajišťuje, že pojistník bude vždy aversní vůči riziku, neboť část vzniklé škody bude nucen uhradit ze svého. Jak již však bylo uvedeno, systém spoluúčasti se v povinném ručení neužívá.
Různá rizikovost klientů
Pomocníkem se tedy stává systém bonusů a malusů. Zatímco mají bonusy charakter slev za bezškodní průběh, malusy naopak představují přirážku k pojistnému. Pojišťovny mají tímto způsobem možnost hodnotit individuální škodní průběh každého pojistníka a stanovovat pojistné na základě skutečné rizikovosti toho kterého klienta. Výsledné pojistné se tak blíží reálné hodnotě dané smlouvy a pojišťovna má možnost zvýhodňovat ty pojistníky, kteří svým obezřetným jednáním zajišťují pojišťovně příznivější škodní průběh.
V případě, že pojistník způsobuje opakovaně svým vozem škody, má pojišťovna možnost navýšit jeho roční pojistné až na několikanásobek základní sazby. Zatímco je výše bonusu a malusu součástí obchodních podmínek pojišťovny a každá tedy nabízí jinou strukturu placení pojistného, délka bezškodního průběhu klienta je klíčovým faktorem, podle kterého jednotlivé pojišťovny výši bonusu popř. malusu určují.
Mění-li tedy klient pojistitele, je jeho původní pojistitel povinen vystavit doklad o bezškodním průběhu a klient se nemusí bát, že touto změnou přijde o své bezpečným provozem nastřádané výhody.
V případě uznání či neuznání bonusu je důležité pozastavit se u institutu objektivní a subjektivní odpovědnosti. Zatímco některé pojišťovny přiznávají bonus svým klientům za roky v nichž nevznikla žádná škoda kterou by musel pojistitel plnit, jiné umožňují klientům zachování bonusu v případě, kdy pojistná událost nastala, ale škoda nebyla způsobena vinou provozovatele. Příkladem může být situace, kdy se řádně zaparkované a zabržděné vozidlo z důvody vnitřní závady (s platnou technickou kontrolou) samovolně rozjede a způsobí škodu na jiném zaparkovaném voze.
Zatímco v takovém případě jde o objektivní odpovědnost (škoda byla způsobena pojištěným vozem), nejde už o odpovědnost subjektivní (provozovatel nemohl havárii zabránit).
Prostor Evropské unie
Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla lze uzavřít pouze s pojišťovnou, která má povolení k provozování této činnosti v České republice nebo má povolení k provozování této činnosti v jiné členské zemi Evropské unie a v České republice splnila oznamovací povinnost.
Taková pojišťovna se automaticky stává členem České kanceláře pojistitelů a je povinna přispívat do jejího garančního fondu. V případě, že se provozovatel vozidla pojistí u pojišťovny která nesplnila výše uvedenou podmínku, náš právní řád na něj pohlíží jako na nepojištěného a motorista se vystavuje riziku pokuty až do výše 20 tisíc Kč (tedy stejně jako by nebyl vůbec pojištěn), a to bez ohledu na to, zda by pojišťovna, u které byl takto pojištěn, plnila či nikoliv.
Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla by mělo být sjednáno v té zemi, ve které je vozidlo registrováno. Nelze tedy předpokládat, že se vstupem České republiky do Evropské unie se začnou zahraniční motoristé pojišťovat u pojišťoven v České republice. Na druhou stranu ale řada Čechů žijících v zahraničí má vůz registrovaný v České republice a mají tedy možnost získat povinné ručení výrazně levněji, než by tomu bylo v případě, kdy by měli auto registrováno např. v Německu.
